Zlato a otázky čtenářů

V diskusi pod článkem věnovanému přebytku likvidity na světových trzích se objevily dvě otázky:

• Kolik zlata se dostává na světové trhy?
• Jak může někdo zvyšovat těžbu, když je cena zlata na úrovni nákladů?

V tomto článku jsem se rozhodl odpovědět na obě tyto otázky.

Na první z nich odpoví názorný graf – tedy kolik produkce zlata kupuje Čína. A to přes tento trh nejde zlato vytěžené čínskými společnostmi. Za letošní rok skoupila Čína minimálně 80% světové těžby.

Nyní k druhé otázce.

Investory často mate, proč společnosti v poslední době zvyšují těžbu zlata při jeho klesajcí ceně.

Havním důvodem je časová prodleva mezi vývojem ceny zlata a objemem těžby. Doly mohou být uzavřeny, ale jsou zde určité náklady na jejich uzavření a i potom nabíhají fixní náklady.

Než firmy plně zareagují na pokles ceny zlata, trvá to rok či dva. Podobně po růstu ceny zlata firmy nejsou schopny okamžitě zvýšit těžbu. Jestliže se tedy společnosti domnívají, že pokles ceny zlata není mnohakaletý, je pro ně výhodnější pokračovat v těžbě, případně se snažizt zpracovávat bohatší rudu.

I kdyby se společnostu obávaly dlouhodobého poklesu ceny, jsou zde další faktory:

Pokud je cena vyšší než variabilní náklady na těžbu, společnosti se vyplatí pokračovat v těžbě, i když celková náklady na vytěženou unci jsou větší, než cena.

Uvedení zcela nových dolů do provozu je otázkou řady let, a právě řada projektů nastartovaných před 5-8 lety je právě pomalu uváděna do provozu. Takové projekty se nezastavují hned v počátku.

Vaše připomínky a komentáře jsou vítány. Ať už v diksusi pod článkem nebo formou samostatného článku.