Akcie jako zajištění proti inflaci – pravda nebo mýtus?

Autor článku: 2. 3. 2012

Toto je druhý březnový článek soutěžící o Silver Eagle. Těšíme se na další.

 

Při otázce, jak se zabezpečit proti vysoké inflaci odpovídají finanční poradci, že pomocí investicí do akcíí. Tak jsem se rozhodl prozkoumat, zda-li je tato informace pravdivá, nebo je to jen mýtus. také mě inspirovala krásná pohádka O třech prasátkách. Výsledky posudťe sami.

Hlavní akciové indexy by měli vhodně reprezentovat průměrný vývoj cen akcií a tak se podíváme, jak si tyto indexy vedly v době vysoké inflace po druhé světové válce. Z dostupných dat zjistíme, že v USA byla jen 2 delší období kdy průměrná inflace přesahovala 8%. Mezi lety 1946-1948 dosahoval průměrná inflace 10,27% a kumulativní inflace za toto období činila 25,3%. Na začátku roku 1946 měl Dow Jones Industrial average (DJIA) hodnotu 191,66, na konci roku 1948 177,30 bodů. Bohužel nemám přístup k žádné obchodní platformě s historickými daty a ze 40. let jsem našel data jen pro DJIA.

 

Pro období mezi lety 1973-1982, kdy se průměrná inflace pohybovala kolem 9% a kumulativní inflace za toto období činila 54%, je dostupných dat již více. Na začátku roku 1973 měl DJIA hodnotu 1031,68 bodů, na konci roku 1981 jen 875,00 bodů.

 

Další význačný index S&P 500 měl na začátku roku 1974 hodnotu 118,05 bodů. na konci roku 1981 122,55 bodů.

 

Abychom se nepohybovali jen v Americe, podíváme se ještě do Japonska, které trpělo vysokou inflací mezi lety 1973-1977. Průměrná inflace dosáhla až na téměř 13% a kumulativní inflace za toto období činila 45,2%. Na začátku roku 1973 byla hodnota japonského akciového indexu Nikkei 225 5207,9 bodů, na konci roku 1977 jen 4865,6 bodů.

Jak je vidět, akciové indexy v období vysoké inflace ani nominálně neochránily majitele před poklesem hodnoty majetku, natož před reálným poklesem kupní síly.

 

 

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články:

Komentáře

  • Nemyslím si, že je toto srovnání zcela v pořádku. Cena akcií je brána v období s vysokou inflací. Zdražení akcií ovšem mohlo nastat v předstihu uznané inflace. Případně i opožděně (méně pravděpodobné).

  • František Sousedík napsal:

    Zdravím, co, prosím, znamenají ona dostupná data: "Z dostupných dat zjistíme, že"? Má se jednat o nám známý index spotřebitelských cen (za rok 2011 1.9 %)? To se mi nezdá. Na tom odkazu je uvedeno, že ceny inflace jsou spočítány s použitím CPI. Ovšem když se na ten odkaz (CPI) podívám a porovnám obě tabulky, tak mi to nedává smysl.

  • Standa napsal:

    Tento poznatek má jistou logiku. Vysoká inflace obvykle znamená silný příliv nových peněz z centrální banky. Na nich vydělají jejich první držitelé, tedy banky a velcí investoři. Kam investují značnou část těchto levně půjčených prostředků? Třeba do akcií. Co se stane, když je vysoká poptávka po akciích? Ceny na burze rostou? Co se stane, když jejich ceny rostou? Jejich krátkodobé držení za účelem pozdějšího prodeje je výhodné i v případě investice půjčených peněz. Tento systém má očividnou kladnou zpětnou vazbu, která skončí v okamžiku konce přílivu levných peněz, nebo v situaci, kdy krátkodobé spekulativní držení nepřináší zisk. A jak takové období historie poznat? Řekl bych, že je to doba, kdy se investoři převážně rozhodují podle vývoje kurzu akcie na burze, nikoliv podle ziskovosti daného podniku.

  • Standa: Dobrý postřeh, jen bych to trochu upřesnil. Podle empirických výzkumů Miltona Friedmana přichází inflace rok a půl až 2 roky po vytištění peněz, což je v dnešní době největší zdroj inflace (podle Rakouské ekonomické školy dokonce jediný). Takže vysoká inflace v 70 letech po ukončení zlatého standardu není žádným překvapením. Zajímavější může být vysvětlení vysoké inflace po druhé světové válce. Po přečtené následujího článku , může být vysvětlené daleko jasnější. Uvážíme-li, že všechny velké války byly financovány pomocí papírové inflační měny, zdá se mi velmi logické následující vysvětlení: Kdy potřebuje země ve válce nejnaléhavěji peníze? No přece před koncem války, neboť finanční zdroje už jsou vyčerpané. A když můžeme tiskout peníze tak to není žádný problém a s nějakým gold standardem si přece nebudeme lámat hlavu. Stějně platil již jen pro centrální banky. A docela přesně to i odpovídá výsledkům pana Friedmana. Co si o tom myslíte Vy?

  • Standa napsal:

    xmart: Dává to smysl. Vlády natiskly peníze, válka skončila, přišla inflace. I když tam mohou být i další vlivy. O maďarské hyperinflaci v roce 1946 se říká, že v jejím pozadí stála KGB.

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo