Již delší dobu se spekuluje o tom, že americká centrální banka přijde s další formou kvantitativního uvolňování. I když jsme na serveru již psali o zpochybnění účinnosti dalších fází QE, tak realita je, že Fed není spokojen s růstem ekonomiky a zaměstnaností a chce to dále zkusit. Poslední záznamy (minutes) z jednání Federálního výboru pro operace na volném trhu (FOMC) 31.7. – 1.8. neříkají nic explicitně o možných krocích, ale ekonomové z nich dedukují chystanou akci a to s cca 70%-ní pravděpodobností již na zářijovém zasedání FOMC 12-13.9. Ekomomika USA rostla od července do září 1,5% oproti předchozímu kvartálu na roční bázi, což je pod průměrem 3,3% od r. 1947. To samozřejmě není postačující růst k redukci „headline“ nezaměstnanosti 8,3% (podle dalších metodik se skutečná míra blíží až 20%!). O problematice tvorby pracovních míst psal již také ve svém příspěvku Jan Dvořák.
O co se tedy bude pravděodobně jednat? Jak jistě víme Fed již provedl nákupy vládních dluhopisů a obligací krytých hypotékami ve výši cca 2 bilióny USD. Cílem je dále snížit resp. udržet historicky nízko jak krátkodobé, tak dlouhodobé sazby, tj. náklady na zapůčování peněz domácností (viz. refinacování hypoték a stimulace nových s nadějí na oživení rezidenčních nemovitostí), firem k financování svých činností a hlavně asi vlády a municipalit k financování masivních deficitů. Podívejme se na vývoj výnosu do splatnosti 10-ti letého amerického vládního papíru za posledních několik let:
Zdroj: Bloomberg
Jak je vidět implicitní p.a. výnos do splatnosti benchmarku tohoto dluhopisu se pohybuje pod 2%, resp. zavíračka tento týden 1,6865%. Problémem může být, že se nyní očekává situace, kdy nebude ohlášen žádný limit na nakupování těchto obligací a bude zajímavé sledovat, jestli se podaří Fedu rychle reagovat v případě náhlého zvýšení inflace z důvodu přílišné likvidity v ekonomice. Tj. bude se zřejmě, podle posledních odhadů, jednat o tzv. open-ended nákupy centrální banky, dokud se nepodaří snížit nezaměstnanost na žádoucí míru. Navíc dojde, zřejmě již na zářijovém výboru, k posunutí termínu pro udržování nízkých sazeb až do r. 2015!
Náznaky dalších kroků Fedu budeme moci odhadovat již další týden, kdy se koná zasedání centrálních bankéřů v Jackson Hole ve Wyomingu a prezident Ben Bernake vystoupí s proslovem 31.8. Je evidentní, že se politici na fiskální straně otázky nacházejí před volbami v „limbu“ a na banku na straně monetární je vyvíjen tlak. Ke konci roku má totiž dojít k aplikaci zvýšení daní a snížení výdajů, tzv. fiscal cliff, ledaže Kongres dosáhne dohody o rozpočtu. Podle Rozpočtového výboru (Congressional Budget Office) pokud by daná situace nebyla řešena celý příští rok, upadne USA do recese, ekonomika by propadla o 0,5% a nezaměstnanost by stoupla na 9%. To jestli se podaří politikům dosáhnout rozpočtové shody je nejisté a tak je to opět na centrální bance. Otázkou zůstává, nakolik její další fáze QE akce může být účinná, nicméně její pravděpodobnost se zvýšila, ať už k ní dojde nyní za pár dní v září nebo později tento rok. V posledních dnech jsme mohli být svědky silnějších pohybů směrem nahoru u komodit, které mají tendenci na takovéto akce reagovat. Zvláště je to pak patrné u drahých kovů jako zlato či stříbro, které jsou investory vnímány jako uchovatel hodnoty. Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny kontraktů zlata a stříbra a jejich spread na burze Comex (CME), týdenní data: