Začlenění juanu do SDR – jde o stovky miliard USD

To, že Čína se snaží prosadit juan jako složku měny Mezinárodního měnového fondu známou pod zkratkou „SDR“, není nic nového. Stávajícími stavebními kameny této měny jsou dolar, euro, jen a libra, přičemž zdaleka největší váhu má dolar.  Poprvé jsem o tom psal loni na jaře, články na toto téma byly linkovány i letos na jaře v rámci Článků týdne.

Co by to ale znamenalo pro globální měnový systém? Zásadní změnu. Nejde jen o to, že by došlo k oslabení dolaru. Pravděpodobně by došlo k dalšímu posílení čínské měny. To je ale přesně vývoj, který by čínská vláda a tamní centrální banka, které bojují se zpomalováním růstu ekonomiky, nerady viděly.

Čínské ambice ji mohou tak paradoxně ublížit.  Navíc má tento krok řadu dalších implikací, o kterých se moc nemluví.  Je známo, že Spojené státy tento krok nevítají s otevřenou náručí, avšak na veto takovéhoto kroku nemají dostatečnou sílu (ačkoliv řadu jiných kroků vetovat mohou) – ke schválení struktury SDR stačí 70% hlasů.

Předpokládejme proto, že juan se součástí SDR letos na podzim nakonec skutečně stane. Co to může znamenat?

Čínský juan se rázem z pozice sedmě nejdůležitější větové rezervní měny posune na pátou pozici. Přeskočí australský a kanadský dolar, které jsou také Mezinárodním měnovým fondem považovány za rezervní měny, avšak nejsou součástí SDR.

Současné devizové rezervy centrálních bank držené v juanech jsou odhadovány na ekvivalent 100 miliard USD, u kanadského i australského dolaru se objem devizových rezerv držených v každé z těchto měn odhaduje na ekvivalent 200 miliard USD.

Po zařazení juanu do SDR lze očekávat, že objem devizových rezerv v něm držených by se dostal minimálně na úroveň kanadského a australského dolaru. Do juanu by tak přiteklo cca 100 miliard USD.

Kdyby se měly devizové rezervy držené v juanu vyrovnat těm drženým v japonském jenu či britské libře, muselo by do juanu přitéci cca 300 miliard USD.

Skutečnost asi bude někde mezi a dopad na finanční trhy bude spíše dlouhodobého a psychologického charakteru, než že „by si trhy neporadily“ s takovouto částkou.

Výroční analýza 2015 – Pohyb finančního světa se zrychluje

Výběr článků určených předplatitelům

• Jak největší americké společnosti využívají jejich kapitál
• Fed a úrokové sazby – burza není vše
• Řecko – scénáře dalšího vývoje
• „Grexit“ by nebyl nic jednoduchého1
• Švýcarské banky v problémech?
• Bitva o Řecko. Kdo vyhraje?
• Německá repatriace zlata je na dobré cestě
• Jsou americké akcie blízko víceletých maxim?
• Evropské bankovnictví trpí systémovými nedostatky, propadlo u testů
• Poslední dva roky – kdo nejvíce ovlivňuje cenu zlata?
• Globální měnová reforma – že by se blížila? Sledujte pár spouštěčů.
• Rusko: Co je víc – obchodní styky nebo vojenská aliance?
• Americké úrokové míry – jsou na hraně růstu?
• Euroclear – proč drží americké bondy? Možné scénáře
• Finanční válka Západ – Východ je ve dveřích

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

• Komu patří peníze v bance?
• Co jsou hlavní aktiva vlád?
• Co kdyby státy účtovaly jako firmy?
• Největší obchod Spojených států všech dob
• Co by přinesl zlatý standard
• Velká Británie – jak přišla o velmocenské postavení