Jaké jsou strategické cíle Ruska?

Autor článku: 19. 10. 2011

Od pár čtenářů jsem dostal prosbu, jestli bych mohl čas os času publikovat i analýzy politického zaměření, protože politický vývoj může zásadním způsobem ovlivnit i investice. Nedávnou jsem publikoval analýzu z historie Velké Británie, případně generační analýzu. Dnes publikuji  další z podobných analýz. .

Velmi mě zaujal jeden článek věnovaný analýze pravděpodobných Ruských záměrů, a proto jsem se rozhodl zpracovat jeho český výňatek. Originál článku je k dispozici zde.

Vladimír Putin je ten, kdo v posledních letech řídí ruskou politiku, ať už je na pozici prezidenta nebo premiéra. Nezapomínejme, že Vladimír Putin je odchovancem KGB. U tohoto důvodu k němu řada západních politiků přistupuje s jistou mírou obezřetnosti. Kdo je tedy Vladimír Putin? Demokrat? Stalinista? Nebo snad někdo mezi?

Proč jen tak důležitý? Protože je pravděpodobným vítězem prezidentských voleb v Rusku poté, co stávající prezident Dmitrij Medveděv oznámil svoje rozhodnutí podruhé nekandidovat. Zároveň bylo funkční období prezidenta prodlouženo na 6 let. Je tedy možné, že vzhledem k jeho popularitě mezi prostými lidmi bude řídit ruskou politiku více než 10 let.

Navíc Putin ani tak nesleduje (na rozdíl např. od Gorbačova), co si o něm myslí západ, ale co si o něm myslí prostí Rusové a za tímto účelem so i podmanil média.

V květnu 2005 se vyjádřil v tom smyslu, že rozpad Sovětského svazu byl „největší geopolitickou katastrofou století“.  Zhruba před dvěma týdny navrhl dalším postsovětským republikám vytvoření „Euroasijského svazu“.  Co se za tímto návrhem skrývá?

Nezapomínejme, že průmysl byl v bývalém Sovětském svazu rozmisťován centrálně, takže po jeho rozpadu se některé republiky ocitly bez výrobních kapacit pro řadu produktů a byly nuceny je dovážet (např. elektroměry se vyráběly v Litvě).

V severní Americe je zóna volného obchodu NAFTA s dominantní rolí USA, v rámci EU dominuje Německo. V „Euroasijském svazu“ by dominovalo Rusko, které navíc disponuje obrovskými zásobami nerostných surovin. Ekonomické propojení různých zemí zároveň omezuje pravděpodobnost vzniku ozbrojeného konfliktu mezi nimi.

Evropská unie nejnovější Putinovu inciativu nijak otevřeně nepřivítala a zřejmě k ní zaujme vyčkávací postoj. Svoji roli může hrát i obava o ztrátu trhů, kdy by se výrazně zvýšila obchodní výměna mezi členy „Euroasijského svazu“ na úkor obchodní výměny s EU.

Jak to mohou vnímat další země bývalého Sovětského svazu? Vývoj posledních 20 let ukazuje, že neruské národy bývalého Sovětského svazu preferují spolupráci s Evropskou unií nebo Spojenými státy. Ty ale mají hlavně zájem o obchodní výměnu, ale na druhé straně s sebou nesou „sekýrování“, co se týče lidských práv.

Jak se tyto národy rozhodnou? Co čekat od Moskvy, to vědí, ale za rohem je kromě EU či USA ještě Peking.

Rozhodování nebude nijak jednoduché.

 

Další vybrané články:

 

3 nejčtenější články na serveru:

 

 

Štítky: ,

Komentáře

  • VoDo napsal:

    Jednoho dne budem radi ze nas rusko opet zachrani, tentokrat doopravdy a to pred zapadnim parazitem (pristehovalci s neevropskou kulturou) kterej zabije hostitele (zapad). Dokazu si i predstavit ze originalni evropani budou utikat do vychodni evropy. Vyhled tak 10+ let. Problem ale je, jak uz rekl Otto von Bismarck, kdyz chces dobit evropu, dobij cesky zeme, nebo neco v tom smyslu :-) , ale muze nas tesit cesi nevalcej, buhaha

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo