Je QE skutečně řešením v současné době?

Ikdyž se neustále lamentuje s možným dalším QE např. tady v USA, které by mělo dále podpořit podprůměrný ekonomický růst a zaměstnanost, tak možným příkladem je situace ve Velké Británii. O té jsem již psal v únoru, kdy Bank of England rozhodla tehdy o další pumpě peněz nákupem britských vládních dluhopisů ve výši dalších 50 mld. liber. Jaká byla situace v dubnu? Centrální banka pozastavila QE! Odhady poklesu inflace se nenaplnily a do konce tohoto roku se očekává pokračování růstu cenové hladiny nad 3% namísto bankou cílovaných 2%. Co víc, britská ekonomika se po číslech HDP v prvním kvartále 2012, tj. 0,2% pokles oproti předchozímu čtvrtletí ocitla technicky opět v recesi, tj. tzv. double dip. V posledním kvartále 2011 byl pokles 0,3%. Jak tedy pomáhá nákup vládních dluhopisů centrální bankou, kromě tedy profinancování vládního dluhu? Dostávají se peníze prostřednictvím bankovního systému do ekonomiky? Možným vysvětlením by mohl být výoj měnového agregátu M4, který zahrnuje depozita a volné prostředky v bankovním a hlavně i mimobankovním sektoru. Ten ve skutečnosti klesá, 0,8% v březnu a je meziročně níže o 5% (růst v posledních dekádách před krizí činil kolem 10% v průměru za rok). Tj. peníze se velmi jednoduše řečeno nedostávají do ekonomiky a nemůžou přispět k růstu produktu. Navíc inflace se zdá být mimo možnosti ovlivnění centrální bankou. Jedná se o růst cenové hladiny z důvodu převážně daně z přidané hodnoty, relativně vysoké ceny ropy a importovaného zboží.  Pojďmě se podívat na vývoj měnového agregátu Británie v posledních letech a také na vývoj vládního dluhu od r. 1980 (zdroj IMF & Bloomberg):

Transmisní mechanismus se zdá být narušen a ikdyž se se dostávají prostředky do bankovního sektoru tak tyto z důvodu špatného stavu těchto institucí, zpřísněných kreditních podmínek a neochoty půjčovat jsou raději ukládány zpět do centrální banky. Navíc původní záměr snižování výnosů z vládních cenných papírů od kterých se pak odvozují další sazby v ekonomice jako hypotéky přestává plnit svůj účel jelikož se tyto výnosy pohybují na historicky extrémně nízkých hodnotách. Bude tedy velmi zajímavé s čím příjde Bank of England na svém dalším zasedání 10. května a jak přinutí banky půjčovat a pouštět peníze do reálné ekonomiky aniž by zhoršila současný neutěšený vývoj inlačního vývoje. Tak samo pak v USA, zda Fed přistoupí na další QE, zvláště pak po opětovně horším růstu zaměstnanosti než se čekalo, tentokrát v dubnu 115 tis. oproti očekávaným 162 tis. pracovních pozic. Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny britského dlouhopisu s dodáním v červnu Long Gilt na burze LIFFE v Londýně od února (denní data, cena se pohybuje inverzně k výnosům, který v současnosti činí kolem 2% ročně):