Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

kubik: Zlato může padnout v rámci týdnů k 1097,stříbro k 13,68
0,takže s těma nákupama možná trochu počkat.

lulinak: jinak drahe kovy zcela dle planu, ale jdou pry do kytek ne proto ze o ne neni poptavka, ale proto ze je prece trh strasne manipulovany, jako by v tom byl ve finale pro spekulanta nejaky rozdil…
Cil na zlate stale stejny 1000, vyhledove i 800 a pak se uvidi, ale je to vesteni z koule, stejne jako jakekoliv jine dlouhodobe predikce…

Toxic: Začínají mě hodně svrbět ruce při pohledu na akcie těžařů drahých kovů. Protože ten propad je markantní. Sice se říká “nechytej padající nůž”, ale z dlouhodobého hlediska (držení 5+ let) to vnímám jako velmi příznivé ceny i s rizikem dalšího poklesu. Teď jen si vybrat firmy, které to přežijí a nezabalí to..

marwin: Je to věc názorů.
Když jsme před dvaceti lety začali investovat do zemědělské půdy,ťukali si na hlavu všichni kolem,včetně bankéřů…
Dneska z toho velmi slušně žijeme, pro banku jsme V.I.P.,a cpou nám peníze sami..:).No a při současných cenách už se do půdy nehrneme,byť je to hrozně in.
Ale jinak souhlas.Napsat,že kolaps příjde za rok,anebo že zlato poletí dva roky dolů – to je pro mne stejná písnička…:)

Libri: to martin52 byl to jen zjednodušující pohled na princip jaký vliv má asi množství peněz na to, jak budou lidé nakupovat potřebné statky (ale dosáhne toho úplně stejně jako když si zamane množství snížit třeba o 1%). čímž jsem chtěl jenom naznačit, že množství peněz v ekonomice nemá na produkci reálných a potřebných statků žádný vliv. chleba se kupuje když je hlad, ne když je dost peněz v oběhu, to samé platí pro bydlení, oblečení ap. až nad tím je nadstavba tzv. luxusních statků, ty se kupují pokud je splečnost bohatá. pokud společnost chudne omezuje se nadstavba, jíst kvuli tomu nikdo nepřestane. ae třeba místo šunky se přejde na suchý chléb.

a jenom dodatek, když bychom předpokládali že nějaký chudák nebude mít vůbec žádné peníze, je zde vždy možnost vyměnit chleba za nějakou službu (práci) nebo vlastní výrobek. peníze k získání zboží nejsou vůbec nezbytné. to je pouze zbožné přání těch co prachy tisknou aby přesvědčili hlupáky , že bez peněz to nejde.

martin52: Libri> to je vsetko pravda co pises, ale ved to znamena, ze zmeny mnozstva penazi maju vplyv na fungovanie ekonomiky. Ked bude mat bezny clovek menej penazi, tak si proste da na obed miesto rezna halusky, nebude vyhadzovat potraviny po zaruke, dieta neposle na tenisovy kruzok a ucebnice miesto novych kupi od suseda. Rozhodne sa, ze mu osuchane rifle este rok vydrzia, odlozi aj kupu noveho pocitaca ci vymalovanie bytu. A zatial co masiar ostruha, pekar zarobi viac a moze si kupit luxusne hodinky.

Proste nejake dopady to mat bude. Zmeni to strukturu ekonomiky, niektore odvetvia ziskaju, ine stratia. Zmeni sa pomer spotrebnych a kapitalovych statkov. Zmenia sa socialne vztahy atd. A nezalezi na tom ci su peniaze vytlacene alebo vytazene.

A ako teda znizi centralna banka mnozstvo penazi v obehu povedzme o 1% ? Lebo centralna banka nedokaze priamo kontrolovat mnozstvo penazi v obehu.

Libri: asne, jenomze to vsechno znamena, ze jinak plytvame. takze kdyz se vrati spotreba k normalu tak se tvarime že to je spatne a hledame cesty jak zase plytvat. prece je rozdil pokud koupim knihy pouzite a pokud jich koupim jen polovinu, ne? je rozdil jestli kazdy rok kupuju pouzitelne kalhoty nebo je nosim dokud nejsou roztrhane a mezi tim pokud chodím nahý nebo jako žebrák. a to jestli ten který jednotlivec má nebo nemá dost peněz vůbec nesouvisí s jejich množstvím v oběhu. vždy budou lidé, kteří peněz budou mít dost a těch ostatních, protože opakuji znova k fungování reálné a smysluplné ekonomiky peníze nejsou potřeba vůbec, pouze zjednodušují výměnu statků.Libri
a k tomu omezeni oběživa – uplně jednoduche- centralni banka zacne stahovat bankovky a mince z oběhu tak jak to dela u opotrebenych bankovek. proste misto nich uz nevytiskne nove. co v tom hledat za slozitosti.

jeste to zkusim napsat polopaticky – kdyz koupim jen polovinu knih nebo budu chodit jako zebrak, nebo budu umirat hlady , pak ekonomika nefunguje. pokud se omezuje neefektivní spotřeba jde o očistný proces a ne o krizi. společnost není bohatší pokud plýtvá. to bohatnou pouze ti kteří dokáží prodávat věci, které nejsou potřebné (auto každé tři roky nové, pračku každých 5 let, televizi,telefon či PC každé 2 roky ap.), výsledkem ale je že společnost jako taková chudne, protože ti co to kupují spotřebovávají zdroje na věci které již mají a nepoužívají na vytváření věcí, které ještě neexistují (nové výrobky, služby, úprava krajiny atd.)

martin52: Odklaname sa od povodnej tezy. Riesili sme to, aky maju zmeny v mnozstve penazi vplyv na stav ekonomiky. Co si v podstate uznal. Ale teraz pises o tom, ze ludia plytvaju. Ze si kupuju veci co nepotrebuju. Neviem, co tym chces povedat, chces snad urcovat co ludia potrebuju a kolko by mali coho kupovat, aby ekonomika “fungovala spravne” a nikto neumiral hlady?
Na ten sposob stiahnutia penazi sa pytam, pretoze to je velmi dolezite. Tvoj navrhovany sposob o stiahnuti bankoviek a minci by moc nefungoval. Jednak hotovost tvori iba asi 10% z celkoveho mnozstva penazi z obehu, jednak keby CB stiahla vsetku hotovost, tak sa uz nebude dat platit hotovostne, takze to nemoze urobit. Druha vec je, ze ked teraz banka stahuje opotrebene obezivo, tak ju nahradzuje novym. Pretoze vsetko to obezivo niekomu patri a CB mu ho nemoze iba tak vziat. Musi ho za nieco vymenit. Napriklad stare za nove. Alebo odpise obezivo a pripise elektronicke peniaze. Takze ziadne peniaze zo systemu tym nezmiznu.
CB moze

Oracle: @ Libri
Tak ako pred všetkými prepadmi fin. trhov min. za posledných 100 rokov treba hľadať nákupy na margin resp. špekuláciu na margin. Proste niekto dal privysokú páku pri špekuláciách a nevyšlo mu to, bublina praskla kvôli panike a aktíva zas nemali takú hodnotu akú mala pôžička to znamená, že kredit/peniaze zmizli z obehu a to malo za následok to, že nebolo dosť obeživa na nič iné.
Mimochodom nákupy na margin dosahujú úrovne, ktoré sme videli v roku 2007/08 pred krachom, čo zlé sa môže stať?
–
Bavíme tu ale o ekonomike nie o bublinách. Obeživa v ekonomike musí byť tak akurát a práve toto čiastočne riešil Keynesov bankor, pretože to bolo naviazané na komodity. Lebo keď je v ekonomike priveľa obeživa, tak sú tu bubliny, inflácia a hyperinflácia a keď je primálo tak je tu deflácia resp. žiadna inovácia/investícia.
Pozor hovorím o celej ekonomike, lebo v jednom sektore/oblasti sa môže nastať nárast cien a v inom pokles.
Lenže, čo má následok bezhlavé tlačenie meny či už vo forme QE alebo ZIRP?
Nárast cien papierových aktív, vytvorenie bublín a nárast nákladov (špekulujú sa aj na komodity), žiaľ mzdy nerastú. Teda dá sa povedať nielen to je dôležité, že koľko je toho obeživa, koľko toho sa tlačí ale aj to ako sa to obeživo do ekonomiky dostáva a kto k tomu dostane najskôr.
Mimochodom nastal prepad cien väčšiny komodít, že by sa čoskoro opakoval scenár 2008 (dialo sa to isté)?