Rizika 2014

Autor článku: 23. 1. 2014

V roce 2013 jsme se dočkali relativního zklidnění globální situace. Řada investorů a politiků doufá, že nejhorší je za námi (rád bych doufal také, ale pořád ještě tomu nevěřím).

V této analýze se podívám na hlavní faktory, které ovlivní letošní vývoj. Těmi jsou:

  1. Finanční systém – jeho přetrvávající křehkost
  2. Světová obchodní nerovnováha
  3. Trh zlata – dvě klíčové společnosti mění své chování

 

Finanční systém – rozsah rizik a změna financování bank

Finanční systém jako celek se neustále zvětšuje. Tato skutečnost zvyšuje riziko krize. Jak velký problém hrozí?

Finanční trhy jsou komplexní systémy – milióny obchodníků, investorů nebo spekulantů. Každý z nich má své preference, averzi k riziku, pohled na trh a podobně. Někdo investuje milióny, jiný pár stovek.

Obecně, rozsah jakékoliv krize je omezen velikostí systému, v jakém se krize odehrává. Nejde při tom o vztah lineární. Pokud se systém zvětší na dvojnásobek, rozsah potenciální krize v něm odehrávající se zvyšuje řádově. Pokud se systém zvětší na čtyřnásobek, rozsah potenciální krize se zvyšuje o dva řády.

Jak to vypadá nyní?

1. Objem úrokových derivátů narostl přibližně o polovinu.

2. Výrazně stoupla koncentrace bankovního sektoru

Deriváty mohou být jednou z rozbušek vývoje. Finanční trh včetně derivátů je větší, než byl v letech 2007-2008 při začátku krize. V létě 2007 činil objem úrokových OTC derivátů 380 biliónů dolarů, nyní jsou úrokové deriváty na cca 560 biliónech (tedy cca čtyři pětiny celkového objemu OTC derivátů).

Dále platí, že pokud je systém tvořen velkým množstvím menších prvků je riziko menší, než když systém má pár dominantních prvků. Platí to i o bankách. Následující graf z dílny The Huffington Post názorně ukazuje rostoucí koncentraci v bankovním sektoru Spojených států.

(klikněte na obrázek pro jeho zvětšení)

 

Suma sumárum, potenciální velikost dalšího kola krize je proto v porovnání s krizí nastartovanou v letech 2007-2008 několikanásobná. Uff.

 

Zároveň se mění financování bank

Pokud se podíváme na rozvahy bank, uvidíme ještě jeden významný posun v čase: před 50 lety poskytovaly banky primárně úvěry se splatností 1-3 roky. Hlavním zdrojem financování byly emitované obligace se splatností 5-10 let. Banky žily z úrokové marže (za obligace platily třeba 5%, úroky poskytovaly za 8-10%).

Jak to vypadá nyní? Pominu-li deriváty a obchodování na vlastní účast, tak banky v posledních letech poskytují hlavně úvěry se splatností 3-5 let, přičemž hlavním zdrojem financování jsou krátkodobé cenné papíry a úvěry se splatností několika měsíců až 1 rok. Úvěry poskytují za 4-5%, financování získávají za méně než 1%.

Jakékoliv vyschnutí krátkodobého financování by mohlo velmi rychle vést k problémům banky. Co hrozí, kdyby zdroje financování vyschnuly? Jedním slovem – panika. Bez dalšího zásahu světových centrálních bank by mířil bankovní a finanční systém ke dnu. Proto musí být centrální banky neustále ve střehu.

Výsledkem obou výše zmíněných faktorů je bratrovražedný boj ve skupině finančních žraloků. Na jedné straně JP Morgan, na straně druhé Goldman Sachs.

 

Světová obchodní nerovnováha

Často se v novinách dočteme, že země X má velký přebytek zahradního obchodu, země Y, že má naopak deficit a podobně. Případně se píše o to, jaký je výsledek mezi dvěma konkrétními zeměmi (nejčastěji mezi Spojenými státy a Čínou).

Výrazná obchodní nerovnováha je to poslední, co může přispět k růstu světové ekonomiky. Téměř čtvrtina světové ekonomiky je tvořena ekonomikou Spojených států, druhá čtvrtina pak dohromady ekonomikami Číny, Japonska, Německa, Indie a Jižní Koreje.

Jak ale vypadá žebříček zemí s největšími přebytky či deficity zahraničního obchodu?

Nejprve země s největším přebytkem:

Čína – 300 miliard USD (5% HDP)

Japonsko – 200 mld. ISD (3,5% HDP)

Německo – 200 mld. USD (5,5% HDP)

Rusko – 70 mld. USD (5% HDP)

Saúdská Arábie – 70 mld. USD (15% HDP)

Mimochodem, Evropská komise chtěla Německo za tento přebytek sankcionovat.

 

Následují země s největším deficitem:

Spojené státy – 470 mld. USD (3% HDP)

Velká Británie – 70 mld. USD (3% HDP)

Itálie –  70 mld. USD (3% HDP)

Španělsko –  65 mld. USD (4,5% HDP)

Indie – 40 mld. USD (2,5% HDP)

 

Deficit Spojených států financovaný nákupy amerických obligací Čínou as Japonskem spolu s outsourcingem v minulých několika desítkách let živil růst ekonomik všude po světě. Čína přestává americké obligace nakupovat, mezinárodní outsourcing, jež také není zaklínadlo, jakým byl na přelomu tisíciletí.

Bez významného růstu domácí poptávky zejména v Číně a Indii se globální ekonomika rychle zastaví (i když jí zatím předpovídají silný růst).  A na stojícím kole se cyklista moc dlouho neudrží.

 

Na trhu zlata se v letošním roce budou dít věci. Dvě společnosti významně operující na trhu zlata mění své chování.

Po desetiletí růstu ceny došlo v roce 2013 k poklesu ceny zlata o 28%. Je to přestávka v býčím trhu či začátek trhu medvědího? Co se na trhu zlata změnilo či mění?

Jako první bych zmínil skutečnost, že jeden z největších světových těžařů zlata míří pod čínská křídla. Konkrétně mám na mysli společnost Barrick Gold. Myslíte si, že je to nesmysl? Není. Indicií je celá řada.

Společnost Barrick Gold má problémy s cash flow (zvláště po problémech s otevřením dolu v Jižní Americe) a uvažuje o prodeji své produkce Číně za spotové ceny. Abych byl přesnější, šlo by o prodej přímo čínské centrální bance.

To je zásadní změna chování, dříve byl Barrick proslulý mohutným hedgingem. Šéf společnosti John Thornton (nastoupivší do čela společnosti v létě 2012 po 20 letech v Goldman Sachs bez jakýchkoliv zkušeností v těžařském průmyslu) má na vysokých postech v Číně řadu přátel a tento kontrakt je výsledek jeho snažení.

V této souvislosti bude zajímavé sledovat vývoj kolem dolu Pascua Lama. Koupí ho Čína? Důl ji již zatížen kontakty na budoucí dodávky zlata, Číňané by mohli být schopni vyjednat zajímavé podmínky.

Krátce shrnuto – jeden z největších světových těžařů zlata míří pod čínská křídla. Na trh se tak dostane méně zlata než v minulých letech.

Druhou společností operující na trhu zlata, která významně mění své chování je banka JP Morgan.

Velké americké banky kumulují „papírové“ zlato. Mezi nimi hlavně JP Morgan. Tato banka v posledních měsících zásadně změnila svoji strategii – přešla od „short“ na „long“ zlato. K tomu JP Morgan kumuluje i fyzické zlato – v prosinci minulého roku bylo dodáno 2472 kontraktů, z toho dodání 2389 z nich si vyžádala banka JP Morgan. Pokud je na short straně, JP Morgan nedodává zlato, ale preferuje finanční vyrovnání. Pokud je na long straně, požaduje dodávky zlata. Banka JP Morgan byla před měsícem long v desítkách tisíc kontraktů.

To je zásadní změna pohledu JP Morgan na zlato. Při jejich pozici na trhu zlata pravděpodobnost poklesu ceny zlata se zmenšuje. Pokud bude i nadále chtít JP Morgan kumulovat zlato, bude se snažit vyvarovat se růstu jeho ceny, pokud nebude s objemem zlata ve svém vlastnictví spokojen.

Trh zlata se prochází zásadní změnou, do popředí se pomalu dostává váha fyzického kovu. Pokles ceny zlata v roce 2013 byl podle mého názoru dočasným.

 

Součet křehkosti finančního systému podporované nerovnováhou ve světovém obchodě a změny na trhu se zlatem zavdává třaskavou kombinaci faktorů ovlivňujících další vývoj.

Chcete přesně odhadnout vývoj? Hoďte si kostkami. Váš pohled uvítám v komentářích pod článkem.

 

 

Po zájemce dávám na závěr tip na „super černou labuť“ letošního roku: První kroky směrem ke sjednocování Severní a Jižní Koreje. Jako druhou labuť pak pád režimu s Saúdské Arábii.

 

___________

Prozatím 3 články s největším počtem přečtení v roce 2014

Kde mají Švédové své zlato

Kanada už není ekonomickým zázrakem?

Sears holding – analýza akcie

 

 

Slevy na serveru proinvestory platné do konce ledna

 

 

Štítky: , , , ,

Komentáře

  • VoDo napsal:

    Nadcházející propad na trzích toho spoustu vyřeší. Bear market zahubí spoustu neefektivních firem, kancelářský krysy budou řvát že je nikdo nepotřebuje. Příklad muže být telko firmy, který to přežijí, ale zeštíhlý. Státy budou na pokraji bankrotu, opět řešení jednoduché, na účtech lidí je spousta peněz, sáhne se na ně a hypotékářům se vysvětlí že nízký úroky něco stojí a řekne se jim že se bude cílovat inflace nad pět procent a tudíž každý vydělá a zbohatne! Šikovní lidé dál najdou uplatnění, vytvoří se nová odvětví, pracoviště, příležitosti, podobně jako za hrozné krize let 2008 až teď. Svět se mění a člověk musí s ním nebo bude pořád plakat a obviňovat ostatní. Vzdělávat se.

  • Jan Dvořák napsal:

    Na závěr článku jsem se rozhodl dodat ještě jednu černou labuť.

  • Oracle napsal:

    Máme problém, viac menej súhlasím s VoDo. Žiaľ ten bear trh začne asi tak 20-50% korekciou. Ďalšia vec s čím sa musí rátať je prepad Čínskeho bankového sektoru, tá by odštartoval ekonomický kolaps. Do tretice Čína bude držať USD a v nej denominované aktíva len dovtedy, kým má z neho osoh, keď nie, tak sa ich zbaví. Ešte väčší osoh môže mať, keď potopí USA, málokto sa mu bude pliesť do cesty pri bojoch o suroviny.

  • lulinak napsal:

    mno vidite, a na trzich obecne byva prima souvislost mezi hromadne ocekavanym denim (vsude cteme jen korekce/propad) a naslednym presnym opakem v realu, coz bude IMHO i pripad nasledujicich mnoha a mnoha mesicu kde bude pokracovat nelistostne koseni negativistu na vsech myslitelnych frontach. Ale stale plati jedine - vsichni vime uplny prd co se bude v teto umele hre (ktere se jeste stale rika ekonomika) dit za pul roku, nedejboze za dva roky, at uz mame nastudovano cokoliv, jen je potreba si to konecne pripustit, ze ne vzdy je v globalni ekonomice 1+1=2....

  • lulinak: Naprostý souhlas. Kdo pamatuje 2008 a 2009, ví, že se čekal brutální propad ještě po celý rok 2009. Nedošlo k tomu. Čert ví, jak bude vypadat trh. V roce 2013 měly být významné korekce v druhé a čtvrté čtvrtině roku. Opět nic. Korekci by to chtělo jako sůl, souhlasím. VIX je tak bruálně nízko, že to až není hezké. Prémia za výpisy put opcí jsou také nízko, což mi vadí při mém vlastním tradingu. Ale jestli korekce přijde nebo ne, to neví nikdo. Můj dlouholetý tip na Afroamerickou labuť:Írán, fundamentalistická země s naprosto jiným názorem na cenu života. A s dobrým nukleárním programem. Tady vidím budou cí megaproblém.

  • Pepan napsal:

    Myslím si, že ekonomika se dá ukočírovat. Dříve nastavením úrokové míry, po vyčerpání tohoto nástroje nastoupilo tištění peněz. Tím se dá převálcovat každá krize, přičemž hyperinflace nehrozí, prostě se QE omezí. Všechny krize minulosti pokládám za úmyslné, sledující nějaký politický cíl. Domnívám se, že pokud si to politická situace vyžádá (např. potřeba elity vytvořit Spojené Státy Evropské), nějaká ta černá labuť se odněkud vypustí. Osobně bych to viděl na Čínu.

