Druhá událost nedávných dní

jenom zjednodušený příklad: na světě bude jedna ryba a kilo zlata. cena ryby bude právě jedno kilo zlata. budou -li ryby dvě a stále jenom kilo zlata, jedna ryba bude stát půl kilogramu žlutého kovu. není potřeba mít dva kilogramy zlata i když se zvedlo množství zboží v oběhu.

Oracle, toho Nečvoldova jsem nikdy neviděl ani neslyšel: můj koment byl k RusSvkeho tezi že za průmyslovou revoluci vděčíme fiat měnám. Definici PENÍZE (dle pěti parametrů tak jak peníze filozoficky popsal již Platón) fiat měna nesplňuje. Peníze v pravém slova smyslu mají sloužit jako měřítko hodnoty a směnný prostředek pro možnost měnit statky nezávisle na bartrové realizaci. V takovém případě jsou peníze zároveň důležitým indikátorem stavu hospodářství a podniků a pokud ukazují správně, nutí odpovědné lidi k adekvátnímu chování. Fiat měna tyto ukazatele falšuje a proto to vede mnohdy k hloupým reakcím na vzniklé ekonomické ukazatele a ruku v ruce i k morálnímu hazardu. A nechápu proč někteří lidi uvěřili tomu že když se k číslům přidá pár nul navíc již jde o makroekonomii a pro tu platí úplně jiná pravidla než pro malou násobilku s menšími čísly.

Oracle, určitě to je zajímavý týpek. Nicméně staví svou teorii na falešné stopě. Deprese v 19.st. ani v r.1929. ani 2008 (:D) nebyly způsobeny zlatým standartem. jednoduchý příklad – jak by asi tak mohlo množství oběživa ovlivňovat množství vyrobených statků (bude-li peněz menší množství, ceny budou nižší, bude-li peněz naopak mnoho, ceny vzrostou). pokud se produkuje potřebné zboží, kupce si vždy najde, produkuje-li se něčeho nadbytek, či nekvalitního nebo dokonce zbytečného (i na tuto okolnost se vztahuje termín špatná alokace zdrojů)pak množství oběživa prodej nezajistí. a bude-li nějakého statku příliš málo, pokud nebudou k budování nových výroben kladeny byrokratické překážky, po přechodném nárustu ceny, se najde dost podnikatelů cítících příležitost. zkus mi například vysvětlit princip, jak zvýší výrobu aut natištění více bankovek? jak způsobí osetí více ploch natištění více fiat měny? jak způsobí ušití více obleků zvětšení peněžní zásoby přidáním několika nul? ekononmika pracuje úplně na jiném principu a jenom zesložitění vzájemného obchodního styku z přímé bartrové směny přes využití univerzálního platidla – peněz, mnohým zakrývá vidět pravdu. pokud je hospodářství dobře spravováno – bohatství společnosti roste, pokud není, obyvatelstvo chudne a nezakryje to vyhazování peněz z vrtulníku, pouze to umně maskuje. a to je skutečná příčina všech těch keců o strašidelné deflaci, inflaci podporující růst, protikrizových opatřeních vlády a podobně. zlatý standart byl příliš čitelný indikátor stavu vládnutí – zlato odtékalo ze země – chybná vláda, zlato se v zemi akumulovalo – vláda dobrý hospodář. to samé platí i v malém – lidem mizí zlato (nechovají se řádně), akumulují zlato – asi se ekonomicky nemusejí obávat stáří. ale pidinožení malých můžou lehce zhatit chyby velkých=vlády. množství peněžní zásoby jen maskuje ekonomickou realitu.

martin52 byl to jen zjednodušující pohled na princip jaký vliv má asi množství peněz na to, jak budou lidé nakupovat potřebné statky (ale dosáhne toho úplně stejně jako když si zamane množství snížit třeba o 1%). čímž jsem chtěl jenom naznačit, že množství peněz v ekonomice nemá na produkci reálných a potřebných statků žádný vliv. chleba se kupuje když je hlad, ne když je dost peněz v oběhu, to samé platí pro bydlení, oblečení ap. až nad tím je nadstavba tzv. luxusních statků, ty se kupují pokud je splečnost bohatá. pokud společnost chudne omezuje se nadstavba, jíst kvuli tomu nikdo nepřestane. ae třeba místo šunky se přejde na suchý chléb.

jeste to zkusim napsat polopaticky – kdyz koupim jen polovinu knih nebo budu chodit jako zebrak, nebo budu umirat hlady , pak ekonomika nefunguje. pokud se omezuje neefektivní spotřeba jde o očistný proces a ne o krizi. společnost není bohatší pokud plýtvá. to bohatnou pouze ti kteří dokáží prodávat věci, které nejsou potřebné (auto každé tři roky nové, pračku každých 5 let, televizi,telefon či PC každé 2 roky ap.), výsledkem ale je že společnost jako taková chudne, protože ti co to kupují spotřebovávají zdroje na věci které již mají a nepoužívají na vytváření věcí, které ještě neexistují (nové výrobky, služby, úprava krajiny atd.)

Martin52 – opravdu jsem trochu odbočil, protože jsem se snažil popsat podstatu – omezení plýtvání není negativní zpráva, ačkoli se nám vlády snaží namluvit že omezení utrácení tragédií je (označují to za pokles ekonomiky). a jinak jste mi opravdu nevysvětlil jak omezení měnové zásoby omezí vaši spotřebu pečiva, oblečení či bydlení. to jestli si koupíte míń telefonů a televizí asi tragédií nebude 🙂 a s tím stahováním peněz správně chápete, že když většina peněz je ve formě jedniček a nul v PC, tak omezení oběživa není zásadní, nicméně možné je. a tak jako může CB nenahradit poškozené bankovky, úplně stejně může zastavit tok nul do ostatních PC, např. omezením úvěrování. komerčních bank.