Vývoj bankovních CDS naznačuje blížící se kolaps finančního systému
Hodnoty pětiletých kontraktů credit default swap (CDS) u 25 z 49 monitorovaných evropských a amerických finančních institucí v průběhu roku 2011 překonaly rekordní úrovně z let 2008 – 2009.
Jedná se následující společnosti:
AXA (France)
Banca Monte dei Paschi di Siena (Italy)
Banco Bilbao Vizcaya Argentaria (Spain)
Banco Comercial Portugues (Portugal)
Banco Espirito Santo (Portugal)
Banco Popolare (Italy)
Banco Santander (Spain)
Bank of America (USA)
Barclays Bank (United Kingdom)
Bayerische Landesbank (Germany)
BNP Paribas (France)
Commerzbank (Germany)
Credit Agricole (France)
Danske Bank (Denmark)
Deutsche Bank (Germany)
ING Bank (Netherlands)
Intesa Sanpaolo (Italy)
Lloyds Bank (United Kingdom)
Mediobanca (Italy)
Nordea Bank (Sweden)
RBS (United Kingdom)
Societe Generale (France)
UniCredit (Italy)
Unione di Banche Italiane (Italy)
WestLB (Germany)
Za velmi rizikové dle ceny kontraktů CDS lze považovat irské banky (Bank of Ireland – 1251 bps) a portugalské banky (Banco Comercial Portugues – 1662 bps, Banco Espirito Santo – 1127 bps, Caixa Geral de Depositos – 986 bps), které jsou následovány italskými a španělskými bankami. Hodnoty CDS šesti italských bank se pohybují v rozpětí 470 bps až 860 bps (Mediobanca – 474 bps, Intesa Sanpaolo – 525 bps, Unione di Banche Italiane – 525 bps, UniCredit – 580 bps, Banca Monte dei Paschi di Siena – 606 bps a Banco Popolare – 863 bps).
V současné době z 57 amerických a evropských finančních společností je nejnižším kreditním rizikem ohodnocena nizozemská banka Rabobank (CDS 127 bps), švédské banky Svenska Handelsbanken (136 bps) a Nordea Bank (169 bps).
Relativně nízké hodnoty CDS 2 skandinávských bank a nizozemské banky Rabobank nejsou důvodem k optimismu, protože před počátkem finanční krize, tj. v letech 2006-2007 hodnota CDS kontraktů většiny analyzovaných finančních institucí se pohybovala do 10 bps. To naznačuje zásadní změnu vnímání kreditního rizika investory nejen v případě bank, pojištoven a investičních společností. Podobným vývojem prochází i trh credit default swap vládních dluhopisů.
V následujících článcích si postupně ukážeme vývoj CDS 57 evropských a amerických společností z finančního sektoru.
Zdroj: Bloomberg
Předchozí analýzy a komentáře autora Miroslav Piták
Vývoj na trhu credit default swaps vládních dluhopisů
Opustí Irsko jako první skupinu problémových zemí PIIGS?
Banky – vývoj na trhu credit default swap k 31.8.2011
Banky – vývoj na trhu credit default swap k 12.8.2011
Portugalsko=Venezuela, Itálie=Maďarsko?
Rozšířilo se riziko zemí PIIGS na banky?
Centrální banky nikam nespěchají 2 – Austrálie
Minule jsme rozebírali proč centrální banky v západních ekonomikách nikam nespěchají s…
Zvedne BoE po 10 letech úrokové sazby?
Zítra zasedá vedení Bank of England. Podle všech indikátorů to vypadá na první…
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Takze po tom co su uz aj nemci pomaly v kute vyzera to na „tik“ „tak“ „tik“ „tak“ „tik“ „tak“ ku global QE0? Co poviete?
alebo zeby este aj toto: https://goldsilver.com/news/sprott-is-the-tsunami/
… tak to som zvedavy.
Jsem zvědav, kdy Němci začnou couvat.. Po té dnešní nepodařené aukci si myslím, že budou trochu povolnější.. Ty CDS jsou šílené..
Mimochodem, článek (stejně jako i několik dalších tento týden) vyšel dnes i na serveru www. kurzy.cz
https://zpravy.kurzy.cz/294532-vyvoj-bankovnich-cds-naznacuje-blizici-se-kolaps-financniho-systemu/
Zatím se drží mezi nejčtenějšími, stejně tak se mezi nejčtenějšími držela i analýza z Credit Suisse
Troufám si tvrdit, že kolaps systému v blízké době nenastane. Proč? Položme si otázku komu by to prospělo? Nikomu, všichni by prohráli a jen by se posílil vliv východu a muslimáků. Proto si myslím že dojde k tištění peněz a až to bude zase blbé tak se vlítne na Írán. Vždyť se to už dělo několikrát, akorát s tím rozdílem že inflace bude celosvětová.
Stejně jako nevěřím že se rozpadne euro zóna, opět by prohráli všichni, proto je lepší to udržet, Německo bude tratit tak jako tak a navíc nezahoděj desítky let příprav na jednotnou Evropu.
Já mám podobný názor jak vodo,němci jsou již také na prkně a osudu celé eu stejně neujdou,včera se jim už nepodařilo umístit dost dluhopisů,takže se začne QE Eu,němci to asi skusí a vždycky se můžou vratit k marce,když to nebude ono a začne superinflace,jestli se to uřídí,budou se pasovat na supermany..
Já s vámi pánové souhlasím, já to totiž vidím na 2 scénáře.
1) bankrot
2) hyperinflace
Průběh je sice jiný, ale výsledek stejný – ztráta hodnoty majetku.
Článkem jsem chtěl ukázat, že dochází ke ztrátě důvěry. A to vidím jako obrovský problém. Jaký bude následující vývoj jak jsem již zmínil je vedlejší. Osobně bych raději hlasoval pro bankrot. Je to rychlé a může se opět začít s čistým štítem, příkladů s historie, kdy se ekonomika státu po bankrotu postavila rychle na nohy je v historii několik. Bohužel to není moc politicky průchodné.
Politikové se můžou snažit jak chtějí, ale dluhy se musí splácet, i kdyby je měly přebalit do eurobondů – stále to budou dluhy, které je nutné zaplatit 🙂
Necháme se překvapit, co nám přinese rok 2012.
Přesně tak. Taky mě nenapadá jiná varinata než ty dvě. I když ted i stagflace je velmi reálná, bohužel 🙁
Uz jsem sem daval odkaz na Jim Rickards – Currency Wars, hooodne zajimava knizka jsem v pulce a hltam hltam 🙂 Podle nej v roce 2010 zacala jiz treti menova valka a ano ma dve vychodiska bankrot nebo inflaci, co si mysli on jeste nevim 🙂
Je to nova knizka, anglicky, https://www.amazon.co.uk/Currency-Wars-Portfolio-James-Rickards/dp/1591844495
VoDo: díky za tip na knihu, už jsem si ji objednal
Díky za tip, napíšu Ježíškovi 🙂
Nebo je tu jeste moznost ze nechaj provest Bankrot a pak budou tvrdit ze neni jiny vychodisko ke stabilite a prosperite nez Spojene staty evropske, podobne jak to ma USA. Urcite by to lidi prijmuli jako dobrej napad, daleko lip nez s tim prijit v dobe prosperity. Myslim ze to stejnak k tomu speje, mozna by to dokonce pro nasi zem bylo lepsi nez ti sedlaci co nam vladnou ted. Jsem pro, jsem EVROPAN, obyvatel ZEME!
Kniha Currency Wars právě dorazila, mám na svátky co číst 🙂