Možná černá labuť – válka s Íránem!

Autor článku: 21. 3. 2012

Máme tu šestý březnový článek soutěžící o Silver Eagle. Posílejte další.

 

Proč jsou státy v oblasti Blízkého východu v hledáčku USA je již všem zřejmé – často diskutované zásoby ropy a snaha omezit přístup ke zdrojům největšího rivala USA, tedy Čínu. Zároveň nesmíme zapomenout na Rusko a bouřlivě rozvíjející se Indii, která sice aktuálně není přímým rivalem USA, ale v budoucnu se jim může stát.

Na oblasti Blízkého východu není však zajímavá jen ropa, ale i velká naleziště nerostných surovin v Afganistanu, na které si dělal zálusk i Sovětský svaz. Nicméně Sovětský svaz stihl během Afgánské války (1979 – 1989) provést jen geologické průzkumy, na které Američané navázali během války proti Talibanu (2001 až současnost).

 

Pro možnost kontrolovat suroviny na Blízkém východě je nezbytné celou oblast stabilizovat (ovládnout) – ať politicky nebo vojensky.

Možnost politického ovládnutí je prakticky nemožná z důvodu rozdílnosti kultur – proto USA v této oblasti praktikuje ovládnutí pomocí vojenské síly (ať přímo či nepřímo).

Nepřímým využitím vojenské síly USA lze považovat např. ochranu Saudské Arábie, která na výměnu za ochranu začala prodávat svoji ropu jen výhradně za dolar.

Přímé využití vojenské síly známe z Iráku (cca 9 % světových zásob ropy) a Afganistanu (již zmíněné velké zásoby nerostných surovin). Před samotným použitím přímé vojenské síly se však USA nejdříve snaží oslabit schopnost dané země se bránit – díky svému vlivu ve světových strukturách (WTO, UN, MFF, …) znesnadňuje za pomoci různých sankcí či neposkytování úvěrů rozvoj země. Nejedná se však jen o embargo na vojenského a teoreticky vojensky využitelného materiálu, ale i např. zákaz dovozu léků a nebo kritických náhradních dílů pro opravu úpraven vody.

 

Dojde k válce s Íránem?

Otázka zda dojde či ne je nyní irelevantní, jelikož již začala – po nátlaku USA byl zrušen íránským bankám SWIFT, což je samo o sobě vyhlášení války, byť ne vojenské.

Íránští představitelé nejsou jistě žádní hlupáci, jak jsou často v mediích prezentováni. Írán je velmi kulturní země s dlouhou a bohatou historií (Vždyť Írán je postaven na základech civilizace, která nám dala základy matematiky a dalších věd.). Je tedy bláhové si myslet, že by Írán šel do vojenského konfliktu s USA, jelikož představitelům Íránu je jasné, že vojenským konfliktem nic nezískají. Navíc z logiky věci je rozhodnutí války vždy na silnějším, tedy na USA.

Írán si je tedy vědom faktu, že vojensky konflikt by byl pro zemi zničující – to neznamená, že by Američané válku vyhráli. Američané mohou vyhrávat jednotlivé bitvy, ale válku nemohou vyhrát stejně jako v případě Vietnamu, Afganistanu, Iráku, … Důvod je jednoduchý – odhodlanost místního obyvatelstva, která je zakořeněná v rozdílné kultuře.

 

Jak může Írán reagovat?

Jelikož USA zvolily stejnou taktiku jako v případě Iráku – tedy díky embargům došlo k vyhladovění státu a technologickému zaostání, následovaná vojenskou akcí. Zástupci Íránu musí jednat, jinak se stanou dalším Irákem… Jakým způsobem však může Írán reagovat? Může snad zaútočit na USA? To jistě ne! Nic by na tom nezískal. Jedinou možností je snaha podkopávat důležitost dolaru. Dolar je měnou používanou při mezinárodní směně a také světovou rezervní měnou, což pro USA jako stát (rozuměj FED) vydávající tuto měnu neocenitelná výhoda/zbraň. USA si teoreticky mohou vytvořit neomezené množství dolarů (jež nemusí ani tisknout, jelikož 98 % peněz je virtuálních), které vymění za fyzické suroviny či služby.

Írán jako odvedu za tlak, který je činěn ze strany USA nabídl obchodovat ropu (a nyní i jiné obchody) ve fyzickém zlatě a jiných měnách, což je samozřejmě snaha o oslabení dolaru.

V zájmu Íránu je tedy co nejdéle vydržet bez vojenského střetu a snažit se pomocí spolupráce s Čínou, Ruskem a Indii snižovat důležitost dolaru v mezinárodním obchodu. Čína, Rusko a Indie jsou státy s aktuálně největší roční akumulací drahých kovů (a zároveň se snaží omezovat držení devizových rezerv v USD).

 

Jaký je zájem USA? Mohou USA jen čekat na vyhladovění Íránu jako v případě Iráku?

To jistě nemohou – Írán je státem silnějším a vyspělejším než Irák, navíc s více než 70-ti miliony obyvatel! Čína a Rusko si také velmi dobře uvědomují, že pokud by získali Američané vliv i v této klíčové zemi, došlo by v podstatě k ovládnutí Blízkého východu jejich rivalem. Lze tedy očekávat, že Čína a Rusko budou (i byť v rozporu s oficiálními prohlášeními) podporovat Írán.

 

Co cena ropy a zlata?

Vojenský konflikt s Íránem je prakticky nevyhnutelný, jde jen o to kdy a jak… Celou situaci komplikuje fakt, že Írán je významný producent ropy.

V případě úplného výpadku dodávek íránské ropy by mohlo dojít i k velkému tlaku na cenu ropy, jelikož volné produkční kapacity nejsou o tolik větší než je produkce Íránu, navíc produkce válkou poničené Libye zdaleka nedosahuje předválečného stavu.

Pokud Írán a jiné státy budou zvyšovat důležitost zlata v mezinárodním obchodu, mělo by teoreticky docházet k posilovaní zlata. Nicméně posilování zlata (a oslabovaní dolaru) je v rozporu se zájmy USA (jednoduše řečeno dolarů si mohou vytisknout kolik chtějí, ale se zlatem to nejde), takže USA se budou snažit zlato oslabovat, případně zasáhnout v Íránu vojensky.

Jelikož spojené státy americké si nemohou dovolit, aby Írán několik dalších let obchodoval ropu za jiné měny či zlato, je to další argument k vojenskému zásahu v Íránu.

 

Jak by mohl začít vojensky konflikt?

Írán jistě není zemí, která by měla začínat vojenskou konfrontaci (a obecně konfrontaci) s USA (a nebo Izraelem), jelikož se jedná o slabší zemi, takže v případném konfliktu více ztratí než získá. Je tedy v zájmu USA, aby došlo k události, která donutí USA (Izrael) k odvetné vojenské akci. Tato událost musí být dostatečně velká, s dostatečným emocionálním dopadem na obyvatelstvo USA. V opačném případě by vláda USA nezískala podporu obyvatelstva, která je k vedení války nezbytná. USA nemůže zkrátka zaútočit jako první, jelikož by ztratily tvář „hodného policisty“ a staly by se agresorem.

Jaká událost to bude je těžké odhadnout. Nicméně z historie známe, že záminka se vždy najde (příkladem mohou být obě dvě světové války, či bájná Trója).

Pokud bych použil trochu představivosti, mohlo by takovou událostí být např. poškození/potopení letadlové lodě Enterprise, která se právě vydala na její poslední misi do oblasti moří nedaleko Íránu. Jistě by tak posloužila účelu a nemuselo by dojit k její nákladné demontáži.

Tento útok by byl samozřejmě připsán na vrub Íránu. Nicméně z historie známe, že ve většině vojenských konfliktů není oficiální důvod začátku války přesně takový, jaký je prezentovaný. Příkladem nám může být začátek druhé světové války, kdy Německo fingovalo útok na vlastní vysílač v Gliwicích v uniformách polských vojáků.

Rozhodne se tedy máme na co „těšit“.

 

 

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články:

 

Štítky: , ,

Komentáře

  • radek.sembera napsal:

    Děkuji za vynikající a vyčerpávající článek. Útok False flag na vlastní USS Enterprise vidím jako velice reálnou záminku pro USA na rozpoutání konfliktu (1.400 mrtvých vojáků je dostačující), pokud nezaútočí první Izrael pod záštitou USA. Jen jeden dotaz bych měl, jaké má USA nyní prostředky pro zmíněné oslabování zlata (zdá se že se jim to částečně daří)? Fort Knox prý ale zeje prázdnotou, takže není co uvolňovat na trh. Jediné co tedy USA proti růstu zlata může dělat je oddalovat QE 3 a zvyšovat úrokové sazby FED (ty zůstanou u nuly min. do 2014) a bez QE3 přichází o svou zbraň v tisknutí peněz.

