Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Toto je již třetí výběr nejzajímavějších komentářů napsaných komentáři.

lulinak: jestli na trzich je jedna jedina jistota, a to ze jednou ca za 6-10 let probehne umely konec sveta se souvisejicimi lakavymi nakupkami, tak vyvoj ekonomiky (vztazeno k nasemu kratkemu zivotu) nema jistotu zadnou.
Ale vlastne jednu jo, jestli nam zdravi a osud dovoli, tak se tu za 5 let sejdeme a budeme pravdepodobne dal hluboce mudrcirovat, ze kolaps je stale za rohem, podlozeno vserikajicimi aktualnimi tajnymi grafy.
Zlato bude v tu dobu mozna za 800, indexy mozna na trojnasobku, a mnoho nicku z diskuzi z ruznych duvodu zmizi a objevi se zase nove, jenz nasli krasy Zerohedge a dalsich sajt.
A mozna bude objeveno nove proroctvi Nostradama, asi tricate pate…
Ze si z toho delam legraci? ano, veci, ktere nemohu naprosto nijak ovlivnit, je nejlepsi bud neresit, anebo si z nich delat legraci, ale nekdo je bere naopak velmi vazne…
Tak uzivejte teplicko, nam po zaplave pred 14 dny shnil na zahradce spenat, kurna…. :-/

 

stas: v islamu skutecne nesmi banka proste pujcovat na urok. Muj kamarad v Kuwaitu me dal jeden prakticky priklad. Chtel auto , tak sel do banky. Podepsal s bankou smlouvu , banka koupila auto a kamarad splaci mesicni splatky presne v matematickem podilu z ceny a zadne uroky. To znamena ze banka musela nekde koupit auto lacine a draz prodat, tedy zadny srackomed penez, ale zcela normali busines! A pokud by auto kamarad uz nechtel , tak ho vrati a nic uz neplati.Banka je tedy majitel auta a jaho mesicne splacim az do zaplaceni po presny mesicnich castkach az zaplatim celou cenu, tak je auto moje…………

 

libri: Takže islámská banka koupí auto za x (když x je menší než Y) a za Y mi ho prodá. neplatím ji tedy úrok ale zisk. a když naše banka koupí za X a prodá za X + úrok tedy opět Y je větší než X, tak už to najednou nefunguje protože to je úrok a ne normální byznys.no, možná mi něco uniklo 
a islámská banka si asi jistinu nekryje zástavou a třepe se zda bude investor úspěšný, aby ji káplo nějaké procentíčko zisku? anebo to funguje úplně stejně jako v normální bance? když investor není ziskový, nemá na zaplacení jistiny plus zisku (nebo po valašsky úroku?), přijde o zástavu a banka se k dalšímu zisku dopracuje u šikovnějšího investora, který je schopen jistinu splatit plus přihodí nějaké procento ze zisku (alias po valašsky úrok) – ale jak teda podle vaší teorie může zisk vytvořit? když víc peněz není ? co je to tedy ten zisk? a proč je problém když dostane jiný název třeba ve vztahu k půjčce úrok?

 

stas: libri: ja nevim jestli to nahodou nedelas schvalne!? Podil na zisku je v pohode! Opakuji znovu a pomalu: NA ZISKU!! Urok z dluzne castky je uplne neco jineho! Islamska banka jde do business rizika, zapadni banka s garanci na pujcu nic neriskuje!! Kdyz si pujcis od zapadni banky 100000,- za 10% p.a. na dobu 10 let. Kolik zaplatis? A kdyz si to same nasmlouvas u islamske banky na 10% ze zisku, kolik zaplatis??

 

libri: opravdu nevim jak reálně arabska banka pujčuje a jak si jisti sve prachy. ale realně vidim vysledky. arabske země jsou velmi bohate – ale řekl bych že díky ropě než díky podnikatelským nápadům – viz afgánistán, somálsko (pro ilustraci jak jim funguje ekonomika bez ropy). no každopádně to vypadá báječně – arabská banka vyžaduje v absolutní výši menší poplatky z úvěru (pro tentokrát se nepřeme zda jim budeme říkat úrok či podíl ze zisku), k tomu si platí odborníky na posouzení podnikatelského záměru, dále odborníky na pomoc podnikateli, když se dostane do nesnází, aby jim náhodou kapitál neuplaval anebo aby nedřeli zadara a ještě si platí cifršpiony , zda je podnikatel nešidí s vykazováním zisku. a když si jdu k nim pro leasing na auto a oni zrovna neseženou slevu při nákupu, tak jdu zase pěšky zvesela domů, protože úrok je ošklivé slovo. a ekonomika se vesele točí, akorátže jezdí na oslu a ipad vymysleli v USA a vyrábí se v číně.
a když dlužník arabské banky skončí v insolvenci tak z něj nic nevyrazí úplně stejně jako naše banka nic nevyrazí z s.r.o. bez majetku (zůstane ji akorát zástava).
tím nehájím bankstery – v současném právním rámci si zlegalizovali krádeže. ale ekonomická matematika úroku není podvod a ani nesmysl.

 

Jan Altman: Podobných teorií a názorů mají politici tendenci se chytat: https://www.patria.cz/zpravodajstvi/2655241/jedina-cesta-ke-snizeni-vysokych-dluhu-jednorazovy-inflacni-sok.html

nicméně stále si myslím, že ještě několik let se nebude dít nic dramatického, stále je dost prostředků a síly na odkládání a předstírání.

Navíc pokud by politici podstoupili tento krátký inflační šok (pro snížení dluhů), ochrání před ním člověka nemovitost či akcie stejně, jako to zlato – jen dluhopisy a keš to odnesou.

Na druhou stranu ty jsou zase pojistkou pro případ, že by přeci jen došlo k výrazné deflaci (což je pro mne sice těžko předsavitelné, zvlášť proto, co by to udělalo s dlužníky od firem, přes hypotékáře až po stát, ale stát se asi může cokoli).

Na druhou stranu, pokud by k inflačnímu šoku hoši přistoupili a vlastníci akcií, zlata a nemovitostí na tom silně vydělali a většina občanů prodělala (přišla o úspory), okamžitě vzroste politická poptávka po “spravedlivém” přerozdělení “nezasloužených a nepřiměřených” zisků, tedy po (radikálním a progresivním) zdanění těchto inflaci odolných statků. A zde jen zlato má tu vlastnost, že jej lze zapřít a schovat. Ale to už jsme za příliš mnoha KDYBY.

 

Kolda: Může probíhat inflace i deflace současně. V IMF se uvažuje o konfiskaci 10-40% bankovních účtů v EU (deflace) a zároveň se budou CB nakupovat dluhopisy a toxická aktiva (inflace).

Výsledná cenová hladina může být poměrně stabilní.

Mimochodem upozorňuji, že ta konfiskace by se měla týkat celé EU, ne jen eurozóny.
A ještě dodávám, že už před 5 lety jsem tu psal, že kdo se chce bránit deflaci hotovostí, tak ji musí mít v sejfu. Ne v bance.

 

Jan Altman: to Kolda –  Ale kdyby něco takového udělali, tak podle mne vyvolají docela bouřlivé reakce. Na každou z těch akcí budou aktéři trhu reagovat a výsledky by byly nepředvídatelné – a to přeci musej tušit.

 

Pepan: Já si stále nedokážu představit nějakou výraznější inflaci. Inflace může nastat když je málo zboží na trhu a masy lidí mají hodně peněz. Nemyslím si, že by toto hrozilo. Jakým způsobem by se dnes dostaly peníze k lidem? Podle mne byla většina případů hyperinflace v historii vyvolaná záměrně. Vždyť zastavit inflaci je jednoduché, stačí přestat tisknout nebo půjčovat peníze. Inflace není živelná pohroma jako např. povodeň. Navíc kdo má zájem na tom, aby se lidé a státy oddlužily? Dluhy dávají bankéřům neomezenou moc nad lidmi a státy. Tu by ztratili a lidé by byli volní.

 

Oracle to Pepan: Otočte tú situáciu, ľudia nemajú peniaze a ceny stúpli, pretože CB dali bankám a iným veľkým hráčom kredit zadarmo na hry v kasínu. Čo mal následok stúpajúce ceny energetických nosičov, teda všetkého životne dôležitého čo potrebuje na svoju výrobu energiu, a taká malá pripomienka väčšinu energetických nosičov potrebuje práve transport a poľnohospodárstvo (pohon strojov a pesticídy, hnojivá atď).
–
Síce hyperinflácie možno boli vyvolané zámerne, ale tlačiarenský lis na menu sa zastaviť nedá, lebo moderný finančný systém je jedno gigantické lietadlo (Ponziho schéma):
https://theeconomiccollapseblog.com/archives/12-numbers-about-the-global-financial-ponzi-scheme-that-should-be-burned-into-your-brain
–
Mimochodom štátnici sú kúpení a vždy to je o kontrole:
https://www.oftwominds.com/blogjune14/neofeudal-neoliberal6-14.html

 

Pepan to Oracle: Nemohu s Vámi zcela souhlasit. Situace se dá otočit jak píšete, tímto způsobem však nemůže dojít k roztočení inflační spirály. Energie a tím životní náklady jednorázově stoupnou, lidé budou v krajním případě mrznout a hladovět, ale tím to končí. Další růst cen nemá smysl, protože lidé mohou koupit jen to, na co mají. Čím vyšší budou ceny, tím méně lidé mohou koupit a důsledkem bude pouze snižování výroby a těžby surovin. Vysoké ceny tak vedou ke krizi a ta nezvýší kupní sílu, která by mohla roztočit inflaci.

Tiskařské lisy se zastavit dají. Hůř se zastavuje úvěrová expanze, kdy peníze vznikají každým novým úvěrem v systému komerčních bank. Lidé mají co utrácet, tudíž je proč vyrábět a ekonomika roste a rostou také ceny. Jenže toto Ponziho schéma stejně jako všechny pyramidové hry končí na problému sehnat nového hejla do hry, v tomto případě nového dlužníka. Což o to, lidé by si rádi půjčovali donekonečna, jenže nemají už čím za další úvěry ručit a banky jim nepůjčí. Pyramidová hra se začne zadrhávat a nakonec se zcela zhroutí. Nastupuje QE, které umožní pokračovat v růstu úvěrů díky prudkému zadlužování států. Ty ručí za dluhy svým majetkem, tedy hlavně svými občany. Ti přijdou při státním bankrotu o práci, úspory a důchody.

 

Oracle to Pepan: Ceny dôležitých vecí teda energie a potravín stúpa neustále (vrátane javu za rovnakú cenu menší balík) a má to 3 príčiny: vojny, suchá a neustále tlačenie meny posledných 5 rokov.
–
Krásne ste opísali situáciu, lenže vynechali ste 2 veci: QE ničí kúpnu silu už existujúcej meny (čo je inflácia) a časť QE ide bankám na ich “záchranu”, a banky potom používajú časť úveru na hry s komoditami a generovanie pôžičiek pre nie príliš bonitných klientov. Pričom po subprime hypotékach sme mali aj subprime lízing a táto bublina už začala praskať:
https://www.acting-man.com/?p=31099
–
Takže časť toho QE sa predsa dostala do reálnej ekonomiky a tým pádom väčšina obyvateľstva ktorá musí drieť sa stáva ešte chudobnejšou a ekonomika zadrháva a USA nebude mať z čoho splácať ani tie úroky na svoje dlhy, a potom nastáva konečný krach ekonomiky čo bude o 10 krát horšie ako predchádzajúci.
–
Situácia v USA je obzvlášť nepríjemná, lebo väčšinu výroby odsunuli do zámoria (tak ako materskú firmu do daňových rajov) a čo sa vracia je zas vysoko automatizovaná (teda ľudia nebudú mať vôbec zamestnanie). Takže keď sa táto finančná bublina praskne skôr ako sa BRICS a pridružené štáty sa zbavia US$ (čo sa teraz deje): https://www.youtube.com/watch?v=OgNb83Y0CoY
Tak uvidíme 4 veci:
-tie US$ sa prelejú do komodít;
-banky de facto skrachujú a s tým nepomôže ani ďalšie QE (skrytý bailout);
-bailiny čo zas zničí ekonomiku a nastane situácia podobná Argentínskej krízy z 2000;
-položí to aj EU a de facto celý západ, kvôli prepojenosti bankového sektoru.

 

Pepan to Oracle: Souhlasím, že část QE se do reálné ekonomiky dostane, ale to na roztočení inflace nestačí. Jak už jsem psal, každým úvěrem poskytnutým komerčními bankami vznikají nové peníze a každým splaceným úvěrem peníze zanikají. Kapitalismus stojí právě na této skutečnosti. Pokud bylo nových úvěrů více než splacených, objem peněz v ekonomice rostl a táhl ekonomický růst. Nyní se v rozvinutých zemích situace otočila a objem úvěrů začal stagnovat nebo dokonce klesat. QE pouze nahrazuje výpadek vzniku nových peněz z úvěrové expanze. Proto Západ nebojuje s inflací, ale s deflací.

I kdyby byla měna vázaná na něco, stejně by to nepomohlo. Pouze papírové nebo kovové peníze mohou být něčím kryté. Krytí těch elektronických, vzniklých multiplikačním efektem v komerčních bankách, zajistit nelze.

 

stas: Je to malo platné, ale v současném ekonomickém modelu není řešení ekonomické krize! Přidám napravo uberu nalevo, výsledek je pořád stejný !! Bez ztráty “kytičky” nejde expandovat donekonečna. Všichni máme jen jeden žaludek….Zadlužení vlád nevzniká vinou “zlých bankéřů” a neschopných ministrů financí, ale zcela přirozeně vyplývá z ekonomických vztahů daného ekonomického systému (státu) v komplexním smyslu, t.j. systému ekonomiky včetně příslušné demografie, legislativy, úrovně technologie, zdravotní péče, životního prostředí atd.. Změny, k nímž objektivně ve světě došlo během posledního století, byly tak zásadní, že je existující ekonomické paradigma voň Bismarcka (v Evropě) a Hamiltona (v USA) již nedokáže absorbovat a vybratelne daně potřebné náklady nestačí pokrýt. Proto státy upadají do dluhu a nemají naději se z nich vymanit bez kvalitativní změny. Protože kvalitativní změnu demografie lze dosáhnout v podstatě jediné válkou, kvalitativní změnu vývoje (technologie, vědy, délky života atd.) řízením záměrně dosáhnout nelze, zbývá jediná možnost, změnit legislativu, t.j. existující ekonomické paradigma.
Populárně se dá označit jako EKONOMIKA BEZ DANI.