Proč nejde cena ropy Brent níže po dohodě s Iránem?

V posledních dnech jsme mohli být svědky dosažení dočasné dohody mezi tak zvanými zeměmi P5+1 (USA, Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo) a Iránem o omezení v jeho nukleárním programu. Zdálo by se, že to do značné míry ovlivní ceny ropy na světových trzích. Pohledem na kurz koše severomořských rop Brent, to však skoro nepohlo, naopak na týdenní bázi kontrakt na londýnské pobočce americké burzy ICE zakončil výše. Zvýšení zásob iránské ropy na trhu by dozajista způsobily výrazné tlaky na pokles ceny, jelikož se jedná o zemi s čtvrtými největšími světovými zásobami (a mimo jiné druhými největšími zásobami zemního plynu!). Zvláště se jedná o exporty do Indie, která se v posledních měsících potýkala se značným odlivem kapitálu souvisejícím s případným omezováním QE v USA  a kde dovozy ropy jsou výraznou položkou v indické mezinárodní obchodní bilanci. I když do Indie, stejně jako do Číny, Turecka, Japonska a Jižní Koreje Irán vyvážel černé zlato i za stávajícího režimu, tak se jednalo o velmi malé množství a podle údajů za říjen jen 0,7 miliónů barelů za den (za poslední 3 měsíce průměr 0,95 mil. barelů za den). Uvolnění sancí na vývoz a pojištění komodity však v rámci této šestiměsíční provizorní dohody nepovede ke zvýšení vývozů, ale jde o to zabránit dalšímu omezení exportovaného množství.  Možné vývozy do dalších zemí, které mají vyjímku v rámci sankcí jako Taiwan, Srí Lanka a Malajsie nejsou vyloučeny. I tak se nepředpokládá, že budou celkové vývozy vyšší než 1,2 mil. barelů za den. Od 1980 do r. 2012 se pak jednalo o vývozy kolem 2,5 mil. barelů za den, to znamená současně skoro 60% pod kapacitou z období před sankcemi.

Klíčové body dohody jsou tedy následující:

• – dohoda je na 6 měsíců a obě strany pokračují v práci na finální dohodě
• – další nové sankce nebudou uvaleny
• – omezení sancí má reverzní charakter v případě nedodržení podmínek Iránem při redukci svého nukleárního programu

To znamená dosažení finální dohody je prozatím v nedohlednu. Co tedy nyní drží cenu ropy Brent nad 100 USD za barel? Jsou to opětovné poruchy v dodávkách z Libye z důvodu místních nepokojů a zablokování ropných polí a přístavů. Neplánované světové poruchy v dodávkách černého zlata dosahují zhruba od poloviny tohto roku nejvyšších hodnot za poslední dva roky (téměř 3 mil. barelů za den) a Libye se na nich podílí z 39%. V roce 2012 vyvezla Libye 70% své ropné produkce do Evropy. Odtuď tedy onen vliv na evropskou ropu. Výpadky spadají do časového intervalu shodného s pravidelnou údržbou evropských rafinérií, což naopak poskytuje určitý strop, jinak by Brent byl zřejmě ještě výše v tuto chvíli.

Produkce ropy a kapalných paliv mimo OPEC se v první polovině roku 2013 zvýšla meziročně o 1,2 mil. barelů za den. Jedná se o dvojnásobný růst oproti stejné periodě minulého roku. Je to dáno však  revolucí alternativní těžby v Severní Americe. Co se týče exportů americké ropy, tak zde v podstatě stále platí zákaz a jedná se o naprosté minimum, avšak u produktů se jedná o zhruba 3 mil. barelů za den, což je třikrát více (!) než před nějakými osmi lety. Globálně tak jsou tlaky na pokles v tuto chvíli, ale jedná se o americkou ropu WTI (zásoby jsou přes 17 mil. barelů vyšší  než před rokem), která si žije „svým životem“ dokuď nebudou ony restrikce na exporty do světa přímo u černého zlata z USA odstraněny. Tato situace je méně příznivá pro exportéry do USA jako Venezuela či Saudská Arábie, kteří musí odvozovat cenu svých  prodejů od benchmarku v Mexickém zálivu, což snižuje jejich příjmy. Naopak pro zejména texaské rafinérie je to velké plus. Tyto nakupují vstup za americký benchmark a prodávají finální produkty ropy do světa za ceny na mezinárodním trhu, které se odvozují od Brentu.

Zcela jistě, pokud bude situace v Iránu stabilizovaná a postupně dojde k finální dohodě, plus se sníží napětí v Libyi, ale také nově urovná spor Japonska a Číny o souostroví ve Východočínském moři, tak je možný pokles ropy Brent na úroveň kolem 85 USD za barel. V tu chvíli by pak zřejmě členové OPEC začali omezovat produkci k návratu jimi vnímané současně „dobré“ hladině kolem 100 USD za barel.

Nicméně, i to by stačilo k redukci opětovného nárůstu komoditního spreadu mezi Brentem a americkou WTI, který se opětovně zvyšuje na 20 USD za barel (spread se podařilo již eliminovat v létě tohoto roku, čili šance na profit z této pozice je opětovně možný).

Podle poslední zprávy americké komise pro komoditní trhy drží obchodníci (mimo zajišťovatele) čistých 348 197 pozic americké ropy na nákupní straně, což představuje pokles o 1 737 pozic na LONG mezitýdně. Supporty jsou u lednového kontraktu na WTI na divizi NYMEX chicagské burzy CME na 91,36 a 90,64 a rezistence na 93,16 a 94,29. Závěrem se pojďme podívat na cenový vývoj jak Brentu a WTI, tak jejich komoditní spread v poslední době, klikněte na obrázek pro zvětšení: