Je tu první květnový článek soutěžící o Silver Eagle. Zájemci, posílejte své příspěvky.
Co vlastně znamená na první pohled nic neříkající nadpis článku? Jistě jste si v různých sdělovacích prostředcích všimli, jak se nám banky snaží mermomocí doslova vnutit nejnovější verze úchvatných půjček na cokoliv. Kde na to berou peníze? Aby mohly banky půjčovat, tak nejdříve musí od někoho volné prostředky získat. V naprosté většině jsou tedy půjčky hrazeny z vkladů, které od svých zákazníků banka dostane. Ovšem v tomto případě by bylo prakticky nemožné půjčovat v takových objemech, v jakých to banky činí, kdyby nebylo vymyšleno BANKOVNICTVÍ ČÁSTEČNÝCH REZERV.
Bankovnictví částečných rezerv umožňuje půjčovat v praxi až desetinásobky fiktivních nebo chcete-li nově vytvořených peněz, jež nemají v ekonomice co dělat, neboť nebyly vytvořeny poctivou prací a banka v tomto případě půjčuje to, co ve skutečnosti nevlastní, ale pouze spravuje. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč Vám na běžném bankovním účtu, který můžete do určité částky téměř okamžitě vybrat, banka připisuje velmi nepatrný úrok, ačkoliv na něm nespoříte? Odpověď je vcelku snadná. Vzhledem k tomu, že banka, a pravděpodobně ani Vy, nepředpokládáte, že by Vás něco donutilo k neočekávanému výběru celého obsahu účtu, tak si může banka dovolit určitou část z Vašich peněz použít na úvěry.
Jak velké tyto úvěry budou, je určeno pomocí povinných minimálních rezerv (PMR), které stanovují centrální banky (CB). V Česku je od 7. října 1999 stanovena PMR na úrovni 2 %. Na účtech CB musí komerční banky vždy k určitému období, udržovat tuto míru rezerv. Česká národní banka ji pak úročí dvoutýdenní repo sazbou.
Uveďme si příklad: uložíte si na běžný účet 10 000 Kč. Banka z těchto peněz vezme 2 % (200 Kč) a uloží je jako PMR. Zbylých 9 800 Kč je nabídnuto třeba jako spotřebitelský úvěr, o který někdo zažádá. Je jimi zaplaceno za zboží či službu. V tuto chvíli se 9 800 Kč dostává k třetímu článku řetězce, jenž si peníze za např. vykonanou službu uloží také v bance. Banka si v tuto chvíli znovu vezme PMR 2 % (196 Kč) a zbytek 9 604 Kč má k dispozici na úvěry. Takto bych mohl pokračovat, až bychom nakonec došli k částce 490 000 Kč, neboli nadpisových 49 krát nula nic. Až takto velká částka nových peněz může vzniknout při PMR 2 %.
Za použití vzorečku si to můžete spočítat přesně.
Na následujícím grafu je vidět, kolik může vzniknout nových peněz při uložení 1 jednotky peněz do banky.
Zdroj: vlastní výpočet
V tabulce jsou pro představu uvedeny PMR v různých státech. M představuje možnou změnu peněz v oběhu při přírůstku vkladů o 1 jednotku. Nutno podotknout, že ačkoliv mají některé státy nulovou PMR, tak přesto určitou mírů rezerv banky pro jistotu udržují.
Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Reserve_requirement#cite_note-7 a vlastní výpočet
Systém jako takový může fungovat jen za předpokladu, že se najednou nerozhodne obrovské množství lidí vybrat své vklady (tzv. bank run). Ovšem i toto se občas stává, jak jsme se mohli přesvědčit před pár lety u banky Northern Rock v Anglii.
Pokud by v Česku zkrachovala některá banka, tak je zde státem zřízený Fond pojištění vkladů, do kterého banky přispívají. Tento fond by se v případě úpadku banky měl postarat o výplatu ztracených vkladů střadatelům, protože všechny vklady jsou pojištěny do výše 100 000 EUR. Jak je na grafu vidět, tak dnešní objem rezerv cca 20 mld. Kč by pravděpodobně nestačil, pokrýt úpadek ani jedné z našich největších bank, protože celkové vklady u domácích bank se pohybují v řádech biliónů. Kdo by zaplatil ztrátu? Samozřejmě nikdo jiný než stát, neboť soukromé zisky a veřejné ztráty, to je to, oč tu běží. Představitelé banky pohrozí rozvrácením bankovního sektoru a ekonomiky a stát raději zaplatí.
fond pojištění vkladů
https://www.fpv.cz/data/files/vyrocni-zprava-2010-fpv.pdf
Nechci zde tvrdit, že by banky měly držet 100% rezervy, to by bylo na delší povídání, protože třeba Rakouská škola říká, že mimo jiné částečné rezervy způsobují výkyvy hospodářských cyklů. Pouze tímto článkem chci upozornit na hrátky, které s námi bankéři hrají a moc lidí si jich není vědomo. Pokud již tedy bankovnictví částečných rezerv musí existovat, tak by zde měla být určitá soudnost a udržovat PMR z mého pohledu na minimální výši alespoň 10 %, která vede pouze k devíti násobnému zvětšení množství peněz. Dvě procenta, která máme my, se mi zdají natolik malá, že ačkoliv jsme přesvědčováni o úchvatném zdraví našich bank, tak teprve větší otřes ukáže, jestli tomu je skutečně tak, jak pánové praví. Je opravdu nutné, aby si lidé brali půjčky na dovolenou a Vánoce? Na takovéto výdaje by Vám přeci banka při větších PMR nemohla tak levně půjčovat a bylo by to dobře.
Není snad inflace krom jiného způsobena právě vytvořením nových peněz z ničeho?
Zdeněk Hloušek
Aktuální investiční trilogie:
Hledáme nejlepší články čtenářů:
10 dosud nejčtenějších článků na serveru:
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Upřesnění:
pokud jde o Spojené státy, tak nemají pouze jednu sazbu rezerv, aplikují různé sazby pro účty s různým zůstatkem. Detaily najdete zde:
https://www.federalreserve.gov/monetarypolicy/reservereq.htm
Průměrná sazba ve Spojených státech tak bude výrazně pod 10%.
Je také si nutné uvědomit, že vybrání z účtu se děje zpravidla bezhotovostním převodem v rámci banky nebo mezi bankami. Což znamená, že banka, která půjčila někomu peníze z běžného účtu, který klient v zápětí „vyčistí“ si je může v případě potřeby půjčit na mezibanku od banky, kam byly klientem převedeny.
Malé doplnění k povinným minimální rezervám z pohledu monetární politiky:
Pokud se mluví o politice centrální banky, na přetřes přijdou úrokové sazby, výše povinných minimálních rezerv jen minimálně. Změna úrokových sazeb jsou přitom mnohem slabším nástrojem než změna výše povinných minimálních rezerv. Přirovnáme-li změnu sazeb k výstřelu z pušky, pak změna sazeb je salva raketometu.
Podíváme-li se na tabulku výše povinných minimálních rezerv, uvidíme, že Čína v porovnání s USA nebo eurozónou praktikuje extrémně restriktivní monetární politiku (přičemž během loňského roku zvyšovala Čína výši povinných minimálních rezerv opakovaně).
Pokud by došlo k výrazné recesi, má Čína v ruce mnohem silnější nástroje (má co snižovat – nejen úroky, ale i povinné minimální rezervy) než Spojené státy či Evropská unie.
Jan Dvořák:
Právě. Pokud by se zvedly požadavky na povinné min. rezervy, klesla by nabídka „volných peněz“, které by měly banky k dispozci pro úvěrování, stouply by úrokové sazby a v systému zavislém na trvalém refinancování stále levnějšími „penězi“ by nastal rychlý konec hry. Centrální banky se sice koordidovaně tenhle okamžik snaží oddálit – nějakou dobu mužou zdálivě mít situaci pod kontrolou, ale je to jako tlačit neustále na pružinu a stlačovat ji čim dál víc a víc až na konečnou mez (0% úrokové sazby, neomezená likvidita zkrachovalému bankovnímu systému, financování čím dál větších dluhů čím dál většího množství států…). V okamžiku kdy se pružina prudce odmrští, všechny ty falešné peníze, veškerý imaginarní „papírový“ majetek v ten okamžik naráz zmizí a těžko říct co bude potom.
Velké přerozdělování toho skutečného majetku?
Nový systém vzniklý ze spoda nebo snaha dosavadních „elit“ vše znovu kontrolovat-jakým způsobem ?
Je možné tomu okamžiku předejít – zavedením jakéhosi částečně zlatého standardu a nových pravidel mezi některými zeměmi bez ohledu na dohodu s dalšími-
pro které nový systém bude likvidační ?
Vzpomeňme, co se v jisté zemi stalo s jistým panem DSK, poté co se snažil v MMF prosazovat byť jen velmi decentní kroky k reformě….
nechapu posledni vetu. autor se domniva, ze za inflaci muze system povinnych rezerv? sancta simplicitas!
ti zli bankeri s vami pry hraji divnou hru. hm. a ja vam zase doporucuji nasledujici- kdyz uz nekam prispivate, zkuste si zopakovat shodu podmetu s prisudkem a neplytvejte tolik carkami. neda se to cist.
Mario:
1) Já si na nikoho a na nic nehraji, pouze zde publikuji svůj názor a nebojím se pod ním podepsat. To ovšem nemohu říci o Vaší maličkosti.
2) S čárkami jsem to trochu místama přehnal, to uznávám. Ale až někomu budete příště vytýkat chyby, tak sám pište s diakritikou. Pokud je někde v textu problém s Y a I, tak napište kde a můžeme se bavit dál.
3) Za inflaci může PMR? Ano, ale jak píši KROM JINÉHO. Takže mě přestaňte pro příště chybně citovat. Kdybyste znal Rakouskou školu ekonomie a její hlavní představitele Mises, Rothbard, Hayek, tak byste mě za tento názor nemohl kritizovat. Zde si můžete přečíst kritiku částečných rezerv https://en.wikipedia.org/wiki/Criticism_of_fractional_reserve_banking
Mario: A co má teda podle vás největší podíl na inflaci?
ZH: vite co by udelal muj byvaly ucitel makroekonomie, pokud bych mu jako zdroj neceho uvedl wikipedii?
vyhnani od zkousky by bylo to nejmensi. o rakouske skole toho vim myslim celkem dost, proto bych se s ni jako s etalonem teorie moc neohanel.
ja na rozdil od vas nepublikuji, takze si kritiku mohu dovolit. pokud bych publikoval, bylo by to jak gramaticky, tak styllisticky spravne. o tom nemejte pochyb.
Mario:
Aby bylo jasno, ten zdroj z wikipedie měl sloužit pouze pro Vaše stručné obeznámení s tématem. Nesloužil k mému vyvozování, o to se postaraly další zdroje. Nebudu je zde vypisovat, protože Vy kritizujete vždy a všude všechno.
Jak píšete, že nepublikujete, tak já se domnívám, že publikujete. Jak jinak nazvete Vaše příspěvky pod článkem. To je jasná publikace Vašeho názoru, i když dlouhá pouze několik řádků. Neznáte háčky, čárky a velká písmena 😀 a mě se smějete za mé chyby pane nejdokonalejší kritiku.
Nechávám na ostatních čtenářích, ať nás rozsoudí, kdo má pravdu a kdo ne. Kdo ze sebe dělá nejchytřejšího a nejznalejšího a kdo ne.
Již jsem viděl pár Vašich publikovaných komentářů pod jinými články na tomto webu. Kritizujete každého, kdo nesdílí Váš názor. Nechápu Vaši agresivitu, kterou z komentářů proti mojí osobě cítím. Když si hrajete na tak skvělého kritika, gramatického a stylistického znalce, mohl jste tu kritiku napsat daleko konstruktivněji.
Ego on fire koukam.. 🙂
Myslím, že se to sem docela hodí: https://zpravy.kurzy.cz/323148-nove-zpravy-z-recka–spatne-zpravy-z-recka/
viz diskuze
https://www.zvedavec.org/nazory-5019.htm?PHPSESSID=fum93j1dcte6tbvq9k4ar4fgj6
Myslím, že bankovnictví částečných rezerv inflaci přímo nevytváří ale multiplikuje. Pokud centrální banka dodá do oběhu peníze z čistého vzduchu (money out of thin air) tak ty se díky BČR znásobí a rozšiřuje se prostor pro úvěrovou expanzi.
To co BČR způsobuje jak popsal Jesus Huerta de Soto v knize Peníze, banky a hospodářské krize je deformace struktury výroby. Zjednodušeně řečeno ty samé peníze, které jsou nabízené jako úvěry jsou na druhé straně k dispozici jako ušetřené vklady. Vznikají investice do nových projektů aniž by na druhé straně mince klesla spotřeba (investuje se to co nebylo ušetřeno). Je to pak vidět na vrcholu krize, kde je postaven dům, ale chybějí nájemníci.