Informace jsou naprosto protichůdné. Jedni tvrdí, že Itálie odmítla nabídku Mezinárodní měnového fondu o finanční pomoc, Šéfka MMF pak jakoukoliv nabídku takovéto pomoci odmítá. Agentura Reuters pak tvrdí, že Itálie požádala MMF, aby monitoroval její reformní program.
Na první pohled to může vypadat jako nesmysl, na straně druhé to může být elegantní bič na italskou opozici, aby konečně přistoupila na úsporná opatření. Situace v Itálii přitom není nijak dobrá. Výnos dvanáctiměsíčních pokladničních poukázek se dostala úroveň první poloviny roku 2008 – tedy ještě před prudkým snižováním úrokových sazeb Evropskou centrální bankou.
Nezapomínejme, že letos v létě italské ministerstvo financí zrušilo aukci střednědobých a dlouhodobých obligací s tím, že prostředky nepotřebuje. Evidentně se bálo narůstajících sazeb a doufalo v levnější financování a zároveň se obávalo výraznějšího zatěžování budoucnosti zvýšenými úroky. Do budoucna bude vydávat výhradně dvanáctiměsíční pokladniční poukázky.
Bude zajímavé sledovat, jak moc bude Itálie spoléhat na skutečnost, že šéfem ECB je od listopadu její člověk. První signály tomu zatím nenasvědčují, spíše naopak. Možná bude postupovat vůči Itálii ještě tvrději než proti jiným zemím. A to právě proto, aby se vyhnul jakémukoliv nařčení z „nadržování“.
ECB vydala varování, že pokud Itálie nebude spolupracovat a nepřijme nezbytné reformy, může ECB kdykoliv přestat nakupovat italské státní obligace. Toto je velmi silné varování. V příštím roce je přitom splatno 120 mld. euro jistiny a k tomu 46,5 mld. euro úroků. Když ktomu přičteme očekávaný deficit italského státního rozpočtu v příštím roce, dostaneme se k částce blížící se čtvrtině italského HDP (Itálie zaujímá druhé místo hned za Řeckem). To už je velká částka, kterou musí Itálie příští rok sehnat. A nebude sama – níže uvedená tabulka ukazuje, kolik financování (splatné úvěry + očekávaný deficit) musí v letošním a příštím roce vybrané členské země EU sehnat.
Autor tabulky: Gains, Pains and Capital
Pokud zasadíme velikost splátek roku 2012 do kontextu okolních let zjistíme, že se tyto částky nijak významně neliší od letošních, a že i v roce 2013 půjde o částku převyšující 120 mld. euro. Kdyby bylo financování Itálie ponecháno pouze na finančních trzích, lze podle mého názoru čekat pokračování růstu nákladů na financování italského dluhu.
Itálie bude mít dost co dělat, aby nedopadla jako Řecko. A finanční trhy se toho bojí ještě víc. Objem CDS na italské bondy je násobně větší, než v případě Řecka. Stojí za to si připomenout graf, který jsem zde na webu letos v létě publikoval. Rizikovost země pro finanční systém je dána 3 faktory:
V souhrnu těchto 3 faktorů je vítězem Itálie. Proto takový šrumec. Řecko se totiž může ukázat jen zahřívacím kolem. Zvláště v okamžiku, kdy Německo najednou ztrácí optimismus. Třeba se jen bojí, aby euro nedopadlo takhle 🙂
Co si o tom myslíte? Diskutujte pod článkem.
Scénáře, co by mohl znamenat pád Berlusconiho vlády najdete zde.
5 dosud nejčtenějších článků na serveru:
Další vybrané články:
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Německo bude mít zámiknu pro ono opuštění eura asi dost brzy. Třeba bude stačit, když i Itálie prosákne trošku do médií. Vidím to na dvě možnosti:
a) Nějaký průser s Řeckem (např. politici si přiznají, že ty de facto dotace nemají smysl).
b) Řecko bude (na nějaký čas) ‚zahrabáno‘ a medializuje se Itálie, aby se o něčem mluvilo. (Ponechám stranou spekulace o tom, kdo se o tu medializeci zaslouží.)
Oboje může být záminka pro ono opuštění eura Německem.
Tohle je hodně vysoký poker, ve kterém Německo hraje vabank: https://proinvestory.cz/nemecko-hraje-vabank
Strmý růst výnosů italských vládních dluhopisů napříč splatnostmi na nové rekordní úrovně za posledních 5 let ve mě nevzbuzuje moc optimismu, při pokračování tohoto trendu lze v nejbližších měsících čekat problémy italské vlády s refinancováním státního dluhu.
https://www.financialsense.com/contributors/dan-collins/2011/11/01/chinese-silver-investment-going-parabolic
Tady se jedná o stříbro,nejedná se o Itálii,nevím kam to napsat,ale je to zajímavé,v číně banky prodávají stříbro o život a pravděpodobně ho nemají.
Včera jsem se účastnil webináře, který pořádal Gonzalo Lira, hodím sem pár postřehů, které jsem si zapamatoval. První bod bylo Řecko s komentářem, že Řekové jsou v (jak to jen říci slušně), ale vzhledem k tomu, že ekonomika tvoří asi 2% ekonomiky EZ, Řecko není podstatné, ať se tam děje cokoliv. Druhý bod byl o spekulacích (Ručení Německa zlatem, Izraelsko Íránský konflikt, vystoupení Německa z EZ) a jeho přesvědčení, že to jsou vše jen fámy.
Třetí bod se věnoval Itálii jako zemi, na které teď záleží nejvíce. Dle něj je v únoru splatných 40mld EUR italského dluhu a pokud se dostanou výnosy nad 6,5%, tak Itálie zbankrotuje. Nad 6,5% se prý vytvoří jakýsi „credit event“ (znalé prosím o vysvětlení a doplnění) a do problémů se dostanou US banky..
Jediné východisko dle Gonzala je, aby ECB začala tisknout Eura, pokud tak neudělá, je krach nevyhnutelný a po Itálii příjde na řadu Francie, rozpadne se „manželství“ Německa a Francie a opět se obnoví rivalita mezi těmito zeměmi, jež může skončit válkou..
Toxic díky.
„Credit event“ je eufemismus pro bankrot
malé doplnění z wikileaks:
https://wikileaks.org/cable/2010/02/10BERLIN181.html#
Jak funguje ESM
https://www.youtube.com/watch?v=EItMh48LUE4&feature=player_embedded
Jan:
Díky za vysvětlení, stydím se, že neznám dnes tak hojně využívaný pojem..:)
johndow: Ještě že nemáme Euro, lituji Slováky..
Itálie dnes zrušila páteční aukci tříměsíčních pokladničních poukázek s výmluvou, že nepotřebují hotovost. To poznáme časem.
P.S.
Výnos 10letých bondů je 6,66%
Jak to vidí Barclays Capital:
1) At this point, it seems Italy is now mathematically beyond point of no return
2) While reforms are necessary, in and of itself not be enough to prevent crisis
3) Reason? Simple math–growth and austerity not enough to offset cost of debt
4) On our ests, yields above 5.5% is inflection point where game is over
5) The danger:high rates reinforce stability concerns, leading to higher rates
6) and deeper conviction of a self sustaining credit event and eventual default
7) We think decisions at eurozone summit is step forward but EFSF not adequate
8 Time has run out–policy reforms not sufficient to break neg mkt dynamics
9) Investors do not have the patience to wait for austerity, growth to work
10) And rate of change in negatives not enuff to offset slow drip of positives
11) Conclusion: We think ECB needs to step up to the plate, print and buy bonds
12) At the moment ECB remains unwilling to be lender last resort on scale needed
13) But frankly will have hand forced by market given massive systemic risk
Je to tak, padnout to nenechaji dokud to pujde oddalovat tistenim penez
Angažovanost bank vůči Itálii – https://www.zerohedge.com/news/italian-exposure-bank
Intesa €60.2 BN
UniCredit €49.1 BN,
Banca Monte €32.5 BN
BNP Paribas €28.0 BN
Dexia €15.8 BN
Banco Popolare €11.8 BN
Commerzbank €11.7 BN
Credit Agricole €10.8 BN
UBI €10.5 BN
HSBC €9.9 BN
Barclays €9.4 BN
SocGen €8.8 BN
Deutsche Bank €7.7 BN