Teorie efektivních trhů

Podle mého názoru je tato teorie prakticky mrtvá. Dle této teorie je při absolutní efektivitě trhů zbytečné se pokoušet analyzovat společnosti, akcie, cenné papíry, kurzy a objemy obchodů, burzovní publikum či jiné faktory za účelem zjištění budoucího vývoje kurzů. Kurzy akcií vykonávají podle této hypotézy „náhodnou procházku“ (random walk). Proč tomu tak není, je fakt, že ne všechny trhy jsou stejně efektivní.

Existují 3 různé formy efektivity trhů – slabá, střední a silná.

SLABÁ FORMA

Slabá forma efektivnosti tvrdí, že aktuální kurz cenného papíru plně odráží veškeré historické informace.

Kdyby ale fungovala 100%, byly by technická analýza na nic.

STŘEDNĚSILNÁ FORMA

Středněsilná forma efektivnosti znamená, že v aktuálním kurzu jsou již obsaženy nejen veškerá historická data, ale i všechny aktuální veřejné informace. Jakmile firma zveřejní výsledky, velmi rychle se promítniu do ceny a fundamentální analýz anepřinese žádnou hodnotu. Spoléhat na to, že cena akcie stoupne měsíc po zveřejnění výsledků právě v důsledku těchto výsledků není racionální.

Při platnosti středně silné efekticity trhů by konzistentně mohli porážet trh pouze insideři.

SILNÁ FORMA

Silná forma efektivnosti znamená, že kurz obsahuje všechny známé kurzotvorné informace, a to jak ty veřejně dostupné, tak i neveřejně dostupné (insider).

Výsledkem je, že nejen aplikováná technické nebo fundamentáoní analýzy nepřinese investorovi žádnou výhodu, ale dokonce ani insideři nemohou realizovat nadprůměrné zisky. Analýzy investice jsou tak na nic.