  • Jan Dvořák napsal:

    Útok na letadlovou loď -nic není nemožné... http://proinvestory.cz/menova-valka-%E2%80%93-dalsi-bitva-se-blizi Pokud jde o zlato, vydržte chvíli. Mám v zásobě náměty na 5-6 článků, zlato je jedním z nich. Zveřejňovat je budu během příštích cca 2-3 týdnů.

  • sho napsal:

    Osobně si myslím, že nejde o to kolik bude cena zlata - zda bude zlato dražší či levnější (to je totiž jen vyjádření peněžní). Cena bude jen určovat že za jednu jednotku statku (zlata) můžeme mít x jednotek jiného statku. Domnívám se, že rozhodující je stabilita cen. Vnitřně je právě stabilita, co hledáme. Pokud je něco stabilní, můžeme se na to spolehnout. Zde bych tedy hledal prostor, jak ovlivňovat situaci ve prospěch dolaru – vytvářet co největší volaritu ceny zlata. Pokud bude cena zlata velmi nestabilní, tak samozřejmě bude ve zlato (jako prostředek směny) menší důvěra. Nicméně „kostky již byly vrženy“, USA si Írán vzaly do hledáčku + Írán právě včera otevřel ropnou burzu za jiné měny a zlato. Takže i kdyby byla snaha sebevětší o vytváření nestabilní ceny zlata, tak je zde nepopiratelný fakt, že Írán má to, co všichni chtějí. Jelikož jejích ropu vždy někdo bude chtít koupit, tak ten může právě prudké poklesy ceny zlata využít k nákupu... Na druhou stranu, kdo vlastně zlato prodává? V aktuální situaci bude těžko nějaký stát prodávat své zásoby a produkce je cca 2500 tun ročně? 2500 tun při ceně 1700 USD/unce je cca 135 mld USD. (Světová zásoba peněz však roste (a musí rust) rychleji...) Můžou toto USA tolerovat? Ohledně úrokové sazby: USA mají 16 biliónu USD státní dluh; příjmy z daní 2 bilióny a rozpočet 3,6 biliónu USD (http://en.wikipedia.org/wiki/United_States_federal_budget). Každý rok si tedy jen vláda USA půjčuje prakticky půlku rozpočtu:-) Co by se stalo, kdyby měla vláda USA platit 5-ti % úrok ze svého 16 biliónů velkého dluhu? 16*0,05 = 0,8 biliónu ročně jen na úrocích:). Takže USA na daních vyberou 2 bilióny a následně 40 % výběru daní dají na úroky z dluhopisů... Myslím si, že i selský rozum říká, že to takto nemůže pokračovat.

  • ALMA napsal:

    Skvelý článok, ako všetky ostatné od pána Dvořáka. Úplne zrozumiteľný, jednoducho napísaný, vecný.

  • Jackpot napsal:

    ALMA: Článek není od pána Dvořáka, ale od autora pod zkratkou SHO. Jestli se ti líbí pošli mu hlas kliknutím na "To se mi líbí".

  • Jan Altman napsal:

    Tedy myslím si o státech (o všech, obecně jako o instituci) jen to nejhorší, ale potopení vlastní lodi a masivní ztráty vlastních vojáků, to mi přijde přitažené za vlasy. Ne, že by v tom politikům bránila morálka (ne, ta je jim z principu cizí), ale v dnešním světě se nic neututlá a kdyby se toto provalilo, tak by to mělo zničující důsladky na legitimitu samotného státního zřízení. To už by USA opravdu natvrdo musely pokročit k fašismu (zatím jdou jen opatrně a po krůčcích), všechny kritiky včetně Rona Paula umlčet/zavřít/zlikvidovat, zavést cenzuru nejen v masmédiích, ale i na internetu, atd... USA toto podle mne nyní nemají zapotřebí. Kdykoli za ně ochotně zaútočí Izrael - spíš se ho zatím snaží držet na uzdě. Navíc Západní ekonomika je nyní tak křehká, že otřes způsobený Iránskou válkou by mohl být fatální. A pokud USA budou dávat na jednu misku vah riziko okamžitého kolapsu kvůli ropné krizi a vojenským výdajům a na druhou misku vah možná budoucí negativa (pokles role dolaru, atomovka v rukou ajatolláhů, ...), politici si vždy zvolí ten kratěší horizont, dlouhý je tolik nezajímá. Navíc je možné, že dolar už sami odepsali, tyjí z něj, dokud to jde a stejně už mají připravenou alternativu (Amero?).

  • qed napsal:

    Tak za tento článok by som zlatom aj zaplatil.

  • Pius napsal:

    @Jan Altman: 11. září jako False flag operation se také provalilo, a vadí to někomu?

  • Jan Dvořák napsal:

    Článek není můj. Je publikován externím autorem s nickem SHO.

  • Jan Altman napsal:

    Pius: Nejsem si jist, ze toto povazuji za prokazane. Ne, ze bych nemel pochyby, ale s jistotou tvrdit, ze slo o false flag, to je trochu moc...

  • @Jan Altman: zkuste nasledujci 2 stranky The "Military Roadmap" to World War III docela pekne vysvetluje geoplilitickou situaci v oblasti stredniho vychodu. a take How to Start a War velice dobre zdokumentovano, jak USA pouzivali false flag operace za poslednich 200 let.

  • rj1 napsal:

    http://www.rozhlas.cz/zpravy/svet/_zprava/usa-provedly-pocitacovou-simulaci-vyvoje-po-pripadnem-utoku-izraele-na-iran--1034630 Simulace utoku na Iran ma Pentagon hotovy udajne minimalne od roku 2005-mainstreamova media to objevila samozrejme ale az ted.. Charles Nenner-byvaly analytik goldmanu - zajimava je cast rozhovoru zhruba mezi 2:00....2:25 http://www.youtube.com/watch?v=7vcTm4XE4EA

  • rj1 napsal:

    Scenar budouciho vyvoje - vcetne ekonomickych valek - popisuje M.N. Rothbard uz v roce 1990: "As we face the future, the prognosis for the dollar and for the international monetary system is grim indeed. Until and unless we return to the classical gold standard at a realistic gold price, the international money system is fated to shift back and forth between fixed and fluctuating exchange rates, with each system posing unsolved problems, working badly, and finally disintegrating. And fueling this disintegration will be the continued inflation of the supply of dollars and hence of American prices which show no sign of abating. The prospect for the future is accelerating and eventually runaway inflation at home, accompanied by monetary breakdown and economic warfare abroad. This prognosis can only be changed by a drastic alteration of the American and world monetary system: by the return to a free market commodity money such as gold, and by removing government totally from the monetary scene."

  • Otaznik napsal:

    Několik poznámek: Válka s Íránem nemůže být černá labuť už z principu fenoménu zvaného „černá labuť“, protože je víceméně očekávaná. Událost klasifikovaná jako černá labuť se vyznačuje třemi hlavními vlastnostmi: 1. Je neočekávaná a nepředvídatelná, neboť její možnost nevyplývá z žádných dosavadních zkušeností. 2. Má obrovský účinek. 3. I přes svou nepředvídatelnost se (díky lidské potřebě vysvětlovat a kategorizovat) dodatečně a zpětně stává vysvětlitelnou a téměř logickou. Jak je vidět, tak první bod případnou válku s Íránem vyřazuje z fenoménů označovaných jako černá labuť. Mimochodem australská labuť černá - Cygnus atratus se objevila počátkem roku 2008 na zámeckém rybníku v Chropyni. Osobně jsem si ji tam vyfotografoval. Jinak naprostý souhlas s autorem, snad až na tu nevyhnutelnost vojenského konfliktu. Ale to je možná jen moje přání :-) Spíš předpokládám, že Írán včas vyvine jadernou zbraň a bude mít pokoj, podobně jako Sev. Korea. Z tohoto hlediska je snaha o získání jaderné zbraně ze strany Íránského politického vedení jednoznačně pochopitelná. Vlastně se dá říct, že to je americká zahraniční politika co žene Írán k získání jaderné zbraně. Nebylo by od věci, kdyby Írán požádal OSN o zahraniční pozorovatele na odvrácení nějaké takové události, která by mohla být záminkou pro válku USA a Izraele proti Íránu, protože opravdu na to se jen čeká. Je s podivem, že se nikdo nepokusil si Afghánce koupit. Jsem přesvědčen, že by to vyšlo levněji než všechny války co se na území Afghánistánu vedly. Ale Západ se ke své škodě především spoléhá na svou technologickou a materiální sílu. Pane SHO, k Vašemu názoru v diskuzi, že „Co by se stalo, kdyby měla vláda USA platit 5-ti % úrok ze svého 16 biliónů velkého dluhu? 16*0,05 = 0,8 biliónu ročně jen na úrocích:). Takže USA na daních vyberou 2 bilióny a následně 40 % výběru daní dají na úroky z dluhopisů… Myslím si, že i selský rozum říká, že to takto nemůže pokračovat.“, asi tolik, že bychom se taky mohli ptát kolik dolarů už vláda USA musela zaplatit FEDu za jeho půjčky od roku 1913. Vždyť to je ale jedno. FED peníze vytváří, jak správně konstatujete ve svém článku, a FED je bytostně spjat s USA. Bez USA by nebylo FEDu a jeho moci skrze dolar, takže je zcela jedno kolik vláda USA zaplatí FEDu na úrocích. Proč by to mělo někoho zajímat? FED přece není obyčejná banka, ale tvůrce měny a udržuje množství dolaru takové, aby svět věřil, že dolar má cenu vlastnit. Jak autonomně si počíná FED si můžeme přečíst zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Feder%C3%A1ln%C3%AD_rezervn%C3%AD_syst%C3%A9m A mimochodem, protože ECB není tvůrcem měny v Eurozóně (brání tomu hlavně Němci), tak má Eurozóna dnešní problémy. Jenže v USA je to jinak, takže to může pokračovat do té doby dokud budeš svět věřit, že dolar má tu svou cenu. Nakonec, tohle téma se řeší na tomto webu, a nejen tady, už nějakou dobu. Pane Altmane, jsou v politice důležitější věci než život pár stovek námořníků. Například věřím tomu, že Roosevelt věděl o tom, že přijde Pearl Harbor. Nakonec vojáci jsou vojáci a očekává se, že položí život za svou vlast, a pokud je to nevyhnutelné (což je mnohdy politické rozhodnutí), tak je jedno jakým způsobem. Nehledě k tomu, že i takové potopení letadlové lodi se dá zařídit tak, aby o život nepřišlo moc námořníků, a pro záminku k útoku by to stačilo. Ale předpokládám, že Íránci jsou opravdu chytří a jsou si toho všeho vědomi toho a nenechají se vyprovokovat, což ukázali i v případě sestřelení jejich civilního letadla s 290 civilisty, z toho 66 dětmi na palubě, hrdinnou posádkou amerického křižníku USS Vincennes v roce 1988 nacházejícího se v té době 4 km hluboko v Íránských výsostných vodách. http://technet.idnes.cz/proc-americane-sestrelili-dopravni-letadlo-s-290-lidmi-na-palube-pbx-/tec_technika.aspx?c=A080121_221653_tec_technika_pka Tehdy ovšem Američané stáli po boku Iráku a Saddáma Hussaina, kterého podporovali. Rádi to udělali v odvetu za obsazení americké ambasády 4. listopadu 1979 a trapnou epizodu nezdařeného pokusu v dubnu 1980 o vysvobození amerických rukojmí tam zadržovaných. Že to nebyla chyba Američanů oznámil kontraadmirál Fogety, když se vyjádřil, že: „Írán musí nést zodpovědnost za "rizika vyplývající z provozování osobní letecké dopravy v těsné blízkosti válečného konfliktu."“. Rád bych viděl jak by takovou zodpovědnost přijaly USA v případě, že by někdo takto sestřelil americké letadlo. Mimochodem, kapitán Rogers dostal i přes tento tragický omyl své kariéry vyznamenání Řád záslužné legie za příkladné velení křižníku Vincennes. Američané mají zkrátka na Írán pifku od té doby co se jim nepodařilo udržet v čele Íránu šáha Muhammad Rezá Pahlavího, který tam vládl od roku 1953 se silnou podporou USA a Británie do roku 1979. Nehledě k tomu, že se jim nelíbí zvyšující se íránský vliv v sousedním Iráku. A nemyslím, že by bylo dobré pro Izrael a USA, kdyby na Írán zaútočil Izrael. Protizraelské nálady by zesílily, což v době „Arabského jara“ není nic co by si měl Izrael přát. Írán má sice velkohubá prohlášení, ale dnešní válka se nevede jen tzv. horkými zbraněmi na válečném bojišti, ale i v oblasti PR, a myslím si, že si íránské vedení uvědomuje, že lepší je přijít o 66 dětí nebo pár stovek vojáků, než mít zemi rozmlácenou na cimrpcampr jako se to stalo Libyi, a že ztráta americké mezinárodní prestiže může být pro něj svým způsobem také vítězství. Proto osobně předpokládám, že pokud bude konflikt, tak Írán udělá co bude moci, aby jeho vznik či případnou eskalaci odvrátil. Nejlepší pro Írán by byl nevyprovokovaný konflikt, kde by byl Írán jasnou obětí, bez zvláštního zničení infrastruktury, protože pokud by konflikt přežil relativně dobře, tak by měl další oddechový čas pro výrobu jaderné bomby, což by mu, jak už jsem napsal, zajistilo klid.

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo