Pokud jde o zadluženost zemí, nejčastěji se používá ukazatel státního dluhu k HDP. Na rovinu, logika tohoto ukazatele mi uniká – to je jako bychom poměřovali dluh firmy k obratu. Že takový ukazatel mezi základními poměrovými ukazateli nenajdete? jasně, je to proto že postrádá logiku.
Proč se tedy využívá u států? Že by to bylo jen z důvodu relativně příznivých hodnot, se mi věřit nechce. Ale jsou i jiné ukazatele.
1. Poměr dluhu ke výdajům státnímu rozpočtu – zde jde o cash flow, tento ukazatel smyl dává
2. Poměr dluhu k celkovým veřejným výdajům – u tohoto poměru bychom však měli započítávat nejen dluh centrální vlády, ale i místních samospráv. Pak by údaj měl vyšší vypovídací schopnost.
Pěkně to je rozebráno v následujícím grafu z dílny Visual Capitalist.
Když se podíváte na jednotlivé země, uvidíte, že Česká republika na tom není zatím – naštěstí – v porovnání s jinými zeměmi nijak zle.
Také je na něm vidět, jak by jakékoliv zvýšení úrokových sazeb vážně dopadlo na veřejné rozpočty – vždyť průměrná splatnost dluhů je cca 4-5 let.