Pomóc!

„Pomóc!“ volají opakovaně centrální banky a vlády po celém světě…

17. března – Centrální bankéři Spojených států, Velké Británie, Kanady a Eurozóny spojily síly s Japonskem, aby snížily hodnotu japonského jenu.  Že by jim to nějak vyšlo, to se říci nedá…

3. srpna – Národní banka Švýcarska zcela neočekávaně snižuje úrokové sazby „co nejblíže k nule“. Dále dodávají, že budou zásobovat trh franky ve snaze snížit hodnotu „masivně nadhodnocené“ měny.  Že by jim to nějak vyšlo, to se říci nedá…

4. srpna – Centrální banka Japonska intervenuje proti silnému jenu. Jak vidět, akce z března opravdu nezabrala…

8. srpna – Evropská centrální banka začíná nakupovat vládní bondy Itálie a Španělska. Proč? Protože je nikdo jiný za tu cenu nechce…

9. srpna – Fed oznamuje, že bude držet úrokové sazby blízko nule ještě další dva roky. Proč? Cítí, že něco musí udělat, ale neví co, tak alespoň vydá takovéto prohlášení…

11. srpna – Švýcarský frank v noci raketově posiluje po spekulacích, že bude navázána euro

12. srpna – V platnost vstupuje zákaz short sellingu na francouzské a španělské burze. Před 3 lety měly podobné akce výsledek žádná celá, nula nula nic. Uvidíme, jak tomu bude letos.