  • Jan Dvořák napsal:

    Čína je na hraně. Chystám článek na pondělí

  • Sid napsal:

    Tak zrovna dnes zlato prolomilo klesající trendovou lajnu, která držela od října ˇ12. Nemusí to nic znamenat, ale technicky je to zajímavý moment.

  • Lime napsal:

    Technická analýza: Ani zlato stále nedokázalo překonat rezistenci $1250-$1260 a v průběhu týdne prakticky přišlo o všechny bleskové zisky z předminulého pátku. Podpora $1220-$1230 však byla potvrzena a dokud se neuzavře pod $1220, tak jsou jakékoliv hrozby dalšího velkého výprodeje neškodné. Zároveň však zlato míří k roční trendové rezistenci, což společně s pravděpodobně téměř dokončenou strukturou posilvestrovského růstu varuje před další korekcí. Karty jsou tentokráte rozdány poměrně jasně, jakýkoliv průlom přes $1272 znamená kapitulaci medvědů, naopak aktuálně pravděpodobnější další odražení zpět a uzavření pod $1240 značí další test $1210-$1220. Tento případný pokles by nabídl velmi rozumnou příležitost k nákupu s malým rizikem před očekávaným růstem přes $1320 (200 denní klouzavý průměr) k pásmu $1360-$1400. Elliotovská analýza zůstává stejná a aktuální korekční [B] vlna by měla mít podobu trianglu nebo pravidelné roviny. Oscilátor RSI vypadá lépe než u stříbra, ale stále je pod důležitou hodnotou 60. Indikátor MACD je konečně zpět v plusových hodnotách a má také větší sílu trendu než u stříbra. Dlouhodobé dno ceny zlata nadále očekáváme mezi $950-$1050, které by mohlo padnout v létě roku 2014, ovšem jedině s ničivou deflační spirálou. Očekávaný vývoj Zlato zřejmě čeká další pokračování bočního trendu mezi $1220-$1260, prolomení horní hranice tohoto pásma by uvolnilo cestu minimálně ke $1320.

  • Sid napsal:

    ... není lepší kouknout na ten graf zlata?

  • Lime napsal:

    Asi je. Z té analýzy se toho moc vyčíst nedá. I když nějaké indicie tam jsou. Pokud by došlo na letní dno, podle té analýzy, tak by měl VoDo pravdu... Uvidíme. Dost napoví příští týden.

  • Oracle napsal:

    @Pepan: Iste QE sa dá obmedziť, to ale nemusí dopadnúť dobre. FED len naznačil po 1. krát, že obmedzí QE a akcie prepadli a úrokové sadzby na 10 ročných štátnych dlhopisoch začali stúpať. Tento raz s akciami to nič neurobil, ale úrokové sadzby na dlhopisoch začali stúpať. Druhý dôvod prečo to nemusí dopadnúť dobre je, QE je skrytým bailoutom, takisto je skrytým bailoutom 0,25% percentný úrok na ktorý platí FED za tam uskladnené peniaze bankám, pretože banky sa inak nevedia financovať. Tretia vec, Japonsko teraz navýšilo QE, síce to zvýšilo konkurenciu Japonských produktov, ale zvýšilo to životné náklady pre priemerného občana, hlavne náklady na potraviny a energiu. Japonská ekonomika už dlho nejaví známky zlepšenia, čaká ju prepad v tú najnevhodnejšiu dobu.

  • Pepan napsal:

    Oracle: V podstatě s Vámi souhlasím. Omezení QE může způsobit problémy na trhu akcii a dluhopisů a tedy růst úrokových sazeb se všemi negativy z toho vyplývajícími. V takovém případě ale centrálním bankám nic nebrání zase QE zvýšit. Zkrátka když se bude tisknout přiměřeně, to jest tak, aby nerostly výnosy dluhopisů a zároveň nestoupala inflace, pak to může fungovat. Přitom inflace je závislá pouze na tom, kolik z natištěných peněz se dostane do kapes nejširších mas a to se dá uřídit. Bohatí nemají na inflaci vliv. QE v podstatě pouze nahrazuje výpadek tvorby peněz úvěrovou expanzí v komerčních bankách. Dříve si lidé více půjčovali a tím zvyšovali objem peněz v ekonomice. Každým novým úvěrem peníze vznikají a každým splaceným úvěrem zanikají. S nadsázkou se dá říci, peníze "tiskli" ti, co si půjčovali a nikomu to nevadilo. Tato forma tvorby peněz je méně kontrolovatelná než QE, neboť je závislá na ochotě lidí zadlužovat se. Banky mohou přiškrtit úvěry, ale nedokáží nikoho donutit, aby si půjčil. QE je samozřejmě nespravedlivé, neboť zvýhodňuje ty, kteří žijí v zemi, kde se tiskne a mají tedy výhodu z vyšších podpor, soc. dávek a důchodů. Špatné je především, že QE dává např. vládě USA větší možnosti financovat armádu a tím vojensky zasahovat do osudu lidí na celém světě.

  • marwin napsal:

    Asi není problém v tom,že někdo tiskne peníze a kupuje za ně dluhopisy.Dělá to kde kdo,nejen FED. Jenom by mne zajímalo,jak se ty dluhy budou splácet,při hodnotách 100 a více procent HDP.To už asi taková legrace nebude.Jenom FED za loňský rok přilil QE dalších tisíc miliard dolarů. Já vidím dvě možnosti-státní bankrot,nebo hyperinflace. Ale třeba nám finanční ekvilibristé všech zemí vymyslí nějaké další divadlo (nebo dividlo) ...:)

  • lulinak napsal:

    obavam se ze B) je spravne, budou jeste vymyslena takova divadla, az nam spadne celist k podlaze, a kazdy dalsi rok budeme opakovat "propad minuly rok nenastal, protoze jsme fakt necekali, ze se stane prozmenu toto a toto, cimz si koupili dalsi a dalsi cas...." a najednou nam bude zase o 5 let vic... :-)

  • VoDo napsal:

    Marwin: inflace nemusí být hyper, stačí deset let průměrná inflace osm procent a dluhy jsou na půlce. A to třeba takto: 7% 14% 12% 13% 11% 6% 5% 4% 6% 3% Ceny nemovitostí porostou, platy též, dluhy ,dolu ano nebude to v reálných cenách, ale kdo pamatuje devadesátá léta v Česku tak ten si to určitě dokáže představit a plotici nám to zcela jistě vysvětlí

  • VoDo napsal:

    Teď koukám na polovic to bude už šestý rok....

  • Zavacky napsal:

    Tapering je vylúčený, to znamená , že antiQE ešte viac. Nanajvýš môže dôjsť k prieskumnému, alebo inscenovanému rýchlopokusu. Je len jedna cesta - pokračovať - to znamená rozširovať QE.

  • Zavacky napsal:

    Myšlienky na monetizáciu dlhu sú davovou psychózou. Celkový dlh sa monetizáciou zákonite zvyšuje - bez výnimky !

  • one2free napsal:

    Jsem přesvědčen, že nás čeká hyperinflace. Buď koncem této dekády nebo v dekádě příští. Může se stát, že tomu bude v nejbližších letech předcházet deflace, centrální banky začnou tisknout jako o život a měnová báze se rapidně rozšíří. V některých zemích při boji proti deflaci možná vytáhnou z hangárů i helikoptéry :-) Samozřejmě následná hyperinflace zase ožebračí tu chudší část populace.

  • Oracle napsal:

    QE je v podstate bailout pre banky a v tom možno zhodneme všetci. Lenže reálna ekonomika je prakticky mŕtva a štát spláca svoje dlhy z vybratých daní a veľká časť týchto dlhov je v rukách investorov (banky, fondy), ďalej "sociálne" programy, (hlavne) štátna správa a iné veci sú tiež žrútom peňazí. Štáty budú bankrotovať na spôsob Grécka, Španielska, Portugalska, Írska a prípadne aj Portugalska.

  • Toxic napsal:

    A co taková maxilabuť ve formě např. Čínsko-Japonské války..

  • marwin napsal:

    Splacení státního dluhu považuji za chiméru...:) V ČR by to dělalo 100 miliard Kč ročně po dobu 20 ti let. A to máme dluh "jen" 46% HDP...

  • Jaka napsal:

    Paul Roberts vysvětluje jak a proč manipulace s cenou zlata - http://jdem.cz/9jmy2

  • kubik napsal:

    Perfektne vystizene,dostali se do zacarovaneho kruhu-cim nizsi cena,tim vetsi prodeje na vychod a zmensovani dostupneho fyz zlata a opacne- vyditelne znehodnocovani dolaru a ostatnich men,protoze zbyle CB si nemuzou dovolit mit vyssi kurzy.

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo