Která generace vládne? Jaký vliv má dětství politiků?

Autor článku: 12. 9. 2011

Nejde o to, zda je u moci Obama, Nečas, Radičová nebo Paroubek. Jde o něco jiného. Jde hlavně o tom, kolik jim je let, tedy do jaké generace patří. Nevěříte? Čtěte dál.

Tento rok o dovolené jsem se vrátil ke dvěma knihám autorů Neil Howe a William Strausse. Jde o „Generations“ a „The Fourth Turning“. Autoři vyhází z několika set let anglo-americké historie. Protože se mi zdají relevantní pro současnou situaci, připravil jsem z těchto knih výňatek. O co jde? O to, že společnost (a i život každého člověka) se vyvíjí v cyklech, potažmo vlnovkách a situaci velmi ovlivňuje, kdo je právě u moci. Tím nemyslím politickou stranu, ale spíše generaci. A protože jsme malá země, to, co se děje v USA, nás silně ovlivňuje.

Historie není lineární, ani jedna generace není stejná jako ta předchozí. Ani na ní lineárně nenavazuje. Navíc, ne všichni třicátníci se chovají stejně. Třicátníci dnes se chovají výrazně jinak než třicátníci v 80. letech minulého století. Záleží na tom, jaké měla jejich generace dětství. Historie podle nich ani není tak ovlivněna událostmi samotnými, ale tím, jak společnost na dané události reaguje.

Vtip je v tom, že každá generace by na stejnou událost reagovala jinak. Jedna generace vyhlásila Japonsku válku okamžitě po napadení Pearl Harbor, předchozí generace otálela se vstupem do první větové války téměř 2 roky, i když měla důkazy o účasti Německa na potopení osobního parníku Lusitania. Každá generace je totiž ovlivněna tím, v jaké době vyrůstala. V každé fázi života se navíc chová jinak. V historii se podle nich objevují čtyři základní typy generací:

Hero

Tato generace byla v dětství velmi ochraňována. Dospěli buď v době problémů, nebo dokonce krize. Po vyřešení krize se dostávají k moci.  Klasickým příkladem je generace bojující ve druhé světové válce. Tato generace vládla v USA více než 30 let (od Kennedyho až po G. Bushe staršího) Z nynějších mladých lze do této generace zařadit lidi narozené v 80. a 90. letech minulého století a v prvních letech tohoto tisíciletí. Je jim tedy mezi 10 a 30 lety. Ti nejstarší z nich nedávnou vstoupili na trh práce, drtivá většina generace je však ještě na školách.

Artist

Tuto generaci lze označit za „děti krize“. Jejich ochrana v dětství byla ještě výrazně větší než u předchozí generace. Dospělosti dosahují v době těsně po krizi. Velkou krizi si nepamatují, na to, aby se aktivně zúčastnili druhé světové války, byli ještě příliš mladí. Tíhnou ke konformismu, jsou extrémně averzní vůči všemožným rizikům. Ve středním věku nastává kulturní probuzení, které si velmi užívají. Typickým příkladem je generace, která dospěla v letech těsně po druhé světové válce. Ve Spojených státech je nazývají „silent generation“. Tato generace neměla v USA žádného prezidenta. Je to proto, že přechozí generace vládla neobyčejně dlouho – vlastně od Kennedyho až po G. Bushe staršího. Jsou to aktivní senioři 90. let a přelomu tisíciletí. Tato generace se právě teď rodí. Její nejstarší příslušníci akorát nastupují do základní školy.

Prophet

Klasickým příkladem této generace je „baby boom“ generace. Ta odchází do důchodu právě nyní. Dospívali v uvolněných 60. letech minulého století. Jako rodiče dbali více na morálku, někteří byli až extrémně posedlí hodnotami. Mezi prezidenty USA této generace lze zařadit B. Clintona a G.W. Bushe mladšího. Nová prophet generace se ještě nezačala rodit.

Nomad

Tito lidé vyrůstali většině v době vrcholící prosperity. Brzy zjistí, že se nemohou spoléhat na instituce, že se primárně musí spoléhat sami na sebe. Byli ochotni akceptovat zvýšenou míru rizika při svých rozhodováních. Příkladem je „Generace X“, tedy generace, která je nyní ve středním věku. Pochází z nich řada významných podnikatelů. Obama (narozen 1961) je prvním prezidentem USA z této generace, i když její pozice v Kongresu USA zatím zdaleka není dominantní. Je dokonce výrazně slabší, než měli baby boomers ve stejné fázi cyklu. Uvidíme, jak to bude vypadat po volbách v listopadu příštího roku.

Výsledkem existence výše popsaných generací a jejich různého chování je cyklus ve vývoji společnosti a tedy i ekonomiky. Její vývoj probíhá v zásadě ve 4 etapách, každá o délce přibližně 20 let. Prodloužení či zkrácení nějaké fáze cyklu o nějaký ten rok není nic mimořádného. Tyto 4 etapy dohromady dávají dobu kolem 80 let, můžeme jim říkat třeba epocha. Většina lidí tak s velkou pravděpodobností prožije všechny etapy vývoje. Fáze vývoje jsou následující:

1. fáze – „High“

Nastává po období krize. Je to „začátek něčeho nového“. Projevuje se v něm zvýšený cit pro společenství a kolektivní optimismus.  Výsledkem potlačování individualismu a růst významu společenských institucí. Příkladem jsou 50. léta minulého století (mimochodem v této době byly položeny základy dnešní EU).

2. fáze – „Awakening“

Následuje v době vrcholící předchozí vlny, prosperita a překonání krize jsou již vidět na každém kroku. Známky prosperity a pokroku jsou patrné téměř všude. Opět se zažíná objevovat tlak na zájmy jednotlivce. Příkladem je druhá polovina 60. let a  70. léta 20. století.

3. fáze – „Unraveling“ 

Toto je opak první fáze. Individualismus začíná dominovat. Role společenských institucí oslabuje, autority bývají ignorovány.  Lidé získávají nebývalé množství svobody. Příkladem je konec 80. let a 90. léta minulého století.

4. fáze – „Crisis“

Jde o logické pokračování třetí fáze. Doba je silně turbulentní, dochází v ní často k velkým válečným konfliktům.  Posledním příkladem je světová krize 30. let minulého století následovaná druhou světovou válkou. Tato fáze zakončuje každou epochu

Podle autora jsme někde na rozhraní třetí a čtvrté fáze. Obama je jedním z prvních příslušníků generace „Nomad“. Dost možná, že tato generace bude mít „krátký život“. Ne, že by se snad žili krátce, ale proto, u moci budou relativně krátkou dobu. Už jen to, že k moci se dostala relativně pozdě, předchozí generace „ukořistila“ minimálně 1-2 prezidentská období navíc. Právě na jejich úkor. Navíc dost možní je relativně rychle vystřídá generace dnešních třicátníků. Tato generace ještě neměla vlastního kandidáta, a tak v minulých volbách v USA výrazně podpořila Obamu.

Tato nová nastupující generace vyrostla v době největšího boomu na světě, v době modly volného trhu. Podle toho se bude i chovat, jakmile se dostane k moci. Tato generace věří ve volný trh, v práci v komunitách (vždyť mezi její vynálezy patří facebook či twitter) a v globalizaci. Budou chtít zapojit bohaté do chodu zemí, rozhodně je ale nebudou trestat konfiskačními daňovými sazbami.

Sledujte volby v USA příští rok, napoví mnohé. Kdo má zájem o podrobnosti, tomu doporučuji přečíst si obě knihy, sám jsem je koupil na Amazonu.

 

 

3 nejčtenější články na serveru:

Něco velkého je zřejmě ve vzduchu. Děje se něco s eurem?

Kdy a jak skončí krize zadlužených zemí?

Co nám říká trh obligací?

Štítky: ,

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo