Šedé labutě nad našimi hlavami

17.Velký kolaps kontinentálního systému rozvodu elektrické energie, paradoxně třeba v Evropě je teplé počasí snad ještě horší, než zima. Nu a my teď zrovna vstupujeme do kritického týdne. V podstatě se snadno asi shodneme, že „vše čeká“ na nějakou „ránu z milosti“, která to definitívně nastartuje. Takovým spouštěčem může být kontinentální „blackout“ a to buď v Evropě (vysoce pravděpodobné), v USA a případně v Japonsku. V Evropě je situace napjatá již delší dobu, v USA posledních snad 50 roků – naštěstí pro USA je jejich kontinentální rozvodný systém tak slaboučký, že v podstatě nehrozí výpadek v rozsahu celých USA, Japonsko se blackout velmi přiblížilo v důsledku fukušimské katastrofy a odstavěni japonských JE. Evropa je potenciálně tím nejnebezpečnějším místem světa z tohoto ohledu, coby spouštěč.
Takový blackout, to může být záležitost hodin – pokud nedojde k nevratným škodám na rozvodném systému. Ten je však všude tragicky poddimenzovaný a nevratné škody vskutku hrozí. Celou situaci podstatně zhoršuje stále větší vstup do rozvodů nepravidelných impulzů energie z tzv. „zelených zdrojů“ el. energie – typickou hrozbou pro Evropu je rostoucí výkon německých větrných elekráren a neschopnost jejich přenosů na jih Evropy.

Pokud dojde k blackout s následnýzmi škodami na páteřním rozvodném systému – ekonomiky EU se v někoka dnech zhroutí, de facto se zastaví život a budou nedozírné škody. Ty ale by nebyly samy o sobě rozhodující, my ale skutečně čekáme na popud ! Popud, který spustí revoltu davu. A ty jsou doslova nachystané a nabroušené. Uvidíme to ostatně již na výsledcích voleb do EP tendo týden.

Stále platí můj odhad – do konce května budeme vědět, jak to půjde dál – na konci května bude možno říci, co se tento rok bude dít dále.

Ten „určitý náběh“ vývoje tady je cca 14 roků již vidět. Tahleta problematika = světový hladomor, to byla moje první „velká práce“ na skutečném PC v roce 1992, když jsem si za nemalé (v podstatně hřísné) peníze koupil první skutečný PC a vytvořil svůj první model takové krize, tehdy ještě na bázi Framework a Pascal. Mi tehdy vyšlo – v roce 1992 ! – že první obecně již zřetelné projevy nastupujícího světového hladomoru budou pozorovatelné v roce 2005 – stalo se. Napsal jsem o tom hodně „do světa“ a vysloužil jsem si „oder přiblblého katastrofisty“ – tedy mě nic moc na světě rozházet již „jen tak „nemůže. Ale říká se, že „…nikdy neříkej nikdy !“ Moje smůla je, že mám stále větší a evidentně neléčitelnou alergii na blbce. Já jsem dnes v důchodě – koupil jsem vele-úsporný (energeticky) dům a slušně velkou zahrádku u něj. A v podstatě se hlavně raduju z budování zahrádky – tu řeším jako vzorovou eko-zahradu s důrazem na kombinaci esteticky a úžitkovosti. Zlato (a pod.) je „dobrá špatná“ investice. Pokud to bude tak, jak si myslím, že to bude – tak ten, kdo vykope zlatou cihličku s představou, že ji smění za něco užitečného „na zub“, ten se dočká kulky do hlavy spíše, než nějakého skutečného úžiku z toho zlata – tak to totiž bude ! Zlato (a spol.) bude mít cenu pouze pro toho, kdo bude mít i svoji soukromou armádu na svou ochranu. Jediná spolehlivá smysluplná investice je investice do vzdělání/vědění a manuální zručnosti sebe sama. Vše ostatní je pro normální lidi ztráta času. Mnohým to dojde, až už bude pozdě.
PS – normální člověk – co to je ? Já lidi dělím dnes na super-elity a plebs. Když vidím v telce nějaké Babiše, Bakaly a podobně – když tedy zůstanu doma v Česku – tak tito jsou stále plebs. Asi tak… řekl bych – „Člověče ! Zanech marných snah a modli se.“

Když někdo žije ve vymyšleném světě a spolů s ním tu hru na onen vymyšlený svět hraje většina – stále to neznamená, že neexistuje realita. A tedy, že ten fiktívní vymyšlený svět není skrz naskrz prolhaný, přechodný a nesmyslný. A v žádném případě jejich argument, že toto je přece život, nemá skutečný smysl. Rovněž to nesnímá ani omylem vinu z hlav těch lhářů. Oni jak ti pověstní lumíci běží o závod, aby spáchali lumíkovskou sebevraždu a ještě mají odvahu druhé poučovat, že se mají chovat stejně nesmyslně – že toto je ten pravý život. Takže ano – všichni máme volbu a všichni si chca nechca MUSÍ ZVOLIT, nelze si totiž nezvolit. Je to každého jeho volba, jeho cesta. Výsledek je nesporný, daný, jasný, každý dostane, co chce.

Dovoli bych si dát sem ještě 19. „šedou labuť“..

19. Civilizační choroby a to v souvislosti se stavem životního prostředí. A to jak fyzického životního prostředí pro veškerý život na Zemi, tak psychického prostředí, zde platno hlavně pro druh údajně „Homo sapiens sapiens“.

Je formálně pravda, že se v tzv. „civilizovaných vyspělých zemích“ zvýšila délka života. To ovšem není ani tak odraz rostoucí úrovně a kvality života a zdraví lidí v těch společnostech, jako spíše to dokladuje rostoucí schopnost „údržby života“ bez ohledu na skutečnou kvalitu života.

Nechci to příliš natahovat – k tomu bych dokázal bez přípravy napsat velmi dlouhé závažné pojednání. Navrhnu pro představu myšlenkovou zkratku – největší takový úspěch a v podstatě ilustraci smyslu takového úspěchu lze snadno a relatívně levně zabezpečit tak, že bychom každého jedince zmrazili a uložili do kontejneru. A bylo by ! Lidé by takto pojato žili či mohli žít věčně. Že to nedává smysl ? A jaký tedy smysl má ta naše současná „vymyšlená realita“ ??
Já jen tím chci říci, že tento fenomen tady jednoznačně působí a plíživě rozhlodává fundamenty té naší „povedené civilizace“. Vcelku pak se to chová jako klopný obvod s velkou hysterezí – až se to začne překlápět, nepůjde to v žádném případě již zastavit a důsledky budou mimořádně závažné. Likvidační. Víme to jako lidstvo dobře a přesto do toho stavu aktívně spějeme. Děkuji njmenovaným pánům i zde za snahu, s jakou tu káru tam tlačí. Blahoslavení chudí atd … však to znáte a víte, co tím chci říci. Nebude žádné „…kdyby …“

To ale samozřejmě platí obecně…

Více lásky v srdci – to je hezký řečeno. „Nebudeš Boha pokoušet …“ jest psáno. Což JÁ NEČINÍM, AČ TI TO TAK PŘIPADAT MŮŽE !! Já se na Boha obracím s každou v duši byť jen ještě ani nevyjádřenou myšlenkou.