Čínská měna roste na popularitě
Před pár dny psal Jan Dvořák o dluhopisech vydaných kanadskou provincií Britská Kolumbie v čínských juanech. A není se čemu divit. Podle posledního reportu poskytovatele platebních služeb SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) je čínská měna na druhém místě ve světovém obchodě s tržním podílem 8,66% v porovnání s rokem 2012, kdy se jednalo o zhruba 2% a tehdy čtvrtou světovou příčku. Největšími použivateli juanu jsou pak kromě Číny samotné dále Hong Kong, Singapur, Německo a Austrálie. Na prvním místě americký dolar s podílem 81,08% a třetí euro s 6,64% podílem na světovém obchodu.
Je tudíž evidentní, že potenciální domácí importní poptávka je velká a účastníci v mezinárodním obchodě chtějí být pro Čínu atraktivním dodavatelem komodit, zboží a služeb a tak jsou s to uzavírat dohody v juanu. V Číně zatím HDP na obyvatele dosahuje zhruba jen pětiny běžné úrovně ve vyspělém západním světě. Naopak Jižní Korea má HDP na obyvatele 22 590 USD, Hongkong 36 796 USD, zatímco Čína jen 6 188 USD (údaje za rok 2012). Existuje tudíž obrovský potenciál, pakliže se se bude Čína těmto poměrům přibližovat, vezmeme-li v potaz počet obyvatel země. Poslední zasedání pléna vládnoucí strany navrhlo výrazné reformy liberalizace nejen v oblasti domácích politik, ale rovněž uvolnění mezinárodních kapitálových toků, postupný přechod na plně plovoucí kurz a co je důležité umožnění nastavovat tržní úrokové sazby. Tyto byly po léta velmi nízko, podporovaly výrazné zadlužení a rozvoj “šedého” bankovního sektoru.
Co je zajímavé je to, že i v posdledních letech od eskalace světové finanční krize, kdy se růst v Číně značně zpomalil, tak nyní naopak dochází ke snaze ne udržovat sazby uměle na nízké úrovni, což bylo výsadou let minulých. Naopak Čína je ochotna obětovat část růstu k nastolení zdravějšího kreditního prostředí založeného na tržním nastavení sazeb. Pohlédněme na poslední vývoj výnosu 10-ti letého vládního čínského dluhopisu:
Výnos na 10-ti letý čínský vládní dluh se zvýšil na nejvyšší hodnotu za posledních téměř 9 let. Momentálně 4,5%. To dále zvýšilo náklady financování rovněž pro firmy a municipality. Například, 5-ti leté AAA obligace vynášejí 6,25%, což je o 1,75 procentního bodu výše než před půl rokem. Tento zvýšený náklad dluhového financování (které bylo v mnoha případech tahounem růstu, ale vedlo k nahromadění masívního dluhu na druhé straně) již pocítilo mnoho firem a vládních organizací, které snižují či oddalují vydávání nového dluhu. Podle posledních dat bylo vydávání obligací v říjnu 687,36 miliard juanů, níže o 24% oproti dubnu. Meziročně za 10 měsíců v tomto roce je však stále o větší objem v rozsahu 7,18 biliónů v porovnání s 6,24 bilióny juanů minulý rok.
Rostoucí výnosy, založené na přibližování se tržnímu mechanismu nastavení, jsou zajisté zajímavé pro investory a zájem o čínskou měnu roste. To společně s aplikací reforem liberalizace v praxi jistě povede k nastolení zvýšené domácí poptávky. A jelikož je Čína značně závislá na spotřebě komodit, tak to zřejmě vyústí v novou fázi komoditního supercyklu a jejich výraznému růstu cen do budoucna.
Závěrem se pojďme podívat na vývoj aktuálního kontraktu na čínský juan na burze v Chicagu (CME Group, Globex, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení:
