Potenciál Kuby

Tento týden americký prezident Obama představil kroky k normalizaci ekonomických a diplomatických vztahů USA s Kubou.  Jde tak v podstatě o navázání na rozhovory o této tématice, které se odehrávaly v Kanadě a také za účasti papeže  ve Vatikánu. V 60. letech USA uvalily na Kubu sankce a obchodní a ekonomické embargo v rámci boje proti komunismu ve studené válce. Spojené státy jsou dokonce během pár měsíců připraveny otevřít svou ambasádu v Havaně. To jistě v sobě může skrývat obrovský potenciál této středoamerické země.

Kuba je ve velkém dlužnickém poměru především k Venezuele (dotované dovozy ropy pro Kubu jakožto čistého importéra této komodity), Rusku a Číně. Venezuela a Rusko jsou navíc nyní v zapeklité ekonomické situaci. Kubánská ekonomika operuje především na bázi státem vlastněných firem a její velikost se odhaduje na 121 miliard USD, což ji řadí až na 68 místo na světě. S HDP na hlavu 5 890 USD (cca 1/10 amerického) je za zeměmi jako Turkménistán, Gabon nebo Kolumbie. Pozitivní je však podle výkazů  samotné Kuby její míra nezaměstnanosti 4,3%, jež je však zpochybňována a americké úřady ji odhadují spíše na násobek tohto čísla. Oproti ostatním zemím na světě Kuba odmítla v minulosti spolupracovat se Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem. Nyní by se toto mohlo změnit, což by bylo pozitivní ve smyslu případných půjček a poradenství pro správné směrování ekonomického vývoje.

V rámci změn můžou být do země přilákány značné přímé zahraniční investice, které se pak mohou projevit zejména v průmyslech turismu, offshore ropných vrtů a zemědělského sektou. Podle Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii se může obchod mezi USA a Kubou dostat v podstatě z téměř ničeho na 20 miliard USD. Pohlédněme  na vývoj dosavadních exportů během posledních let a přepočítaného poteciálního obchodu v případě reforem, klikněte na obrázek pro zvětšení:

U zemědělství však nejen pověstný tabák a doutníky z něho, lihovarnictví rum, ale pro americké firmy jako minnesotský Cargill nebo chicagská ADM zajímavé také další komodity. V 60. letech se země řadila mezi hlavní producenty cukru (z kterého se například v Brazílii vyrábí také ethanol) a měla podíl 12% na světovém trhu. Dnes je to pouhé 1%. Problémem u cukru je v současné době velký nadbytek ve světě a podle International Sugar Organization se pro tuto sezónu, která započala v říjnu počítá s převisem nabídky pátý po sobě jdoucí rok. Cena této komodit pak na základě tohoto v tomto roce poklesla již přes 15%. Má-li se pokusit Kuba nabýt zpět přední postavení u této komodity a konkurovat hlavnímu producentu Brazílii (pětina světové produkce), pak to dozajista bude vyžadovat značné investice. A také podobně jako hlavní vývozce do USA Mexiko, které má preferenční status v rámci Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA). Mezi další průmysly, které mohou výrazně benefitovat z obnovení obchodní vztahů s USA jsou letecká přeprava, automobilový, stavební či filmový průmysl.

Závěrem se pojďme krátce podívat na výše zmíněnou komoditu cukr. Krátkodobá rezistence se nachází u aktivního kontraktu na americké burze ICE na hodnotě 15,12 centů za libru a hodnota popdpory na 14,79. Obchodníci a fondy (mimo zajišťující se firmy) podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy drží čisté SHORT pozice v objemu 37 492  kontraktů cukru, změna za týden o 9 549 kontraktů více na prodejní straně. Pohlédněmě graficky na vývoj současného aktivního 2015 kontraktu na cukr na burze ICE a jeho komoditní spread s kontraktem za stejný měsíc, jen pro rok 2016, kde je patrný současný přebytek a tudíž nárůst contanga a pokles spreadu (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení: