Čínská měna

O prázdninách jsem se dvakrát věnoval Číně, jednou, že na jimi publikovaných číslech něco nehraje, a to i za situace enormního růstu objemů úvěrů v ekonomice. Nyní se podívám na čínskou měnu.

V řadě příspěvků se dočteme, že čínská měna se stává globální měnou, že její podíl na světovém obchodu prudce roste. Ano, dostala se na páté místo za japonský jen a její využívání opravdu roste (v roce 2013 o 57% oproti roku 2012), ale podíl mezinárodních transakcí financovaným juanem se pohybuje kolem 2,5%. Pokud jde o absolutní objem, ten se v loňském roce přiblížil 750 miliardám dolarů.  Množství a objem swapových operací uzavřených čínskou centrální bankou s jinými centrálními bankami také roste.

Podíl přímých investic v juanu se proto roku 2012 téměř zdvojnásobil a přiblížil se 90 miliardám dolarů.

Cílem Číny je dosažení plné konvertibility měny, i když podle posledních příznaků Čína zpomaluje tempo. Nebo jen vyčkává, těžko říci. Důležitější z jejího pohledu je skutečnost, aby její měna získala statut rezervní měny. Pro to nemusí být 100% konvertibilní.

Na závěr přidávám graf vyjadřující odhadovanou strukturu čínského měnového koše