Americké sankce na Credit Suisse a BNP Paribas – co je v pozadí?

Americké sankce na Credit Suisse a BNP Paribas – co se děje? Co je cílem?

Obě tyto evropské banky dostaly ve Spojených státech mastné pokuty – Credit Suisse 2,6 miliard dolarů, pokuta udělená BNP Paribas se blíží 9 miliardám dolarů.

Co se děje? Rozdělím článek na dvě části – to, o čem se mluví oficiálně a to, o čem se šušká v zákulisí.

O čem se tedy mluví oficiálně:

Pokuta udělená Credit Suisse je za napomáhání americkým občanům k daňovým únikům. Tato druhá největší švýcarská banka měla víc než 20 tisíc klientů ze Spojených států s celkovým objemem vkladů cca 10 miliard dolarů. Takže pokuta se víceméně rovná náhradě za ušlou daň za předpokladu, že by tento objem vkladů představoval nezdaněné zisky.

Pokuta BNP Paribas je téměř čtyřnásobná, proto se zaměřím na tuto banku, přitom americké banky pokuty tohoto typu zatím nedostaly…  BNP Paribas je totiž vyšetřována i z dalších důvodů, než je Credit Suisse. V případě BNP se přidává napomáhání klientům v porušování sankcí proti Súdánu, Íránu a Kubě.

Tato pokuta může být trestem za velmi malou spolupráci s americkými úřady při vyšetřování celé kauzy. Z čistě účetního hlediska, tato pokuta představuje cca pětinu Vlastního kapitálu banky. Její krach nezpůsobí, ale může jí donutit snížit objem poskytovaných úvěrů či donutí k restrukturalizaci na straně aktiv (oboje za podmínky, že se bance nepodaří Vlastní kapitál opět navýšit). Takže ne krach, ale slušné problémy, to ano.

Je tak vidět, že na tuto banku mají Spojené státy mnohem větší „pifku“.  Součástí trestu pro BNP může být nejen pokuta, ale i zákaz realizovat finanční převody do a ze Spojených států. Takovýto trest se už přibližuje vyloučení Íránu ze systému SWIFT.

A o čem se mluví neoficiálně?

Mluví se o tom, že skutečným důvodem pokut (včetně různých narovnání s americkými bankami) je snaha najít dodatečné příjmy do státního rozpočtu. Z toho, co čtu, se mi to však jeví jen jako vedlejší produkt.

Neoficiálně je BNP považován za „evropskou JP Morgan“, tahá za nitky v Paříži i Bruselu, ve svém důsledku s mnohem větším vlivem než větší SocGen.

Spíše než o porušení sankcí proti Súdánu, Íránu a Kubě se spekuluje o napomáhání americkým společnostem v investicích v Rusku, aktivní účast na Shanghajské zóně volného obchodu, velké swapové obchody se zlatem, případně další.

Hrozba zákazem plateb do a ze Spojených států pro BNP Paribas je opravdu extrémní, a vypadá spíše jako nástroj vydírání – když udělá to to a to (např. nakoupíte naše obligace), my k tomuto kroku nepřistoupíme.  Mimochodem, možná to bylo účelem, banky minulý měsíc nakupovaly americké obligace. Pokud by banky překročily určitou mez, budou mít existenční potíže.

Mohla by se pak snad snadným soustem k převzetí ze strany některé z amerických bank. To by mohl být pravý cíl pokut a sankcí.

Výroční analýza pro rok 2014

Výběr článků určených předplatitelům

• Euroclear – proč drží americké bondy? Možné scénáře
• BRICS směřuje k rozšíření
• Plná konvertibilita juanu se blíží. Start již letos v létě?
• Ruská ekonomika – rizika a plány do budoucna
• Finanční válka Západ – Východ je ve dveřích
• Vykopli Obamu ze Saúdské Arábie? Chtěl po ní Obama pomoc proti Rusku?
• Jakou komoditu dováží Čína ze Spojených států? Lze na ní profitovat?

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

• Komu patří peníze v bance?
• Co jsou hlavní aktiva vlád?
• Co kdyby státy účtovaly jako firmy?
• Největší obchod Spojených států všech dob
• Co by přinesl zlatý standard
• Velká Británie – jak přišla o velmocenské postavení