Poučení z historie – akcie i obligace

Poslední dobou čím dál více sílí hlasy, že akciové trhy jako celek jsou přehřátě, že akcie nemají kam růst a že před námi je nevyhnutelný propad jejich cen. Pominu situaci, že jako dlouhodobě nakupujícímu by se propad cen akcií zamlouval.

V tomto článku se podívám téměř tři desítky let zpět – do října 1987. Tehdy index DJIA ztratil za jeden den téměř čtvrtinu své hodnoty. Ukážu pár ponaučení z této doby – ponaučení, která by současní investoři neměli ignorovat (nejde jenom a akcie).

Jaká byla tehdy situace? Třicetileté US bondy (splatné letos) a vydané o pár měsíců dříve (a prodané za nominální hodnotu) se obchodovaly za 86% nominálu a přinášely investorům výnos 8,875 procenta.

Po pádu trhů spadla dolů i cena těchto bondů a výnos vyletěl k deseti procentům.  Prakticky garantovaný desetiprocentní výnos na 30 let dopředu. Neberte to. Kdy držel obligace „jen“ do roku 2003, kromě inkasovaných úroků se investor dočkal díky poklesu úrokových sazeb přibližně stoprocentního zhodnocení.

Prvnímu růstu cen obligací napomohl Fed snížením sazeb – i když tehdy snížil sazby o jeden procentní bod. Dolar šel dolů o desetinu. Dnes už Fed nemá z čeho úroky snižovat.

Ponaučení pro dnešní investory?

Situace u obligací je přesně opačná. Jakmile časem začnou úrokové sazby růst, ceny obligací půjdou rychle dolů. U dlouhodobých obligací je páka až 20-30x. Kdo nebude držet až do splatnosti, může splakat nad výdělkem.

Obligace proto nelze použít pro účely diverzifikace portfolia. Mějte to na paměti.