Lze kompenzovat stárnutí populace růstem produktivity práce?

Autor článku: 3. 9. 2014

O demografické krizi nejčastěji slýcháme v souvislosti s důchodovým systémem (u nás aktuálně v diskusi s rušeným druhým pilířem) a jeho deficitem, následně pak s počtem důchodců připadajících na jednoho pracujícího člověka s příjmy budoucích důchodců nebo nutným zdaněním pracujících. Málokdy se však dává do souvislosti demografie a HDP.

Výjimkou je analýza A. Smithe. Rozhodně stojí za pozornost, tak jsem připravil tento výňatek.

Absolutní výše HDP konkrétní země závisí na počtu lidí v produktivním věku (který bývá definován jako rozmezí 15-64). (I když, zde si troufám tvrdit, že by spodní hranice měla být výrazně posunuta směrem vzhůru – vždyť maturantům ve vyspělých zemích bývá kolem 18-19 let, absolventům VŠ ještě o několik let více).

Životní úroveň v té které zemí závisí na HDP na obyvatele. Čím více lidí je skutečně produkuje zboží či služby, tím větší bohatství vyprodukují (při stejné průměrné produktivitě práce).

Autor vybral 5 zemí – Spojené státy, Velkou Británii, Japonsko, Německo a Francii a podíval se na jejich demograficko – ekonomický vývoj ze tří stran.

Zde je první graf, zobrazující vývoj lidí celkového počtu obyvatel mezi roky 2010 a 2020:

Z tohoto pohledu na tom nejhůře jsou Japonsko s Německem, nejlépe Spojení státy. Celkový počet obyvatel zahrnuje o lidi mimo produktivní věk.

Vývoj počtu lidí v produktivním věku ukazuje následující graf:

K zachování stejného HDP je třeba, aby změna produktivity práce minimálně nahrazovala změnu počtu obyvatel v produktivním věku (s výhradou k výpočtu počtu lidí viz výše).

Jaká musí být roční změna produktivity práce k zachování HDP, ukazuje následující graf:

  

Najednou se nejeví situace Japonska a Německa tak tragická, jako z druhého grafu. Pro roky 20110-2015 stačil nejmenší růst produktivity Německu, pro rok 2015-2020 se potřebná změna produktivity práce mezi jednotlivými zeměmi nijak extrémně neliší.

Všechny země potřebují růst produktivity o přibližně 0,5 % ročně. To je cíl, ke kterému by měly směřovat.

Jeho dlouhodobé dosahování by zjednodušilo řešení situace s rostoucím počtem důchodců. Jeho nedosahování naopak důchodovou krizi jen zesílí. Bohužel, od roku 2009 produktivita práce v ČR rostla jenom o 0,2% ročně

 

 

Výroční analýza pro rok 2014

 

Výběr článků určených předplatitelům 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Štítky: ,

Komentáře

  • diego004 napsal:

    - multikulti experiment posila vetsinu statistik min. v EU ouplne do .... :-) - velka cast te produktivni - pripadne v budoucnu produktivni populace - patri/bude patrit k te ciste zaporne bilanci jakychkoliv "uctu" :-)

  • Jan Altman napsal:

    No nejen kvůli multikulti obohacování. I mladí z řad původního obyvatelstva čím dál více touží po příživném životě na teplém úřednickém místečku a ne po kariéře produktivního daňového nevolníka. ________________ Ale i když si toto odmyslíme, tak s tím článkem nelze souhlasit. Článek v podstatě říká: pokud dnes jednoho důchodce živí 2 produktivní, tak pokud za 20 let produktivní vyprodukují 4x více, bude moci jeden produktivní živit 2 důchodce (a byrokraty, ...). Nebo ještě jinak: pokud (v dnešních cenách) bude za 20 let plat 4x vyšší, tak když z něj člověkovi sebereme např. 88% na daních, bude na tom stejně a neměl by se tedy cukat. A to je podle mne mylný předpoklad. Ten člověk totiž uvidí, že mu berou 88% příjmu. Nebude svůj životní standard srovnávat s úrovní svého otce z před 20ti let, ale bude si představovat, jak by si mohl žít, kdyby jej erár o těch brutálních 88% neokrádal. Při takovém zdanění jednoznačně významně vzroste odhodlání takovému oškubávání se bránit. Černá ekonomika jen pokvete, kdo bude moct do daňového ráje, ten tam zdrhne. Kvalifikovaní jedinci a firmy z vyšší přidanou hodnotu a firmy nevázané na teritorium (IT, služby, ...) se odsunou tam, kde zdanění takové nebude. Zkrátka podle článku to fungovat nebude, protože produktivní lidi a firmy si to nenechají líbit. A nejen to: produktivní začnou intenzivně usilovat o zrušení současného typu demokracie, která většině příživných dává "právo" hlasovat o životě a majetku produktivních. Produktivní budou v čím dál menší menšině a jinak, než změnou režimu, svá práva a majetek nebudou schopni uchránit. K čemu to povede, to nevím, ale současný režim tu za 20 let zřejmě nebude.

  • Standa napsal:

    Kromě produktivity práce (množství vytvořených hodnot za jednotku práce člověka) existuje ještě jeden velmi důležitý faktor: energetická efektivita výroby (množství vytvořených hodnot na jednotku energie). Zatímco první z těchto hodnot v čase roste, druhá je, jak ukázala na historických datech práce Timothy J. Garretta, prakticky konstantní, a je 9,7±0.3mW na inflačně očištěný US dolar z roku 1990 a rok. http://arxiv.org/abs/0811.1855 Vzhledem k tomu, že současnou oficiální politikou je omezování výroby energie a zákazy nových technologií v energetice, je téměř jasné, že suma vyrobených hodnot bude také klesat. Proto nelze předpokládat ani růst produktivity práce, dokud nedojde ke změně současné politické doktríny. To je ovšem nepravděpodobné, neboť v EU je již boj proti klimatu cestou omezování oficiální doktrínou. (Viz např. Lisabonská smlouva, článek 191.)

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo