Země BRICS – Brazílie

Před týdnem jsem se věnoval Indii, nyní je na řadě Brazílie.

Brazílie je největší zemí Jižní Ameriky, je součástí skupiny zemí poznačovaných jako BRICS. Je pátou největší a pátou nejlidnatější zemí.

Brazílie má velmi solidní makroekonomické základy počínaje prakticky nezadluženým obyvatelstvem s vysokou mírou úspor. Ještě před pár lety byla například více než polovina nemovitostí placena „na dřevo“, tedy bez použití úvěru. Ani to jí neuchránilo od ekonomických problémů.

Ekonomika Brazílie zpomalila jako i ostatní země. Za pozornost stojí ale volatilita ekonomického růstu. Růst za posledních 5 let: 2008: +5,2%, 2009: -0,3%, 2010: +7,5%, 2011: +2,7% a 2012: +0,9%.

Čím je Brazílie výjimečná, je objem zahraničního obchodu. Brazilský export se pohybuje pouze kolem 10% HDP, import není o moc menší. Jakýkoliv nárůst dovozu (ať už z jakýchkoliv důvodů), je tak třeba vykrýt přílivem kapitálu. V okamžiku, kdy není dovoz kryt příjmy exportu a zbytek není pokryt přílivem kapitálu, má země problém. A to se přesně stalo Brazílii.

K tomu jsou zahraniční investice do brazilské ekonomiky odhadovány na necelých 800 miliard dolarů. Stačilo by, aby se byť pár procent investic rozhodlo pustit Brazílii, kurz měny je ihned pod tlakem.

Brazilská měna proto patří k těm měn zemí BRICS, které v letošním roce oslabily. Brazilský real ke konci září 2013 oslabil ůči americkému dolaru i přes to, že koncem srpna nastartovala brazilská centrální banka program masívních měnových intervencí ve prospěch lokální měn. Krokům brazilské centrální banky se není co divit –  na svém letošním dně bylo oslabení velmi silné a dosahovalo 20%. Pro srovnání – to je podobné, jako by česká koruna oslabila od ledna z 25 korun za euro na 30 korun za euro. Takového pohybu by bezpochyby byly hlavní televizní zpravodajské relace, kurz koruny by okupoval titulní stránky novin.

Co je na těchto krocích jiné, je skutečnost, že dříve centrální banky prováděly své intervence na spotových trzích prodejem devizových rezerv a nákupem vlastní měny. Brazilská centrální banka se však rozhodla pro své intervence použít deriváty – otevírá short pozice na dolar. Tento způsob devizových intervencí je mnohem nebezpečnější, než intervence na spotových trzích. Ledaže by brazilská centrální banka ve skutečnosti disponovala jen malými devizovými rezervami – podle posledních údajů dosahují ale její devizové rezervy více než 370 miliard dolarů. Pokud je tento údaj pravdivý, potom způsob intervencí brazilské centrální banky nechápu.

Samostatným tématem by byla situace kolem konglomerátu firem vlastněného Eikeem Batistou. Pokud by ten šel skutečně ke dnu, zasáhlo by to celou brazilskou ekonomiku.

Bez zlepšení bilance zahraničního obchodu bude brazilský real stále pod tlakem.