Strašák dluhu přetrvává

V USA se rozbíhá sezóna reportovaní hospodářských výsledků firem a oproti odhadům z konce minulého roku o růstu zisků 0,7% za první čtvrtletí tohoto roku je stávající odhad za stejné období pokles meziročněně o více jak 9%. To by byl čtvrtý po sobě jdoucí kvartál poklesu zisků. I když je 12-ti měsíční forward P/E poměr 16,7 a je jak nad pětiletým průměrem 14,4, tak desetiletým 14,2, tak přeci jenom cokoli lepší než očekávaný scénář může ještě akciové trhy naopak ještě snad nějakou dobu posílit i z těchto hodnotově vysokých úrovní. Do karet jistě nahrává jisté oslabení dolaru v prvním čtvrtletí a stabilizace ceny ropy. De facto adverzní scénáře těchto faktorů jsou často zmiňované jako viníci oněch zhoršených výsledků. Na makro úrovni pak se oproti minulým růstům produktu 2,4% tento rok spíše čeká snížení tempa růstu HDP pod 2% a to za postupného nárůstu čisté inflace k 2%.

To není zas vše tak nic výrazně destabilizujícího, respektive vedoucího k recesi. Nicméně na mezinárodní úrovni, jež americká centrální banka začala více zakalkulovávat s ohledem na budoucé kroky v směrování měnové politiky, se začínají objevovat problémy, které byly snaha odstranit v první řadě po propuknutí finanční krize procesem odpákování (to je často zmiňováno jako nutné v rámci dlouhodobého dluhového cyklu) a toto snižování zadlužení pak vedoucí k nižším růstům produktu po delší dobu, jak nedochází k obvykle “umělejší” akceleraci růstu za pomocí silnějšího uvolňování úvěrových podmínek. Avšak tento problém nadměrného dluhu se nepodařilo všude odstranit a naopak někde nově ještě nebezpečně narůstá.

Z historie je jistým vodítkem celková hodnota dluhu v lokální měně, to jest jak veřejného, tak soukromého v blízkosti 250% HDP, je nutno věnovat zvýšenou pozornost, jelikož recese bývá na spadnutí (těch příčin recese je více, ale dluh bezesporu jako jeden z hlavních). Při nízkých hotnotách tohoto ukazatele, je zvyšování zadluženosti stimulující pro růst, jelikož podporuje výdaje domácností a firem a tyto jsou pak příjmem pro další tyto subjekty v ekonomice, čímž dochází k multiplikačním efektům hospodářské činnosti. Při dosažení vyšších úrovní však vice zadlužení nejde již tak do výdajů a příjmů, jako spíše na splácení dluhové služby a ekonomické soukolí se začíná zadrhávat a otáčet naopak.

Ačkoliv USA a EU se snažila poučit z japonské krize 90. let, tak přesto se dnes tyto poměry na krizových úrovních pohybují. V poslední době však také “vstoupily do klubu” Austrálie, Čína plus Hong Kong, Jižní Korea, Kanada, Norsko, Singapur a Švédsko. A některé z těchto budou jistě tlačit na úrokové sazby blízko nule, možná i záporné k ufinancování dluhové služby. Z příkladu Japonska však můžeme pozorovat, že i toto nemusí fungovat jako lék dlouho. Z tohoto titulu globální ekonomický růst bude na delší dobu velmi nízký. Nelze tudíž stimuly do nekonečna ovlivňovat cenu rizikových aktiv jako akcie výše, ale ty musí zohledňovat od jistého bodu fundamentální situaci. Taktéž výnosy dluhopisů není možné čekat vyšší v nejbližší době. Krátce například o potenciálu amerického akciového trhu pro nejbližší léta jsem se zmínil na začátku roku.

Z tohoto titulu je dobré být připraven, vybírat akcie pečlivě a být diverzifikován v každé chvíli do historicky nekorelovaných aktiv a strategií, které mají navíc potenciál poskytnout tak zvanou krizovou alfu. To jest je prostor zhodnocovat i za situací, kdy výše uvedená aktiva nevynášejí mnoho nebo klasají na hodnotě.

Závěrem se pojďme podívat na cenový vývoj populárního kontraktu na index S& 500 mini ES na burze v Chicagu za posledních dvanáct měsíců (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení: