Oficiální inflace v USA pokračuje ve zrychlování (neoficiální stanovovaná serverem shadowstats.com se pohybuje na minimálně dvojnásobných hodnotách). V dubnu jsem psal o varování vydaném National Inflation Association (NIA).
Konkrétně jsem psal: „Protože se pořád jedná o relativně malá čísla (růst u 1,1% na 2,1% během 3 měsíců), média tomuto faktu nevěnuji prakticky žádnou pozornost, ačkoliv už teď je inflace v USA nad oficiálním koridorem Fedu, který činí 1,5-2%“
V podobném duchu (o zrychlování inflace) jsem se počátkem května vyjádřil i pro článek na serveru www.penize.cz. Protože inflaci nelze podcenit, podíval jsem se jí opět na zoubek.
Podíváme-li se na další čísla, uvidíme pokračování tohoto znepokojivého trendu. Dubnový roční růst spotřebitelských cen činil již 3,2%. Desetileté americké obligace dnes vynáší 3%, poskytují tedy investorům záporný reálný výnos. To je velmi špatný signál.
Bill Gross – manažer největšího obligačního fondu světa, který se zbavil prakticky všech amerických vládních obligací – přirovnává investory držící americké vládní obligace k žábě v pomalu se ohřívající vodě. Stejně tak i dopadnou. Veškeré výnosy budou spolknuty inflací, když očekávaná inflace překonává nabízené výnosy.
Zrychlování ale není jen výsadou USA. Jejího zrychlování, sice pomalejšího, ale stále zrychlování, jsem svědky i v eurozóně. Na konci roku 2010 činila meziroční inflace 2,2%, od té doby plynule roste, v dubnu byla 2,8%. ECB už dokonce jednou zvýšila sazby. Co se týče inflace, s jejím zrychlováním bojuje i Čína (aktuálně 5,3%, přičemž inflační cíl jsou 4%) již několikrát kvůli tomu zvýšila úrokové sazby.
Relativně nejstabilnější je inflace v ČR. Meziroční růst indexu spotřebitelských cen v prosinci 2010 činil 1.5%, v dubnu letošního roku se dostal na 1,8%. Na první pohled tedy nic dramatického. Doporučuji ale nepodléhat uspokojení z nízké inflace. Kdo má schované účtenky ze starších nákupů, ať si porovná ceny na účtenkách. Některé šly nahoru o desítky procent. Kdo nemá účtenky schované, ať si schová tu od dalšího nákupu a porovná ji s účtenkou za nákup někdy na podzim. K tomu si přidejte ceny vody, elektřiny po odstavení německých jaderných elektráren atd.
V momentě, kdy se Fed rozhoupe ke zvyšování sazeb nebo kdy ECB zvýší sazby výrazněji, odskáčou to nejen investoři do obligací, ale i investoři do akcií. To bude v první řadě. Druzí na řadě jsou spotřebitelé, ti to pocítí na svých peněženkách.
S rozjíždějící se inflací by měli počítat všichni.