Saúdská Arábie zakládá Sovereign Wealth Fund

Před 10 dny jsem v rámci Článků týdne zveřejnil odkaz na článek informující o tom, že Saúdská Arábie založila vlastní Sovereign Wealth Fund.  Ponechal jsem bez komentáře a čekal, zda se nějaké objeví. Neobjevily, přitom jde o oznámení zásadního významu. Proto jí věnuji tento komentář.

Zdaleka nejde o první fond tohoto typu (první se začaly objevovat již před několika lety, kdy zejména státy těžící ropu začaly využívat tento nástroj ke správě vlastních devizových rezerv a rozpočtových přebytků). Přesto jde o přelomový fond. Proč?

Nepůjde o malý fond, jeho startovací kapitál je odhadován na 700 miliard dolarů. Investiční politika bude řízena s důrazem na dva faktory. Prvním bude bezpochyby bezpečnost, druhým pak prosazování vlastních politicko – ekonomických zájmů.

Prostředky do něj budou převedeny z centrální banky Saúdské Arábie (SAMA). Správa devizových rezerv se rázem ocitla mimo pravomoci tamní centrální banky. Nejde přitom ani tak o pravomoci, jako o zveřejňování informací.  Centrální banka jich zveřejňuje více, než investiční fond.

Tento fond lze jednoduše využít jako mezikrok v procesu opouštění dolaru. Dosud se ropa prodávala za dolary a za tyto dolary se primárně nakupovaly americké vládní obligace. V roce 1973 byl tak založen do dnešních dní fungující petrodolarový standard.

Na začátku půjde o prodeje amerických bondů, naakumulovaných ve vlastnictví saúdské centrální banky. Zároveň fondu umožňuje o postupný přechod z prodejů ropy za dolary k prodejům ropy za jiné měny. Nyní ropa může být ještě nějakou dobu prodávána za dolary, avšak prostředky takto získané budou v rámci investic fondu převáděny do jiných měn či investic – zlata, juanu či dalších a ve vládních statistikách to nebude vidět.

Skutečností, že by Saúdská Arábie opouštěla dolar, by získala velké sympatie Číny a Ruska.  Swapu „ropa za zlato“ bych se vůbec nedivil.

V dnešní době mají další arabské emiráty ve svých Sovereign Wealth Fondech cca 1,7 biliónu dolarů (největší je fond Spojených arabských emirátů s přibližně biliónem dolarů v několika fondech).  Kdyby se tyto přidaly (a změnily svoji investiční politiku – nyní investovaly primárně do evropských zemí a Japonska), s částkou téměř 2,5 biliónu dolarů budou nezanedbatelnými hráči na trhu.

Je to další krok do skládačky několika prvků: „centrální banky BRICS“, dále čínsko – ruské smlouvy o dodávkách plynu, konvertibilitě juanu, spekulacích o zlatem krytém dináru, nedávno zmiňovaném ,“belgickém“ držení  US bondů a podobně.

Dalších dílků do skládačky se bezpochyby ještě dočkáme. Čím více dílků budeme držet v ruce, tím jasnější obraz nového uspořádání uvidíme.