Standardně se dočteme, že nízká ceny ropy kromě angažovaných firem (a úvěrujících bank) ovlivňuje negativně země vyvážející ropu a následně může ovlivnit i geopolitické uspořádání světa. Dále jsou negativně zasaženy těžařské společnosti včetně doprovodných servisních firem.
Pokud ale půjdeme více do hloubky, najdeme i místa zasažená dlouhodobě nízkou cenou ropy, kde se o vlivu nízké ceny ropy prakticky nemluví. O co jde? Jde o chování mezních účastníků trhu s ropou.
V roce 2014 byl denní obrat trhy s ropou přes 9 miliard dolarů, dnes to jsou necelé tři miliardy. Denní výpadek přes 6 miliard dolarů může na první pohled vzhledem k dennímu obratu finančních trhů vypadat jakou zaokrouhlovací chyba, ale není tomu tak. Saúdská Arábie, Norsko, Rusko a další země začínají čerpat z rezerv, kam ukládaly své přebytky z prodejů ropy.
Tyto země nefungují na tom, dokud těží ropu se ziskem. Tyto země počítají ve svém hospodaření s příliš velkým ziskem, mají své rozpočty nastaveny na základě nákladů na těžbu, ale ve svých výhledech počítaly s vyššími cenami ropy.
Nyní se tok peněz obrátil a tyto země z trhů prostředky stahují. Stahují se z akcií a obligací (hlavně vládních) z vyspělých trhů. Proto se nedivte, kdyby odliv peněz ovlivnil akciové trhy. Cenu aktiv totiž neurčuje hlavní uživatel, ale mezní uživatel.
Kdo je to mezní uživatel?
Ekonomická teorie praví, že mezní užitek označuje, o kolik se změní celkový užitek při změně spotřeby o jednotku. S růstem spotřebovávaného množství statku má mezní užitek tendenci klesat. Hladový člověk uvítá první krajíc chleba s mnohem větším nadšením než dvacátý.
Mezní uživatel, je ten, kdo jako poslední nakoupil daný statek, v našem případě daný cenný papír. Otázkou je, co se stane s cenou, jestli tato poptávka nejenže vymizí, ale dokonce se překlopí na stanu nabídky.
Změna poptávky o 1 procento může znamenat daleko větší změnu ceny než 1 %. Ropné země prodávají cenné papíry, řada ropných společností naopak hledá financování…
Důsledky si dosaďte sami.