O studentských půjčkách ve Spojených státech ne u nás nedávnou psalo, zejména v souvislosti s tím, že absolventi vstupují do života v průměru s dluhem 30 tisíc dolarů. Z individuálního hlediska vytváří každému základní problém při startu do života. (u některých oborů je tento dluh ještě větší).
Jak to vypadá z makroekonomického pohledu? Základní data:
Absolutní objem kolem 1,2 biliónu dolarů, je jedinou kategorií, u které objem stále roste a přesáhl 1 bilión dolarů (objem auto půjček je na úrovni cca 800 miliard dolarů, tedy úrovni, které dosáhly před cca 7-8 lety, objem půjček na kreditních kartách je na úrovni nad 500 miliard USD a proti maximu z před 5 lety klesly o cca 200 miliard).
Delikvence studentských půjček je jako u jediné z kategorií nad 10% (delikvence půjček na kreditních kartách je těsně pod 10%, u auto půjček se delikvence dostala pod 5%, i když nyní hrozí její opětovný nárůst).
Jsou studentské půjčky opravdu takovým rizikem? Pro jednotlivé osoby bezpochybně, bankrotem se jich nelze zbavit. Proč? Protože je v roce 2005 Kongres zařadil na seznam „non-dischargable“ závazků. Na druhou stranu, u těchto půjček nebývá používána zástava.
Pokud někdo neplní studentskou půjčku, musí již být ve skutečně velkých problémech. Na druhou stranu, tyto půjčky budou na předním místě plnění, pokud klienti budou mít nedostatek prostředků a nebudou schopni dostát veškerých svým závazkům. Zvláště v situace, kdy se poplatky za vymáhání příliš neliší od praxe v ČR a hodnotu půjčky významným způsobem zvyšují.
Naštěstí, studentské půjčky nemají potenciál rozpoutat další kolo finanční krize. Jejich objem činí 1,2 biliónu dolarů, tedy cca desetinová v porovnání s hypotékami. Navíc, pouze cca 200 miliard není garantováno vládou. Při 10% delikvenci je tak riziko cca 20 miliard.
To není to, co by finanční systém nebyl schopen ustát, co by Fed neufinancoval. Zvláště za situace, kdy studentské půjčky ne nepoužívají jako podklad pro vydávání Asset Backed Securities.
Výběr článků určených předplatitelům
Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Na kreditních kartách je nyní nad 500 miliónu USD a klesl za 5 let o 200 miliard ? Není těch 500 mil. nějaký překlep ?
opraveno, dík
Dva dobré články:
The phoniness of official government inflation data and the likelihood of hyperinflation are the themes of the latest edition of Singapore fund manager Grant Williams‘ „Things That Make You Go Hmmm. …“ letter, which may be his cleverest yet, taking inspiration from Dr. Seuss. The letter is headlined „The Slip ‚n‘ Fail Mutts“ and it’s posted at the Mauldin Economics Internet site here:
https://www.mauldineconomics.com/ttmygh/the-slip-n-fail-mutts
Why is gold so popular in the East while people in the West can barely spell it? Financial letter writer J.S. Kim today explains that it’s largely a matter of anti-gold propaganda in the West and lies told by Western central bankers about inflation. Kim’s commentary is headlined „Fake Inflation Rates Propagate Epic Banker Lies About Gold, Silver, and Stock Markets and it’s accompanied by a video. They’re posted at the Smart Knowledge U Internet site here:
https://smartknowledgeu.com/blog/2014/06/fake-inflation-rates-propagate-…
A ještě jeden:
Svět se topí ve sci-fi dluhu: už přesahuje 223 kvadrilionu dolarů. Spojené státy jsou před kolapsem. Čelíme větším tržním bublinám, než v roce 2008
https://protiproud.parlamentnilisty.cz/stopy/mysleni/civilizace/1080-svet-se-topi-ve-scifi-dluhu-uz-presahuje-223-kvadrilionu-dolaru-spojene-staty-jsou-pred-kolapsem-celime-vetsim-trznim-bublinam-nez-v-roce-2008.htm
J@:
Články na Protiproudu jsou zajímavé. Vadí mi však hrubé nepřesnosti. Létají tam miliardy, biliony, kvadriliony apod. bez souvislostí s realitou. Tyto chyby devalvují hodnotu článků, neboť čtenář si řekne, když jsou nesmysly v jednom článku, budou i v těch ostatních. Kvadrilion je v Česku 10 na 24., v USA 10 na 15. Tedy 223 kvadrilionů by muselo být minimálně našich 223 000 bilionů.
Třeba to obrovské číslo není úplně nereálné. Dnes dluží na planetě skoro všichni skoro všem. Dluhy firem (i mezi sebou), dluhy států, dluhy občanů, dluhy měst, dluhy různých institucí zřízených státem, dluhy a dluhy a dluhy …..
EUskeptik:
Celkový dluh USA je 59,4 bilionů USD. Zbytek světa by musel dlužit cca 222 940 bilionů USD. Průměrný dluh na jednoho obyvatele planety by byl cca 31 milionů USD.
Když jsem dal do googlu číslo „223.3“ + „debt“. našlo mi to tenhle článek.
https://russellchapman.wordpress.com/2013/09/18/global-gdp-vs-global-debt-what-is-really-going-on/
takže amerických 223 trillion, tedy 223 biliónů českých
Študentské pôžičky neodštartujú ďalšie kolo krízy, oni sú jej prejavom resp. delikvencia u študentských dlhov je prejavom krízy.
–
Ako to pán Dvořák napísal, keď niekto ich neplní je s ním veľmi zle, to znamená, že nemá ani ten príjem aby z neho štát exekučne zabaviť tú čiastku. Z toho ale logicky vyplýva, že daná osoba sa nemôže ďalej zadlžovať (keď zohná prácu, tak je to zväčša len na 29,5 h na týždeň kvôli Obamacare-ACA, čo predstavuje menej než minimálnu mzdu) a keď k tomu sa priráta fakt, že Americká ekonomika cca od roku 1998 je financovaná z dlhov, tak to nevyzerá s ekonomikou USA bohvie ako ružovo (stačí si spomenúť na internetovú bublinu, na hypotečnú bublinu a súčasnú bublinu s US dlhopismi/US$).
Pepan :
Počítáte do toho také dluhy bank vůči jiným bankám, dluhy bank vůči centrálním bankám, dokonce specifické dluhy bank vůči lidem (viz. např. nový certifikát od JT Banky). A víte, kolik si jen v ČR dluží firmy mezi sebou (již splatné finanční závazky) ?
Udělejte si čas a podívejte se na Petera Staňka https://www.youtube.com/watch?v=OveC1PIBcwA
J@: pekne, P.Stanek rulez… vystizne, naprimo, po lopate… 🙂
Zřejmě riziko objemu těchto půjček pro US ekonomiku až tak marginální nebude, když pan Obama zasahuje :o) Ale to může mít samozřejmě nejrůznější jiné důvody…třeba chtěl jen udělat dobrý skutek a radost americkým studentům, když může…YES, YOU CAN, Barack! :o)
https://echo24.cz/a/wEH3C/obama-chce-oddluzit-americke-studenty-jen-gesto-zni-z-opozice