Stále klesající volatilita trhu a rizika
Rčení „Sell in May and go away“ určitě tento rok není platné, jak akcie, tak dluhopisy, tak i například ropa rostly. Podle známé publikace Stock Trader’s Almanac obyčejně nejhorší perioda roku pro akcie začíná v květnu a končí v říjnu. U akcií a dluhopisů je tahounem opět fenomén QE, ať už potenciální zahájení v Evropě nebo pokračování v USA z důvodů deflačních tlaků respektive slabšího druhého odhadu růstu amerického HDP v 1. čtrtletí, který skončil s negativním znaménkem. To znamená, že centrální banky mají vliv na trhy stále prvořadou ať už při vytváření prostředí s abnormálně vysokou volatilitou nebo naopak volatilitou extrémně nízkou. To druhé je nyní na trzích faktem. Proto můžeme v posledních dnech slýchat předpovědi analytiků, naposledy divize Merril Lynch banky Bank of America, že přetažení tohoto stavu následně povede k abnormální korekci očekávanou kolem podzimu.
Na sníženou volatilitu a objemy v posledních dnech si stěžuje rovněž Goldman Sachs a jeho prezident Gary Cohn, který hovořil na Sanford Bernstein konferenci tento týden. Takové prostředí se promítá do snížení zisků z tradingu a to nejen u bank, ale rovněž například u hedgeových fondů, které v mnoha ohledech žijí na strategiích long volatility, pokuď nejsou tedy spíše typu kvazi fondů a převážně kopírující trh formou pasívního nákup a drž, nebo pokud nevyužívají formu “sbírání drobných mincí před parním válcem” pomocí short volatility strategií, apod. To, že se nejedná o sníženou volatilitu jen na akciovém trhu, bylo prezentováno Cohnem na konferenci následujícím schématem (klikněte pro zvětšení):
Viz. například u dluhopisů nejmenší tříměsíční pásmo výnosů za posledních 35 let, na měnovém trhu nejmenší měsíční pásma od zavední eura, atd.
V tomto ohledu při poklesu volatility se může zdát, že se situace na trhu stává bezpečnější (falešný psychologický stav bezpečnosti) a aby se trh více rozhoupal (obvykle směrem dolů), pak toto vezme delší čas (než se volatilita vrátí zpět). Opak je však pravdou s poklesem volatility a kumulací nižších výnosů blíže k sobě v po sobě jdoucích periodách dochází, statisticky vyjádřeno, k zvýšení tak zvané špičatosti distribuce výnosů a s tím související zvýšené pravděpodobnosti četnějšího výskytu výnosů extrémních. O co se jedná? Zjednodušeně se pak jedná o rozdíl oproti normální distribuci ve “špičaťejším”, vyšším a štíhlejším tvaru křivky uprostřed distribuce, kde se hromadí největší četnost a také, a to je důležité, vyšší četnosti na extrémních koncích, tzv. fat tails. To je u ukazatele špičatosti (kurtosis) zvaný leptokurtický. Opakem je pak distribuce výnosů, kde je křivka uprostřed s nížší četností než u normální distribuce a take menší četnosti v extrémech na koncích rozložení, tzv. platykurtická. Viz. jak znázorněno na obrázku:
V danou chvíli tedy je na trhu příklad extrémnější křivky C, podle označení na obrázku, která má vyšší četnost výskytu nejen výnosů uprostřed, ale rovněž rostoucí pravděpodobnost většího počtu výskytu extrémních výnosů, které možná zaznamenáme již na podzim jak zmiňuje Merril Lynch nebo i dříve?
Závěm se pojďme podívat na vývoj aktivního kontraktu na vývoj implicitní volatility akciového trhu, indexu VIX obchodovaného na burze Chicago Board of Options Exchange (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:
