Pokračuje globalizace?

To je jistě zajímavá otázka. Zvláště pak po krizi, jež akcelerovala v roce 2008 a dal by se následně očekávat vývoj podobný po krizi roku 1929 a jistým tendencím deglobalizace meziválečného období minulého století, růstu populistického nacionalismu a v konečném důsledku ekonomické autarkie, která v mnoha zemích vedla po 2. světové válce k další ekonomické katastrofě těchto izolovaných zemí. Odpověď na pokračování globalizace nedávno mohl poskytnout index zveřejněný společností DHL: Global Connectedness Index . Ekonomové Pankaj Ghemawat z New York University Stern School of Business a Steven Altman z IESE Business School použili pro jeho stavbu data ze 140 zemí, které pokrývají 95% světové populace a 99% globálního HDP. Graficky lze tedy vývoj světového propojení dokumentovat následovně:

Na prvním grafu je uvedena hloubka globalizace (depth), která indikuje jak mnoho ekonomické aktivity probíhá přes hranice a dále šířku mezinárodního propojení (breadth), to jest kolik těch hranic je vůbec překročeno globální ekonomickou aktivitou. Ačkoli hloubka se silněji propadla po krizi, tak je vidět její akcelerace od roku 2009 a kvantita meznárodního ekonomického propojení se zvyšuje. To však kontrastuje ze šířkou, která znamená pokles zapojených zemí v procesu a spíše než multilaterálních obchodních vztahů narůstají bilaterální dohody většího objemu. Mezi deset nejvíce zapojených zemí do procesu globalizace v roce 2013 patřily emerging markets trhy, převážně ty z regionu Jižní Ameriky a Karibiku.

Na pravém grafu je zachycena rostoucí trajektorie infomační složky globalizace, která je spojena s rozkvětem sociálních sítí a komunikačních nástrojů inernetového charakteru v podstatě zdarma v mnoha případech. V poslední době lze pozorovat opětovný růst pohybu kapitálu přes hranice, nicméně stále pod úrovní počátku eskalace poslední finanční krize. Celosvětový pohyb osob je stabilně rostoucí , ať již se jedná o studenty, turisty či imigranty/ emigranty.

Jistě alarmujícím je pokles mezinárodní obchodní activity statků a služeb, který se měl tendenci od roku 2009 do roku 2011 probouzet. Následně však dochází  k opětovnému pohybu níže.  Podle mezinárodní obchod moniturující agentury Global Trade Alert se od roku 2008 v 70% u změn pravidel v této oblasti týkalo omezení obchodů a Světová obchodní organizace (WTO), která má tyto omezení redukovat, nesplnila svou funkci. To znamená to je dozajista logicky jeden z důvodů. Závažnějším a hlavním je však zřejmě ochlazování světové poptávky, růstu světové ekonomiky a z toho plynoucích obchodních vztahů.

DHL index dále poukazuje na to, že vyspělé země maji tendenci být více zapojeny do světového obchodu. Nejvíce však menší centra jako Hong Kong, Singapur či Lucembursko. Emerging ekonomiky mají tedy co dohánět, jelikož vyšší zapojení do světové ekonomiky přináší v konečném důsledku silnější a vyspělejší ekonomiky na což poukazují  mnohé studie, jako například od McKinsey Global Institute, a tak dále.

Na závěr se pojďme podívat na provázanost vývoje obchodovatelných kontraktů na akciové indexy vyspělých ekonomik a  jejich vývoj v tomto roce a to amerického S&P 500, evropského DJ Euro Stoxx 50, britského FTSE 100 a japonského Nikkei 225 (SOL Trader, kontinuální kontrakty), klikněte na obrázek pro zvětšení: