Počátkem dubna jsem psal o problematice nezaměstnanosti resp. o ukazateli zaměstnanosti (non-farm payrolls) v USA. Poukázal jsem na fakt, že je nezbytně nutné pro oživení ekonomiky generovat řádově kolem stovek tis. pracovních míst měsíčně, aby se „regenerovalo“ to, co bylo v letech 2008-9 ztraceno na počátcích finanční krize. Máme červen a včerejší data o non-farm payrolls ukázala opět katostrofický stav. Ministerstvo práce resp. US Bureau of Labor Statisics vykázalo za květen statistiku nárůstu nových pozic pouze 69 000 míst, což je hluboce pod očekáváním ekonomů o růstu o 150 000. Historicky činí od roku 1939 nárůst zaměstnanosti v průměru kolem 117 tis. nových pozic, avšak pro oživování ekonomiky po depresi je nutné, aby toto číslo bylo nadprůměrné. Pojďme se podívat opět na vývoj non-farm payrolls od 40. let 20. století (zdroj: Bureau of Labor Statistics):
Jak vidno nárůsty zaměstnanosti jsou v posledních letech zcela zanedbatelné a to pro ekonomiku, která je z většiny závislá na soukromé spotřebě domácností jako zdroji ekonomického růstu velký problém. Nejvíce postiženým sektorem bylo stavebnictví, kde došlo v květnu k poklesu nových pozic o 28 tis. (viz. dochází skutečně k oživování trhu rezidenčních nemovitostí, jak občas můžeme slýchat v médiích??), dále průmysl volného času a hoteliérství ztratil 9 tis. míst. Naopak menší nárůsty zaznamenal průmysl o 12 tis. a maloobchod o 2 tis. pozic. Relativně nejlépe na tom byla doprava, která přidala 54 tis. míst a dále vzdělávání a zdravotnictví 46 tis. Prezident americké centrální banky Ben Bernake bude vypovídat před kongresmany 7. června a bude velice zajímavé sledovat, zda naznačí možné kroky Fedu na svém zasedání Výboru pro operace na volném trhu (FOMC) 20. června. Možná se dočkáme, že nakonec skutečně dojde k implementaci QE3 (v pravém slova smyslu).
Další negativní zprávou byla statistika indexu nákupních manažerů (PMI) v Číně, kde index za květen propadl na kritickou hranici 50,4 z 53,3 z dubna. Cokoli pod 50 pak signalizuje kontrakci. Akciové trhy reagovaly po statistice prudkými poklesy a co je zajímavé, je to že např. index S&P 500 se dostal pod kritickou hranici supportu na svém 200-denním klouzavém průměru. Závěrem se pojďme podívat na vývoj akciového indexu S&P 500 s červnovým dodáním od počátku roku na burze CME v Chicagu (denní data). Modrá linie pak zachycuje vývoj 200-denního jednoduchého klouzavého průměru: