Již minule jsem psal o poklesu ceny zemního plynu v USA a možných cestách využití tohoto fenoménu současnosti, ze kterého mají jistě radost spotřebitelé a dále také investoři a fondy ve svých krátkých pozicích (tzv. otevřených short pozicích). Cena této komodity se totiž nachází o 80% níže než před 4 lety. Naopak cena ropy na světových trzích roste a přichází tak do úvahy otázka, zda by tyto dva rozdílné pohyby mohly jeden druhý kompenzovat co se vývoje ekonomického produktu týče. Krátkou odpovědí je, že ne a proto jsou politici před prezidentskými volbami v Americe nervózní a začínají přicházet s návrhy relativně nekonvenční povahy, viz. např. žádost o uzákonění zásahu vládního regulátora do marží pro držení pozice obchodníků na burze. Cena zemního plynu se u spotřebitelů projevuje např. v poklesu pravidelného ročního nárůstu ceny za elektřinu. Náklady na použití zemního plynu pro vytápění dokonce minulý rok poklesly o 9,1%. Podle indexu spotřebitelských cen však tato položka činí ve své důležitosti pouhé 1% celkových spořebitelských výdajů. Naopak spotřeba motorových paliv má v tomto indexu míry inflace váhu 5,8%. A zde samozřejmě vliv růstu ceny ropy nekončí, jelikož ovlivňuje dále spotřebitele formou růstu cen statků, které musí přepravci dopravit do obchodů a tím zvyšuje jejich cenu. To je proč se také známý propagátor zemního plynu a hedge fund manažer T. Boone Pickens domáhá zavedení plynu jako paliva pro vozidla kamiónové přepravy. V každém případě ekonomové obecně odhadují, že růst ceny ropy o 10 USD za barel dokáže snížit růst HDP o cca 0,3 procentního bodu, což při současných historicky podprůměrných tempech růstu produktu země není zanedbatelné.
Metoda hydraulické frakturace umožnila, že každodenně je v USA trh zaplavován o více jak 84 mil. metrů krychlových plynu než se spotřebuje. Podle agentury US Energy Information Administration se zásoby plynu zvýšily minulý rok o 56%. Historicky je cena plynu cca 10x levnější než ropy, v současné době je však tento poměr cca 50x. Cestou u které jsem již minule psal je export do Evropy či Asie, kde jsou ceny vyšší a to se zdá by mohla být rovněž cesta do budoucna cesta pro USA jak redukovat svůj mezinárodní obchodní deficit. Problémem je však v současnosti pouze jedno exportní centrum pro kapalný zemní plyn v USA a to na Aljašce. Další, které získalo povolení regulačních orgánů je v Louisianě a mělo by být připraveno k provozu do r. 2015. Do té doby, nedojde-li, k výraznému přesměrování domácí spotřeby od ropy k plynu zejména v motorovém průmyslu či rychlejšímu získávání exportních povolení a stavbě dalších vývozních center, tak tento spread mezi cenou ropy a plynu bude dále zřejmě růst. Tak uvidíme. Závěrem se pojďme podívat na vývoj spreadu – podílu cen a také jejich diferenciálu na burze NYMEX v New Yorku za poslední roky (kontinuální kontrakty, týdenní data):