Našla cena ropy své dno?

Tak to je definitivně otázka, která zajímá naprosto všechny účastníky na trhu, jelikož cena ropy ovlivňuje v poslední době cenu všech instrumentů ve zvýšené míře. Ať již přes mikro-kanál rentability firem v energetickém sektoru a do nich investujícíh finančních institucí v rámci „energetické revoluce“, tak přes makro-kanál ovlivnění inflačních očekávání (ne jen exogenní faktor nyní, i když Fed nechce stále připustit), měnových kurzů, problémů producentských zemí a obecně na komodity vázaných emerging markets trhů.

Proto, bylo velmi překvapující sdělení saudskoarabského ministra ropného průmyslu  Ali al-Naimiho tento týden na konferenci v Texasu, že se OPEC nechystá ke snížení produkce, stejně tak vyjádření iránského ministra, že je otázka omezení produkce „směšná“. To by vše přispívalo k pokračujícímu trendu ceny černého zlata níže. Avšak, již samotné započetí diskuse o možných setkáních s cílem nalezení kompromisu na trhu plus čtvrteční naznačení Venezuely, že je v jednání setkání Ruska, Saudské Arábie, Kataru a Venezuely za účelem projednání koordinace stabilizace ceny v polovině března, vyvolává otázky ohledně nalezení dna.

Zda bude cena rychle růst je druhá otázka a jistě k tomuto, kromě předpokládaného omezení produkce zemí mimo OPEC, bude nutná redukce zásob jako takových. Podívejme se na vývoj týdenních zásob zde v USA, které stále rostou i při klesající produkci:

V souvislosti s problematikou rentability amerických firem v energetickém sektoru mě pak zaujal poslední report společnosti IHS: Energy Comparative Peer Group Analysis of North American E&Ps.

Ta pracuje s třemi scénáři. Nízkocenová alternativa 40 USD za barel (plus cena zemního plynu kolem 2,43 USD za MBTu), hlavní scénář 50 USD za barel (plus 2,67 USD za MBTu u zemního plynu) a vysokocenová alternativa pro 2016 60 USD za barel (plus 2,92 USD za MBTu zemního plynu) . U nízkocenové alternativy je pak odhad pro zachování historického průměru 130% kapitálových výdajů ke cash-flow firem nutné omezit výdaje o 50% oproti 2015, to znamená řádově dalších 24 miliard USD! V opačném případě by se daný poměr dostal na 188% kapitálových výdajů ke cash flow.

Ono přiblížení historickému pásmu poměru 130% by vyžadovalo naplnění minimálně hlavního scénáře a tudíž ceny ropy v roce 2016 na úrovni 50 USD za barel. Dále samozřejmě existují značné rozdíly mezi firmami v závislosti na jejich zadlužení, kde míra finančních závazků omezuje proporcionálně možnosti snížení produkce a tudíž i redukci kapitálových výdajů. To znamená zachycení v pasti a není se čemu divit, slyšíme-li poslední dny zprávy z bankovího sektoru o zvýšených problémech, jelikož jsou to právě finanční instituce, které musí situaci vyřešit.

Teď vyjděme z potenciální alternativy, že vyšší redukce produkce (plus náznaky poklesu zásob) a možné omezení hlavních ropných producentů nakonec přispěje k růstu ceny. Jak se dá hrát na růst ceny? V této souvislosti je nutné připomenout, že rozhodně ne přes ropné ETF jako USO, a podobně. Jak jsme v minulosti popisoval, tak mnohé ETF nekopírují přesně cenu podkladového aktiva, pohlédněme na procentuální vývoj ceny americké WTI ropy na spot trhu s % změnou USO za posledních 12 měsíců:

Je vidno, že rozdíl zvláště v delším období je naprosto markantní.

Jediné, co správně reflektuje cenu ropy na trhu v každý moment je cena na fyzickém trhu (spot) a burzovní regulované futures kontrakty (outright regulerní, mini kontrakty, opce nebo komoditní spready) na burzách jako CME Group nebo ICE.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen aktivních kontraktů na americkou ropu WTI a zemního plynu Henry Hub na burze v Chicagu a jejich poměrový komoditní spread za zhruba posledních 12 měsíců (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení: