Poslední týden na trzích ukázal, jak se situace dokáže rychle na trhu měnit. Není to moc dní zpátky, co jsme oslavovali další vrcholy na akciových indexech a např. lokální maximum u něměckého DAXu, které se tvořilo pohybem v dubnu do května a pak se pokoušelo opět od června do srpna, dokázalo být vymazáno za 1 týden! Podobně jsou na tom i indexy zde v USA. Jistě s to souvisí s možným zásahem Spojených států a možných dalších spojenců na Sýrii, ale dozajista se zde kombinují další faktory. Ať už to je krize emerging ekonomik, o které jsme psali minule, nutnost navýšit dluhový strop a případné omezování QE (tapering) Fedem, které zmínil Jan Dvořák, ale také rostoucí cena ropy a s tím náklady firem a domácností až po opětovné problémy Řecka, které bude potřebovat třetí bailout balíček, jež zřejmě nebude nikdy splacen zpátky. A nesmíme zapomenout zcela nečekané, ale opětovné sucha na středozápadě USA, podobně jako minulý rok – tento rok je naštěstí kukuřice již opylovaná, ale zase hrozí obrovské škody pro úrodu sóji, jejíž cena na burze explodovala strmě vzhůru. V předchozích příspěvcích jsme si něco řekli o indexu volatility VIX, který v podstatě měří úroveň obav tržních účastníků a který se pohybuje inverzně k pohybu akciového trhu. Prohlédněme si tedy, jaký je poslední vývoj VIXu:
Z amerických akciových ETF odteklo 16,1 mld. USD
Obavy investorů z důvodu nadcházejícíh událostí způsobly v srpnu, podle největšího poskytovatele US ETF firmy BlackRock, odliv z amerických ETF akcií. Jedná se o největší hodnotu od ledna 2010. 13 mld. USD pak odplynulo jen ze samotné SPY, což je akcie snažící se kopírovat index S&P 500. A nejen akciové, ale i dluhopisové ETF zaznamenaly stažení kolem 7 mld. USD, hlavně kvůli onomu možnému tapering Fedu.
Investoři jistě mohli využít ETF na komodity jako na ropu, apod., nicméně, jak jsme již dříve psali mnoho ETF z důvodu contanga a volatility & leverage reset decay nemá v podstatě s podkladovým aktivem, které se snaží kopírovat nic moc společného a je nutné spíše využít přesný podkladový nebo futures kontrakt.
18. září oznámí americká centrální banka “taper or not taper”
V podstatě se jedná o událost o které se již dlouho diskutuje a která tak změnila trhy v posledních měsících. Tomuto kritickému datu bude ještě jako předskokan sloužit statistika o zaměstnanosti za srpen 6. září, jež může zásadně ovlivnit rozhodnutí 18.-tého o omezení či odsunutí nakupování vládních a hypotečních dluhopisů Fedem ve výši 85 mld. měsíčně. Zde je namístě poznamenat, že ačkoli se média snaží prezentovat americký trh rezidenčních nemovitostí jako probouzející se a snad i jdoucí zpět, tam kde byl v r. 2006, pak realita je, že jde o nákupy investory v hotovosti a převážně v silně prodaných trzích na Floridě, Kalofornii a Nevadě. Tyto nvestorké nákupy se mohou rychle otočit v prodeje. V průměru se jedná o pověstné “L-shaped recovery”. Klasický generický růst nákupy domácností na hypotéky k dlouhodobému využívání je velmi anemický, jelikož mnoho domácností na to nemá, aby si hypotéku vůbec mohla dovolit. Z tohoto důvodu si Fed nemůže, podle mého názoru, moc přát omezit minimálně nakupování hypotečních papírů, které momentálně činí nějakých 40 mld. USD měsíčně a činí z něho největšího buy and hold investora na hypotečním trhu.
Rozpočet musí být schválen do konce září a zvýšen dluhový strop v říjnu
Fiskální rok 2014 začíná v říjnu a tak musí zákonodárci najít řešení k dohodě o novém rozpočtu. Pakliže nedojde, horzí tzv. government shutdown, tj. omezení na financování pouze nezbytných vládních výdajů a zamrznutí moha vládních funkcí a úředníků. Podle posledních údajů se snaží někteří představitelé republikánské strany odsunout jednání do listopadu. S tím souvisí problematika dluhového stropu, který byl oficiálně dosažen na hodnotě 16,7 biliónů USD v květnu. Od té doby provedlo ministerstvo financí zvláštní opatření, mj. týkající se penzijních plánů státních úředníků, které poskytlo k provozu systému dodatečné fondy. Nicméně podle ministra Jacka Lewa tyto prostředky dojdou do poloviny října a pak musí dojít k zvýšení dluhového stropu. Je pravděpodobé, že se politici poučili z podobné nepříjemné situace plynoucí z politických her z léta 2011 a vše proběhne hladce, ale jeden nikdy neví.
Co bude s emerging ekonomikami?
Již nyní dochází k odlivu kapitálu a znehodnocování měn emerging ekonomik jako Indie, Brazílie, apod. Otázkou je, co nastane, dojde-li skutečně k onomu tapering Fedem viz. výše? Při omezení nákupu amerických vládních dluhopisů může dojít k dalšímu poklesu jejich ceny a růstu výnosů do splatnosti, což bude relativně více lákat investory do USD než do měn emerging zemí a následně tyto budou dále oslabovat. Aby se předešlo k devalvaci těchto měn a místním inflačním tlakům, tak se emerging ekonomiky budou naopak zbavovat více USD a intervenovat nákupy měn domácích. Viz. minule zmíněný 60 mld. USD program Brazílie. Problémem je, že při této intervenci se budou muset zbavovat amerických vládních papírů, do kterých je mnoho z těchto zemí významně zainvestováno. A teď je otázka, kdo bude tedy financovat dluh USA, když ne tyto emerging ekonomiky nebo Fed? Japonsko a EU? Možná. Co se pak stane s eurem? Buď tedy k omezení QE nedojde, nebo velmi malé míře. Nebo dojde a možná zaznamenáme silnější prodeje eura, jenu, libry, apod. Tak uvidíme.
Technicky se nachází support u populárního aktivního kontraktu na mini S&P 500 na burze v Chicagu na hodnotě 1628,25 a dále pak na 1619,50, naopak rezistence jsou na 1645,25 a dále na 1653,50. Oscilátory ukazují na přeprodaný trh, který však bude vyžadovat zřejmě výraznou fundamentální podporu k obratu. Podívejme se závěrem na graf zmíněného kontraktu (Globex systém burzy CME Group, kontinuální kontrakt, týdenní data) společně s kontraktem na německý DAX na burze Eurex ve Frankfurtu (týdenní data) a jejich poměrový spread. Klikněte na obrázek pro zvětšení: