O zadlužení té či oné země se dočteme každou chvíli. Podle mne však stojí podívat se na zadlužení světových ekonomik z globálního pohledu. Ano, je to „superglobální makročíslo“, ale jednoduchou matematikou můžeme dospět k zajímavým závěrům. O těchto závěrech se však prakticky nemluví. Analogický výpočet lze udělat na každou zemi jednotlivě.
Vyjdu ze dvou základních čísel:
Co nám to říká?
Úrokové sazby vládních dluhů (ne sazby centrálních bank, ale výnosy z dluhopisů) vyspělých ekonomik se pohybují od 0 do 2-4% podle doby splatnosti. Korporátní dluhy a dluhy méně vyspělých ekonomik nesou obvykle vyšší úroky. Když to vezmu hodně hrubým odhadem, může být průměrná úroková sazba kolem 4-5 %. Méně to bude sotva bude.
Co to říká o nezbytné výši HDP? Dluh je v porovnání se světovým HDP cca dvojnásobný. To není dobré.
Dále je tu ještě počet obyvatel Země. Dnes cca 7,2 mld. obyvatel, před 15 lety cca 6,0 miliardy. Můžu tak pracovat s růstem obyvatel o 1 % ročně.
Když sečtu výše uvedené faktory dohromady:
Dluh je v porovnání se světovým HDP cca dvojnásobný. Aby růst světového HDP pokryl jenom tyto úroky, musel by jeho růst být minimálně dvakrát větší než průměrná úroková míra.
Když přidám nárůst počtu obyvatel, musel by nominální růst světového HDP dosahovat cca 10 %.
Jak to bylo od roku 2000?
(Světové HDP za poslední roky (globální data za rok 2013 zatím nejsou k dispozici), čerpám z dat Světové banky).
Před krizí byla světová zadluženost menší, zase byly větší úrokové sazby. Proto si troufám tvrdit, že od roku 2000 svět nejspíše chudne. Bohužel. A to i v situaci, kdy by se odhad celkových dluhů světa o nějaký ten bilión spletl.
Obávám se, že tento závěr platí i přes to, že HDP je moderní modla a nevypovídá plně o kvalitě života.
Výběr článků určených předplatitelům
Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku: