Hrozba útesu, dluhový strop a platinová mince

Autor článku: 5. 1. 2013

Dalo se čekat, že politici zde v USA budou muset nakonec přijít s rozpočtovým návrhem, který zažehná hrozící úpadek do recese, alias spadnutí z fiskálního útesu. Nicméně, realitou také je, že podle vyjádření ministerstva financí byl dluhový strop ve výši 16,394 biliónů USD koncem roku dosažen a v platnost vstoupily po dobu 2 měsíců „vyjímečné opatření“,např. ve formě pozastavení reinvestic příspěvků důchodového spoření státních (myšleno federálních) zaměstnanců do krátkodobých vládních dluhopisů a další formy vydávání dalšího dluhu. Po této době bude muset být dluhový strop zvýšen, jinak nebude vláda schopna dostát svým závazkům. Vládní dluh nyní představuje 73% amerického HDP.

Jaké jsou hlavní body dohody na rozpočtu, který zabránil fiskálnímu útesu:

 

  • daňové úlevy z doby prezidenta Bushe ml. byly prodlouženy pro jednotlivce s ročním příjmem nižším než 400 tis. USD resp. 450 tis. USD pro rodiny, avšak nad tyto úrovně vzroste daňová sazba z 35% na 39,6%
  • alternativní min. daň bude permanentně indexována na inflaci
  • dodatečné příspěvky v nezaměstnanosti byly prodlouženy o další rok
  • daň. úleva na příspěvky sociálního zabezbečení (payroll tax) byla zrušena a zaměstnanci budou platit nyní stejně jako zaměstnavatelé 6,2% oproti 4,2% v r. 2012. To jistě bude mít velmi neblahý vliv na disponibilní příjem a soukromou spotřebu domácností!
  • daně z kapitálových výnosů a dividend se zvýší z 15% na 20% pro individua s příjmy nad 400 tis. USD ročně a rodiny s příjmy nad 450 tis. USD ročně, k těmto % je pak nutno dále přidat přes 3% pro účely financování tzv.„Obamacare“
  • legislativci mají do 1.3. najít řešení pro alternativy redukce výdajů

 

Po uplynutí 2 měsíců výjímečného stavu bude muset být navýšen dluhový strop jinak v podstatě ministerstvo financní USA nebude schopno vydávat další dluh pro financování výdajů již odsouhlasených Kongresem. Pakliže nedojde k dohodě o zvýšení dluhového stropu, technicky pak vláda rezignuje na jeho splácení (default), což by mělo ještě horší světové následky než u fiskálního útesu. Zajímavým řešením, které bylo v posledních dnech zmíněno je využití zákona  31 USC § 5112 – Denominations, specifications, and design of coins, které dává americkému ministerstvu financí možnost vydat platinovou minci (původně toto uzákonění určeno pro příležitosti vydání vzpomínkových mincí).  Bez souhlasu Kongresu totiž může ministerstvo vydat platinovou minci v nominální hodnotě 1 bilión USD (paragraf umožňuje u tohoto druhu mince jakoukoliv nominalní hodnotu), uložit ji tak do americké centrální banky a financovat dluh tímto způsobem. To je namísto vydávání dalších dluhopisů „v papírové“ formě. Podívejme se pro zajímavost na cenu kontraktu platiny na burze NYMEX v New Yorku (dubnový kontrakt, týdenní data):

 

 

Debaty o navýšení dluhového stropu budou v Kongresu jistě žhavé a republikáni se zdají být připraveni akceptovat neschopnost splácení dluhu  a použít situaci jako páku k vyjednání velkých výdajových škrtů v oblasti sociálního zabezpečení (Social security) a zdravotních výdajů pro seniory (Medicare). Jakékoliv politické tahanice pak vyvolají bezpochyby snižování ratingu USA. I když se nakonec dojde ke kompromisu a k navýšení stropu dojde, tak od r. 1962 by to bylo již po 76-té co by ke zvednutí pomyslné laťky dluhové hranice došlo a jak se zde říká, bude se jednat jen o „kopnutí do plechovky o kousek dál“ a neřeší to skutečnou fiskální krizi. Zde je nutné aplikovat dlouhodobé reformy. Nedojde-li ke kompromisu v oblasti zvýšení dluhového stropu, ministerstvo možná uplatní variantu platinové mince?

V této souvislosti je zajímavé sledovat trh dluhopisů a počátkem roku se zdá, že na předpovědi prezidenta největšího hedžového fondu na světě Bridgewater Associates Ray Dalia, který predikuje vstup do obchodu jejich prodejem jako jednu z nejlepších investic do budoucna. Pojďme se tedy závěrem podívat, jak se v poslední době vyvíjí ceny benchmarků na 10-ti leté vládní dluhopisy USA na burze v Chicagu CME Group (Globex) a 10-ti leté vládní obligace Německa (FGBL) na burze ve Frankfurtu Eurex a jejich spread (březnové kontrakty, denní data):

 

Štítky: , , , ,

Komentáře

  • Ives napsal:

    Tady je o té platinové minci takový článeček s názorným obrázkem, kolik platiny by skutečně bylo na takovou minci třeba, aby její tržní hodnota při současné ceně platiny činila 1 bilion USD: http://www.zerohedge.com/news/2013-01-04/putting-trillion-dollars-platinum-perspective Bylo by jí potřeba 18 000 tun, zatímco zatím jí bylo vytěženo za celou historii asi 16 tun.

  • Jan Dvořák napsal:

    je tu jiná věc - musí nominál odpovídat obsahu kovu? Nemusí. To se také rozebírá v odkazovaném článku. Takže technicky to realizovatelné je. Akorát by to ukazovalo na zoufalství vlády...

  • Kolda napsal:

    It is so rare, that all the platinum ever mined could fit into a 25 cubic foot box. To je ale ptákovina..., to je krychle o hraně necelých 90 cm. All platinum ever mined, sure ...

  • Kolda napsal:

    A link na "jednu z nejlepších investic do budoucna" je asi chybný, míří to na Exxon.

  • Ives: 16tun nezdá se tě to z logiky věci jako blbost? Po mě to je nesmysl, např. v roce 2006 bylo vytěženo 217-218 tun.

  • Martin Lembák napsal:

    to Kolda: diky, u toho Exxonu tam ta linka na original je nahore, ale dal jsem to na to CNBC primo i zde...

  • Ives napsal:

    Uznávám, že 16 tun je blbost, našel jsem, že: ...world production in 2010 was 192,000 kg viz http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/platinum/mcs-2012-plati.pdf

  • diego004 napsal:

    - je asi jedno, zda by ta platinova mince mela vahu 1/10/100/1000/1mil. Oz - i tak je na tom videt zoufalstvi politiku :-)

  • Kolda napsal:

    Martin Lembák: Doufal jsem v odkazu budou i nějaké praktické návody na shortování bondů. Já jsem jen pár hodin před tím, než vyšel tento článek, dost googloval právě tento topic. Na internetu je k tomu sice spousta článků, ale většina naprosto scestných. Nevěřím, že někdo udělá balík na 2x nebo 3x short treasury ETF. Tyto instrumenty mají množství rizik. Pád bondů bude ve finančním světě něco jako zemětřesení a nejedno z těchto rizik bude materializováno (tracking error, counterparty risk).

  • Jan Altman napsal:

    Klidně to může být jednouncová mince (či i menší) - nominál na žádné minci neodpovídá tržní ceně kovu. Nejpoctivější jsou ty mince, kde žádným nominálem klienty nematou - Libertad, Krugerand, ... A evidentně to ani nepřekáží tomu, aby takové mince splňovaly legislativní požadavky na investiční zlato (jak to?) a dokonce aby neplatily za legal tender. Na uncovém Au filharmoniku je 100 eur, na stříbrném 1.5 eur (USA jsou ještě sebevědomější/drzejší a uncová Ag má nominál 1 USD). Přesto nominál určitý smysl má - kdyby třeba na Zemi spadl tisícitunový Au asteroid a cena Au propadla, nominální cena zůstane :-) Nevýhoda alespoň u ČNB je, že při nákupu oficiální mince platíte separátně za kov a separátně za nominál, takže mince je řádně předražená. Na druhou stranu silnější povahy to mohou využít i opačně, nechat svoji firmu nakoupit oficiální mince ČNB a v nominálu si mincemi vyplatit mzdu a daň+soc+zdrav platit jen z toho nominálu. Ale vysvětlovat finančáku bych to asi nechtěl, navíc existují levnější a bezpečnější cesty, jak se ke kovu dostat. Nicméně zpět k té US platinové minci. Pokud by se k tomu ti zoufalci opravdu odhodlali, asi by to nebyla vyloženě malá mince, na druhou stranu by určitě neobsahovala tolik kovu, aby se to vyrovnalo nominálu. Zřejmě by se pokusili zmást veřejnost tím, že by šlo o enormně, ne-li rekordně velkou minci, např. 1000 Oz. V novinách by pak bylo, že vláda vydala rekordně velkou platinovou minci s nominálem bilion. A většinu ovčanů by to nijak neznepokojilo. A dále: pokud vím, nikde není psáno, že to musí být jedna mince za bilion, může to být třeba 1000 kusů velkých 100 Oz mincí s nominálem 1miliarda USD. To by také veřejnost trochu oblblo, navíc více mincí s nižším nominálem by umožnilo je následně lépe použít/distribuovat do více institucí napojených na stát. A třeba i trochu obrat občany tím, že by to (povinně) nakoupily např. penzijní fondy...

  • Martin Lembák napsal:

    to Kolda: ano, to by pak bylo na dlouhe dalsi clanky...nicmene v kratkosti hedzove fondy maji obvykle implementovano vice strategii a vice aktiv v portfoliu a v ramci technik jako napr. portable alpha samozrejme nealokuji veskery kapital do aktiva, ale vyuzivaji pakove efekty. Tyto umoznuji pouzit dalsi kapital na jine aktiva/ strategie. Prikladem je, ze napr. pri prodeji nakratko dluhopisu samotnych v nominalni hodnote dejme tomu 100 tis. USD by jako margin musely drzet 1/2, tj. 50 tis. Mnoha ETF jsou fondy, maji sve % poplatky za spravu a navic vlivem contanga a volatility decay (jak popsano v jednom z clanku na serveru) neodrazeji vubec pohyb podkladovych aktiv. Navic, take vyzaduji vazat znacny kapital stejne jako u samotneho prodeje dluhopisu nakratko. Proto se pouzivaji futures trhy, ktere naprosto presne odrazeji pohyb podkladovych aktiv a vyzaduji slozeni marze, ktera se pohybuje kolem 2% v prumeru z hodnoty podkladu. Tj. dejme tomu, ze hedzovy fond chce prodat 100 tis. nominalni hodnoty 10-ti letych americkych vladnich dluhopisu. Staci mu k tomu slozit zalohu kolem 1 500 USD a prodat futures kontrakt na burze CME oproti skladani 50 tis. USD jako v prvnim pripade. Zbylych 48 500 USD pouzije na jine aktiva/ strategie, obvykle s ukazatelem nizke korelace mezi sebou. Timto zpusobem neni fond dany na pospas jednomu aktivu/ investci a jeho moznemu nepriznivemu adversnimu pohybu nez puvodne ocekavano...

  • Kolda napsal:

    to Martin Lembák: Díky za hodnotnou odpověď. Cestou futures se mé myšlení neubíralo, protože až na pár pokusů o trading s ropou jsem s futures do styku nepřišel. Jsem příliš ovlivněn tím, že dělám pouze stocks a stock options a googloval jsem tudíž nejapně. Mám teď o čem přemýšlet a beru to jako důležité téma k sebevzdělávání. Času už moc asi nezbývá ...

  • plukin napsal:

    Kolda: u futek bacha na jednu vec, to ze ted je margin $1500 jak pise M.L. nemusi platit i nadale. S marginem na zlato/stribro zacli hybat kdyz se volalita zvysila ci kdyz "potrebovali" a u bondu muze klidne nastat to same aby srazili shorty, oni maji prehled o pozicich a margin vidim jako jejich silnou zbran. Dlouhodobe jim to nevyjde, ale byla by skoda prijit o dobry trade ci dva jenom kvuli tomuhle. Takze je dobre mit slusnou rezervu.

  • sejzmolog napsal:

    Mna na tom prekvapuje este jedna vec. Ked by USA chceli splatit svoj dlh (nie len 1bilion) pomocou platiny a zlata tak by potrebovali tolko platiny a zlata kolko na svete ani nie. To znamena ze realna cena zlata a platiny je daleko podhodnotena. Jan Altman to nepriamo napsal. vydaju 1000oz mincu v nominalnej hodnote 1bilion dolarov. Ale v tom pripade sa realna cena platiny bude pohybovat na urovni 1miliardy dolarov za oz ale sucasna cena je 1700dolarov za oz. Aspon vidiet ako je sucasna ekonomika vzdialena od realnej. Uz sa vytlacilo tolko papierikov ze keby ich chceli vsetky kryt zlatom tak by stalo zlato 50 000dolarov za oz. A to sa bavime este len o statnom dlhu. Co verejny dlh? P.S. Nominalne ceny niektorych minci su preto tak nizke ze sa razia podla povodneho vzoru. Napr. US Liberty sa razi od roku 1879 a vtedy bola jej nominalna hodnota 20dolarov pretoze unca zlata vtedy tak skutocne stala. Dnes sa predava po 1800dolarov za uncu(oz) ale stale ma vyrazenu nominalnu hodnotu z roku 1879. (Samozrejme neuvazujem s numizmatickou hodnotou)

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo