Z. Hloušek: Porovnání vývoje některých cen v USA za posledních několik desetiletí

Máme tu další červnový článek soutěžící o Silver Eagle.  Zájemci, posílejte své příspěvky do července. 

Na úvod tohoto článku musím říci, že cenové údaje v něm prezentované, se mohou podle různých zdrojů (i podle států v USA v 60. letech) docela lišit, berte je tedy pouze jako informativní a průměrné. Nesnažil jsem se chodit do přílišných detailů, abych popsal vývoj cen celého jídelníčku tehdejších Američanů, avšak pokusil jsem se vybrat několik položek, o kterých si myslím, že stojí za srovnání. Pokud není u položky uvedena značka, tak se jedná zpravidla o průměrnou cenu.

Tabulku jsem si dovolil začít dvěma symboly Ameriky a to rodinným domem a autem. Jak jistě mnozí čtenáři ví, tak USA byly silně zasaženy hypoteční krizí. Bublina, která vyhnala ceny do astronomických výšek, v roce 2008 splaskla. Ovšem samotná cena domů díky zásahům FEDu příliš neklesla, protože bylo do trhu s nemovitostmi napumpováno velké množství peněz. Průměrný nový dům v roce 2011 tedy stojí stále o cca 89 % více, než stál jeho teoreticky stejný protějšek v roce 1963.

U nových aut se mi dostalo celkem nemilého překvapení. Přeci jenom Amerika je nebo vždy bývala zemí aut již od jejich vynalezení. Proto je celkem zarážející, že průměrné nové auto stojí o 50 % víc než dříve. Ano, byl tu jistý pokrok, jenž by se měl zaplatit, ale padesát procent je docela dost. Jinak se samozřejmě dá koupit nové auto pod 20 000 dolarů, ale i oblíbená neamerická Toyota má většinu modelů dražších.

Elektronika prodělala za posledních 50 let obrovský vývoj v technologiích a poskytovaných funkcích. Zde se bohužel nedá zjistit, co je průměrný elektrický spotřebič. Je v podstatě až neuvěřitelné, že elektronika stojí snad na celém světě stále méně a méně. Buďme za to rádi.

Jeden galon benzínu si prošel zajímavým nárůstem, no posuďte. Průměrný roční plat pracující osoby se zvýšil o 12 %. To by vůbec nebylo špatné, ale nezapomínejme, kolik benzínu a jaké vzdálenosti Američané ve svých autech s vysokou spotřebou projedou. Cena domu toto navýšení mezd hravě pohltí, nemluvě o ceně, kterou musí studenti zaplatit za školné na univerzitách. Výši školného ovlivňuje jednak významnost univerzity, ale i studovaný obor. Dále pak zdali se jedná o soukromou nebo státní univerzitu. Vybral jsem si školné na Pensylvánské univerzitě, kde roční studium stojí kolem 42 000 dolarů. Na státních univerzitách se roční školné pohybuje na 20 000 dolarech, ale i zde se dají najít levnější školy.

Co se jídla týče, tak jsem porovnával pouze čtyři položky. Chtěl jsem jich porovnat víc, ale je např. docela potíž najít online stánky amerického obchodu, kde budete mít uvedenou cenu. Online obchod Walmartu Vám vajíčka nabídne, avšak cenu neukáže s odpovědí – „Skladová cena se může lišit.“ Takto jsem narazil u více obchodů, proto nemohu objektivně hodnotit. Konkurenční boj je v obchodech s potravinami patrně jeden z největších po celém světě a případnému značnému zvyšování cen konkurence brání.

Další položkou je akciový index Dow Jones, který si od 60. let nevedl vůbec špatně, nicméně drahé kovy (zlato a stříbro) ho procentuálně dosti převýšily. Ještě uvidíme, jak se tento souboj bude do budoucna nadále vyvíjet. Zda budou mít pravdu ti, kteří tvrdí, že drahým kovům zvoní hrana, anebo ti druzí. Za zajímavost jistě stojí stříbrná platební půl dolarová mince se zobrazením prezidenta Kennedyho z roku 1964, která obsahovala 90 % stříbra a 10 % mědi. Dá se sehnat za téměř 10 dolarů, což je propočítaná hodnota obou kovů, jež obsahuje. A to nechme stranou její sběratelskou hodnotu, která nějaký ten dolar bude. No, a že by to nebylo špatné, kdyby se mince samy o sobě chránily před inflací, co myslíte?

Vysvětlení tabulky:

• rok-T a cena-T znamená rok-TEHDY a cena-TEHDY, ke kterým se vztahuje zdroj dat
• rok-D a cena-D znamená rok-DNES a cena-DNES, ke kterým se vztahuje zdroj dat
• cena-T-rok-D znamená TEHDEJŠÍ cena přepočítaná pomocí inflační kalkulačky na potenciální DNEŠNÍ