Proč americké vývozy plynu raději postupně než skokově?

Dění na trzích je v poslední době charakterizováno zvýšenými pohyby cen aktiv a toto bude pravděpodobně charakteristické i do budoucna, jakmile se bude blížit zvyšování sazeb Fedem a v období poté. Doposud se stále čeká na výraznější výprodej dluhopisů na kratším konci výnosové křivky spojený s jejím splošťováním v rámci fenoménu tak zvané “dluhopisové hádanky” podobné té za období Alana Greenspana v letech 2004-2005. Slabší vývoj světové ekonomiky dozajisté způsobuje s příchodem podobných kroků ne jen jisté oslabování akciových trhů, ale také hlavních měn oproti americkému dolaru na který jsme upozorňovali v rámci eura nebo japonského jenu, ale také a hlavně pak měn emerging ekonomik jako indonésijská rupie, jihoafrický rand. Plus navíc další geopolitické faktory jako přídatek u ruského rublu a ekonomicko politické situace u brazislkého realu. U posledně jmenovaného pak samozřejmě v souvislosti s prezidentskými volbami tento víkend. O vývoji v Brazílii jsme několikrát psali nebo naposledy také kolegové zde.

Toto posilování amerického dolaru je dozajisté určitým problémem jako brzda nebo možný obrat doposud se zlepšujících ukazatelů zahraničního obchodu a vnější rovnováhy USA v posledních letech. A tak se nabízí jisté řešení v rámci vývozu velmi žádané a doposud relativně velmi levné komodity amerického zemního plynu. I za předpokladu pokračování trendu apreciace dolaru by dozajista rozsah vývozu netrpěl zvyšováním cenové elasticity poptávky jako to bývá u jiných komodit zvykem. Nicméně, i když se tempo příprav zvyšuje, tak ne tak rychle. Proč?

Zde je nutno vyjít z praxe Austrálie, která se pustila s větším nasazením do exportů LNG po uzavření téměř všech nukleárních reaktorů v Japonsku v roce 2011. Pozitivem je, že je na cestě překonat Katar, jakožto největší vývozce LNG při růstu exportní kapacity z 22 miliónů tun za rok na 80 miliónů tun za rok a více. To dozajisté znamená růst sektoru, zaměstnanosti v něm a komplementární infrastruktuře a v neposlední řadě příspěvek k lepší bilanci zahraničního obchodu. Negativem, z plošnějšího hlediska pak to, že se cena zemního plynu na domácím trhu postupně ztrojnásobila a tento rok mohou například obyvatelé regionu Nového Walesu obdarování zvýšenou hodnotou uvedenou na složence či faktuře v rozsahu 200 USD.

Tak jak postupně roste spotřena plynu relativně k například uhlí v USA v energetice a take využití v petrochemickém průmyslu, tak doposud existuje diskuse o tempu tohoto růstu v poměru k zvyšování produkční kapacity plynu do budoucna. Navíc, psychologicky k dané věci nepřispěl ani vliv “polární zimy” na počátku tohoto roku, který posunul cenu komodity raketově vzhůru na jistou časovou periodu. Nicméně, americká produkční kapacita v poměru s Austrálii je dozajista mnohonásobně vyšší. Také, zatímco existuje odhad, že do konce dekády bude Austrálie vyvýžet 3-krát více plynu než spotřebuje, tak v případě zvýšeného vývozu LNG Spojenými státy by se jednalo o nějakých 10% domácí spotřeby. A tak i když určitě obavy jsou namístě, zejména s ohledem na možné výrazné pohyby jako ten na počátku roku z důvodu krátkodobého šoku ve stavu zásob, tak dlouhodoběji by se výše zmíněný australský fenomém nemusel v úplně podobném rozsahu projevit.

Obchodníci a fondy (mimo zajišťující se firmy) podle posledního reportu americké komise pro komoditní trhy drží čisté SHORT pozice v objemu 129 541  kontraktů zemního plynu, změna za čtyři týdny o 15 060 kontraktů méně na short.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů zemního plynu tento rok na burze CME Group v Chicagu (NYMEX divize) a to současného listopadového 2014 a březnového 2015 a jejich komoditní spread (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení: