Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Autor článku: 6. 4. 2015

Hugo: Čína zvoláva svet do AIIB, Česko a Slovensko zatiaľ potvrdzuje postavenie obsadeného územia

Krajiny sa ponáhľajú stať za zakladajúcim členom novej Ázijskej infraštruktúrnej investičnej banky (Asian Infrastructure Investment Bank, AIIB) ako sa približuje záverečný dátum na odosielanie prihlášok,

Kde je Česko, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Estónsko, Maďarsko, Poľsko, Rumunsko, Bulharsko, Poľsko, Ukrajina, Moldavsko? Kde sú dnes tieto krajiny, kde zajtra a kde o 10 rokov?

Čína je dnes najväčšia ekonomika sveta, pričom táto skutočnosť bola konečne ohlásená už aj v denníku Hospodárske noviny. Kde je Čína dnes, a kde bude o 10 rokov? Kde bude o 10 rokov AIIB, ktorá sa zakladá dnes?

Preložená správa z China Daily hovorí o hlavných ekonomikách sveta. Po tom ako „sa Československo stratilo“ z mapy sveta, na jeho mieste sa objavili 2 objekty, ktoré ako sa zdá, nie sú schopné účinne zastupovať záujmy svojich obyvateľov. Nuž, nesúďme dopredu. Čo spravia správcovia Česka a Slovenska? Potvrdia svoj koloniálny status, alebo budú konať v súlade s najlepšou voľbou pre budúci rozvoj nášho územia, a vstúpia do AIIB ako zakladajúci členovia?

 

Standa: Systém nepotřebuje peníze střadatelů v bankách. Možnosti systému vytvářet peníze z ničeho jsou neomezené.

Systém potřebuje závazek, že dlužníci budou po desetiletí vytvářet hodnoty, bez možnosti se z toho vyvázat.

Před nějakou dobou jsem zde psal, že monetární stimulace vlastně manipuluje rozhodování lidí tak, aby vytvářeli menší rezervy. A že to lze dělat jen do okamžiku, než rezervy dosáhnou nuly.

Jak je vidět, kreativita systému je obrovská. Když nejsou rezervy, přinutíme lidi, aby hodnoty vytvořili až teprve v budoucnu, bez toho, aniž by tím získali nárok jiné hodnoty konzumovat.

A k tomu poslouží hypotéka se záporným úrokem mnohem lépe než hypotéka s kladným úrokem.

Cesta stimulace nevázaným tiskem peněz je prozkoumaná, a je o ní známo, že končí hyperinflací. K té bylo před pár lety solidně našlápnuto. Naštěstí však ekonomika v krizi není schopna tyto nové peníze vstřebat.

Přichází tedy svět dříve nepředstavitelného: záporné úroky z půjček.

Záporné úroky jsou zcela nová cesta, neprozkoumaná, a moderní.

Záporné úroky mohou rozpustit gigantické dluhy i bez hyperinflace. Stačí se dostatečně dlouho zadlužovat, a záporné úroky ze státních dluhopisů časem pokryjí deficity rozpočtů, a později začnou snižovat i velikost dluhu.

Přinese to věci, které nám na první pohled nemusejí docházet:

• Zvedne to podíl bankovního sektoru na ekonomice. Nikdo nebude schopen produkovat peníze tak levně, jako banka. A o to architektům tohoto systému jde. Podíl bankovního sektoru v ekonomice roste již celé století od zavedení fiat peněz. Můžeme se tak dočkat situace, kdy bude v bankovním sektoru a službách k němu navázaných (přeprodej půjček, reklama a marketing bankovních služeb) zaměstnáno 5% ekonomicky aktivního obyvatelstva. (Tímto rysem se to velmi podobá době hyperinflace, kdy rostl podíl lidí zaměstnaných tiskem, manipulací a posléze likvidací peněz.)

• Obrovská masa lidí bude pracovat proto, aby splatila hypervýhodnou půjčku. Bude vytvářet hodnoty, ale nebude si moci koupit nové. Leda opět na půjčku. Co to asi udělá s ekonomikou? Nevyvolá to potřebu nových stimulací? Nevznikne něco jako hyperzadlužení, obdoba hyperinflace promítnutá do půjček, kdy neporoste nade všechny meze objem peněz v ekonomice, ale objem odložených splátek? Ostatně, už dnes se v televizi na konzumenty masivně valí z reklam půjčky na půjčku (tzv. refinancování).

 

Vodo: to Standa – vcelku souhlas, nova neprozkoumana teritoria, bouchne to az se masa lidi nastve, ale proc by mela v brzke dobe? Temer kazdy kdo pracuje si muze dovolit „vlastni“ bydleni za levny peniz, jidla dostatek, auta levny jak nikdy pred tim, tak proc by se masa lidi mela nastvat ted? Vsechno co obycejny clovek dnes potrebuje je levne k dostani. Vytvoreny penize v USA nelezi ladem, jsou opet velmi levne pujcovany zacinajicim technologickym firmam, coz zvysuje zamestnanost a naroky na vzdelani, po dalsi krizicce nas ceka rust ktery svet nepamatuje, bude nejspis inflacni, technologicky pokrok jde exponencialne. Problem nastane az s generacni vymenou na mlady bude tlacit system na technicky vzdelani, protoze nase doba produkuje vetsinou jen kecalisty s titulem, kteri by pred triceti lety stacili jen na obdelavani pole, dnes je korporat ci stat zamestna na prehazovani papiru ci prerozdelovani dotaci. Toto se jednou naplni a budouci mlady nas, padesatniky, bude chtit nahradit, ale my se budem pevne drzet. Tam bude pnuti.
Timto nerikam ze je to v poradku ci slunickovy, takhle to vidim. Bude to mit i stinny stranky, vetsi kontrola obyvatelstva, zruseni hotovosti, dane budou delat urednici podle tabulek a automaticky strhavat z uctu a bude na kazdym aby to rozporoval. :-(

 

Standa: aby ta vlna půjček nespustila inflaci, je třeba, aby peníze v reálné ekonomice obíhaly co nejpomaleji.

Takže odhaduji, že se zvýší rychlost oběhu peněz v bankovním sektoru.

Takový jeden možný scénář budoucího vývoje:

Pan Č si vezme hypotéku na byt. Skvělou, se záporným úrokem, a na 30 let. Díky skvělému úroku si půjčí na větší byt, než na který by měl, a tím roztočí kola ekonomiky. Jenže pak bude 30 let splácet.

Pan Č dostate chuť na auto. Leasing bude pekelně levný, a se záporným úrokem k tomu. Nu, proč ne? Ovšem Č na něj ani tak nebude mít. Splácí totiž tu hypotéku. A protože ji splácí poctivě, zajde si za svým bankéřem, a ten mu nabídne refinancování hypotéky. Samozřejmě s ještě lepším záporným úrokem, a splatností 45 let k tomu. (Je mladý, je mu teprve 30 let, do důchodu to splatí, že?) A k tomu přidá leasing na auto.

Jenže pan Č bude chtít časem i novou chladničku, na níž nebude mít, ba ani na její splátky. Situace se zopakuje, leasing na auto bude rozložen na 20 let, aby bylo na splátky na ledničku.

Jenže auto jednou dojezdí, zatímco splátky stále ještě budou běžet.

Jaký je další možný scénář?

Pan Č má syna č, ne? A protože všechny půjčky splácí poctivě, bankéř mu nabídne nový, výhodný produkt: Refinancování všech půjček se splatností 60 let, kdy splácení přejde po smrti Č na č.

No, a až jednou i č bude potřebovat půjčku, nabídnou mu refinancování dědičnou půjčkou s neomezenou dobou splatnosti.

A jsme u toho, kam tím mířím. Podobná historická situace už zde byla, a ve středověku vytvořila z mnoha svobodných rolníků – nevolníky, kteří museli každoročně odevzdávat splátku půjčky svých pradědů. Tento systém se udržel po půl tisíciletí, a celou tu dobu byl jednou z brzd dalšího pokroku.

 

Pet: Jinak pro vývoj za 10 let – kde bude China, …..? , no může být tam kde je a za příklad může sloužit Brazílie -“ Brazilská ekonomika padá a referenční úroková sazba je nejvýše za posledních šest let. Brazilský reál od nástupu Rousseff do prezidentské funkce v lednu 2011 ztratil 48 % hodnoty a stal se tou nejméně výkonnou ze šestnácti nejobchodovanějších měn. A tím to nekončí, zároveň za dobu jejího prezidentského mandátu akciový index Bovespa spadl o 26 %.“(Patria)
Jinak – „Polsko vyjádřilo zájem stát se zakládajícím členem čínského projektu AIIB. Důvod – Účast v AIIB podle náměstka Polsku umožní maximalizovat výhody ze založení nové instituce pro polskou ekonomiku. Radziwill poukázal na perspektivu zlepšení podmínek podnikání pro polské firmy v Asii, včetně přednostního přístupu k investičním projektům a jejich financování. Polsko podle něj rovněž získá lepší pozici pro získávání nových asijských investorů.“(Patria)
Co mne více zaujalo, je zpráva o Rusku – „Objem ruských rezerv se minulý týden výrazně zvýšil na 360,8 miliardy USD – Růst hodnoty rezerv podle banky odráželo hlavně kolísání směnných kurzů a ceny zlata. Je to ale rovněž důsledek toho, že komerční banky snížily poptávku po dolarech“( Investičníweb) – pohled na graf rubl/USD napovídá, že ruská měna využila korekce na USD a ropě ( stejně jako juan) a po dosažení hladiny 55 rublů/USD se může odrazit zpět ke hladině 60 rubl/USD
pro samotnou Ukrajinu je aktuálně důležitá dohoda o dodávkách ruského plynu, ta sice není ještě uzavřena, ale plyn proudí po 1.4. 2015 na UKR dále

Ukrajinská vláda schválila rámcovou strukturu pro plánovanou restrukturalizaci státního dluhu, jenž – v poměru k hrubému domácímu produktu – činí 100 procent. Kyjev by ho rád do roku 2020 snížil na 71 % HDP, detaily toho, co investorům nabízí, ale ministerstvo financí tají.
Kyjev se v nejbližší době chystá zahájit jednání o rychlé výměně svého dluhu s investory, mezi kterými jsou skupiny Franklin Templeton, PIMCO a Blackrock. Restrukturalizace dluhu je součástí záchranného programu v objemu 40 miliard USD (jeden bilion Kč), který minulý měsíc schválil zemi Mezinárodní měnový fond. Výměnou dluhu chce vláda ušetřit více než 15 miliard USD.
Ukrajina do restrukturalizace zahrnula veškeré nesplacené dluhopisy prodané do konce února 2014. Kromě státních dluhopisů se restrukturalizace bude týkat i dluhopisů vydaných státními bankami či železnicí.

 

 

 
 

 

E-BOOK ZDARMA
Průvodce burzou a investicemi

  • - Akcie
  • - FOREX
  • - Indexy
  • - Futures
  • - Opce a další

Ke stažení ZDE

Komentáře

  • Pet napsal:

    ECB požičia bankám dlhopisy, ktoré kúpila - http://ekonomika.sme.sk/c/7734326/ecb-pozicia-bankam-dlhopisy-ktore-kupila.html "Strážcovia európskej meny vo štvrtok (2. 4.) oznámili, že s okamžitou platnosťou si banky môžu od ECB požičať cenné papiere. Musia však zaplatiť poplatok a predložiť zabezpečenie" Tak nějak mi to přijde, že ECB zvolila místo dříve provedené operace přímého zapůjčení money - LTRO - něco podobného a více komplikovaného. Smysl celého humbuku "QE po evropsku" mi začíná unikat, bo financování vlád přes domácí a evropské banky zůstalo zachováno, kolaterál si v případě potřeby banky půjčí od ECB a případnou hotovost získají prodejem dluhopisů do ECB - nebo mi něco uniklo? Kdo vydělává - především Německo a další země, kterým se rapidně snižují výdaje na obsluhu dluhu.

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo