Řecko – scénáře dalšího vývoje

V tomto příspěvku navazuji na článek publikovaný v neděli. Budu se v něm podrobněji věnovat zmíněným třem scénářům vývoje v Řecku. Na úvod připomínám, že současná vláda (Syriza) je u moci díky slibu zastavení úsporných opatření a nepodvolení se vůli Evropské unie. Toto je třeba míti na paměti, když hodnotíme její kroky.

První scénář – řecká vláda se pouští do reforem

Toto je pro všechny strany ideální scénář. Řecko se pustí do reforem podle scénáře dojednaného na jednání dne 20. února letošního roku. Jenom vládní strana bude muset vysvětlit svým voličům, proč ustoupila od populistických hesel a začala jednat pragmaticky. Samozřejmě, Syriza slibovala i to, že Řecko zůstane členem eurozóny.

Jde o to, jaký slib dostane přednost.

Byly by to reformy navřené vládou a také implementované. Výhodou je, že tato dohod a následné reformy mají podporu opozičních stran. Pokud by tedy vláda k těmto reformám přistoupla, lze očekávat drtivou většinu v parlamentu hlasující „pro“.

Výměnou za to Řecko dostane okamžitou finanční podporu, Evropská centrální banka začne přijímat řecké dluhopisy jako zástavu za poskytnuté úvěry, Řecko zůstane členem eurozóny, do roka by mohlo získat opětovný c přístup na finanční trhy. Ekonomika by se mohla začít obracet cca za rok, možná rok a půl.

Pokud k tomuto scénáři dojde, tak podle mého názoru až pro „rozjetí“ se scénáře 2 nebo 3, kdy řecká vláda pod tlakem okolností změní svůj názor.

Druhý scénář – Řecko bude dělat jen zcela nezbytné kroky, aby nebylo „vyhozeno“ z eurozóny

Toto lze přirovnat k „pomalé smrti“. Vývoj by se moc nelišil od vývoje v posledních letech, avšak možná rizika by byla výrazně větší. Řecko by dělalo jen takové kroky, aby mu bylo umožněno refinancování splatných půjček.

Ani věřitelé by Řecku nenabízeli nic navíc, jenom by refinancovaly své půjčky, aby neutrpěly okamžité ztráty. Jenom by je oddalovali. Finanční trhy by zůstaly pro Řecko uzavřené, řecké banky by byly závislé na (ne)milosti Evropské centrální banky jako věřitele poslední instance.

Tento scénář je jenom přechodný. Nemůže trvat věčně. Vývoj se přikloní k prvnímu nebo třetímu scénáři. Jakákoliv menší rozbuška by mohla uvolnit lavinu událostí a spustit třetí scénář. Pro přechod k prvnímu scénáři by byla nutná ideální konstelace. I kdy, nelze ji vyloučit a osobně bych ji uvítal.

Třetí scénář – Řecko se s EU na ničem nedohodne a dojde k definitivní roztržce. Bude následovat řada drastických kroků.

Řecko odmítá reformy, rozhoduje se nepodřídit se věřitelům a nechat si od nich vnutit nepopulární kroky. Mezinárodní měnový fond odmítá další pomoc, stejně tak i Evropská centrální banka, která přestává s navyšováním objemu poskytnutých půjček.

Zdá se mi, že Německo už nehodlá více doplácet na Řecko a raději se odhodlá ke kroku, kterému se až dosud snažilo téměř za každou cenu vyhnout: „vykopne“ ven z eurozóny. To by byla zásadní změna v evropském makroekonomickém vývoji.  Bylo  by to překročení dříve nemyslitelné hranice směrem k rozpadu eurozóny.

V pudu sebezáchovy se Německo může vrátit k „starédobré“ marce. Nemohou to ale oznámit jen tak, byli by označeni za toho, kdo zabil proces evropské integrace. Nešlo by totiž jen o měnovou reformu či opuštění eura v rámci jedné „bezvýznamné“ země, jde o měnovou reformu s globálními dopady.

Politické krytí takového kroku musí být dokonale připravené, včetně spolupráce s Ruskem a Čínou.  Podle mě Německo čeká pouze na vhodný okamžik, kdy by znovuzavedení marky oznámilo. Protože takové oznámení nepochybně vyvolá enormní turbulence na všech trzích, přípravy musí být opravdu důkladné. Nejprve musí přijít pořádný „průser“ a jakoby v reakci na něj pak bude Německo moci oznámit návrat k marce. Dřív ne.

Výsledkem toho všeho bude run na banky (už nyní jsou vklady v řeckých bankách na mnohaletých minimech). Řecko ještě letos opustí eurozónu a vrátí se k drachmě. Následovat bude devalvace měny. Při takovém vývoji lze předpokládat zavedení kontrol pohybu kapitálu.

V očekávání devalvace bychom pravděpodobně byli svědky podobného nákupního šílenství, jaké bylo loni v Rusku po prudkém oslabení rublu.