Zlato – Nizozemsko, Švýcarsko a Německo

V poslední době trhy zlata sledovaly kromě změn ceny dvě hlavní události – v listopadu oznámenou neočekávanou repatriaci 122 tun zlata Nizozemskem a nedávné švýcarské referendum držbě zlata tamní centrální bankou. K těmto zemím jsem přidal Německo, jehož repatriace zlata nebyla zdaleka tak úspěšná, jako u Nizozemska, a připravil porovnání jejich zlatých rezerv. Vychází z toho zajímavé věci.

Podívejme se na základní data:

Nizozemsko:

Drží 612 tun zlata, které účetně tvoří 54% aktiv tamní centrální banky. Po velké repatriaci zlata je v Nizozemsku uloženo 31% zlatých rezerv (do té doby šlo o 11%).

Švýcarsko:

Drží 1040 tun zlata, které účetně tvoří pouhých 7,5 % aktiv tamní centrální banky. Referendum o zvýšení podílu ze 7,5% na 20% – konané před týdnem – neuspělo (mimochodem i díky kampani nevídané centrální banky). Ve Švýcarsku je uloženo 70% zlatých rezerv.

Německo:

Drží 3384 tun zlata, které účetně tvoří 67% aktiv Bundesbanky. V Německu je uloženo 31% zlatých rezerv Bundesbanky, a to přes zatím nerealizovanou repatriaci (cílový termín je v roce 2020, takže času stále ještě má dost)

Co nám tato čísla nyní říkají?

• * Nizozemsko po velké repatriaci drží na domácí půdě stejný podíl zlatých rezerv jako Německo.
• * Měřeno k aktivům centrální banky, drží Nizozemsko ve zlatě na domácí půdě nyní 17%, Německo cca 21%, Švýcarsko 5%.
• * Pokud jde o držbu zlata v zahraničí, Nizozemsku diverzifikuje lépe než Německo. Obě země využívají k zahraniční držbě zlata 3 země – Spojené státy, Kanadu a Velkou Británii. Nizozemsko využívá Kanadu a Velkou Británii využívá výrazně více než Německo (34% vs. 24%).
• * Švýcarsko zahraniční lokace, kde drží své zlato, neuveřejňuje.
• * K poklesu podílu zlata na aktivech švýcarské centrální banky došlo v posledních 3 letech díky její emisi peněz ve snaze zabránit posilování kurzu franku. Ještě před však tím švýcarská centrální banka podle dostupných odhadů prodala cca 1300 tun zlata.