Jak je na drahé kovy nahlíženo?

Autor článku: 6. 4. 2012

Toto je druhá část článku o drahých kovech, první část najdete zde

 

Nejprve je důležité si vysvětlit, jaký rozdíl spatřují ve zlatu obyčejní lidé a centrální bankéři. Pro názornost zde musím uvést část rozhovoru kongresmana Rona Paula s předsedou Fedu Benem Bernankem, který byl publikován 13. července 2011

RP: „Dnešní cena zlata je 1580 $, dolar byl během tří let znehodnocen o přibližně 50 %. Sledujete cenu zlata, když ráno vstáváte?“

BB: „Všímám  si  jí, ale domnívám  se,  že  to  souvisí  s více ukazateli. Mezi nimi  je  to napřcelosvětová nejistota. Důvod, proč lidé kupují zlato, je, jak my říkáme, ochrana proti meznímu  riziku1.  Poslední  dva  roky  se  lidé  více  strachují  možných  vyústění  krize a chtějí se vlastněním zlata ochránit.“

RP: „Myslíte si, že zlato jsou peníze?“

BB: „Ne, je to drahý kov.“

RP: „I  přesto,  že  bylo  zlato  používáno  jako  peníze  více  než  6  000  let,  si  myslíte,  že najednou někdo zrušil tento ekonomický zákon?“

BB: „Tedy, je to aktivum (asset). Řekl byste, že pokladniční poukázky (treasury bills) jsou peníze? Já si myslím, že ani ony nejsou penězi, jsou to finanční aktiva.“

RP: „Proč centrální banky vlastní zlato, když to nejsou peníze? Proč vlastní diamanty?“

BB: „No, je to tradice, dlouhodobá tradice.“

RP: „Někteří lidé si stále myslí, že to jsou peníze.“

Zde rozhovor končí. Je to typická ukázko toho, jak vlivní činitelé požadují, aby bylo na zlato nahlíženo, ačkoliv sami dobře vědí, že zlato jsou peníze, tak chtějí, přesvědčit lidi o opaku, zatímco se snaží, v sejfech centrálních bank nakupit co nejvíce zlata. Ron Paul si je jako jeden z mála celé situace, týkající se nekrytých peněz, dobře vědom. Již léta na ni upozorňuje a jeho vzrůstající popularita nejen v USA dokazuje, že zastává názory obyčejných lidí, kteří jsou zdrceni nejenom klesající kupní silou dolaru, ale také úlohou FEDu. Názorný přehled největších držitelů zlata najdete zde.

Neoddiskutovatelnou vlastností, kterou zlato a stříbro mají, je jejich celosvětová směnitelnost za jakoukoliv měnu. V minulosti se mnohokrát potvrdilo, že při hyperinflaci hraje zlato nezastupitelnou roli, protože se nedá natisknout. Např. v Zimbabwe museli lidé za jídlo platit ve zlatě, kvůli absolutnímu znehodnocení měny.

 

Jak to se zlatem a stříbrem vypadá?

Vraťme se teď, již konečně, ke skutečné podstatě tohoto článku. Proč jsou drahé kovy dobrá investice? Celá staletí byl cenový poměr mezi zlatem a stříbrem přibližně 15 : 1, jak je vidět na následujícím grafu, kde je poměr vyjádřen žlutou čarou. Modrou je označena cena stříbra. Graf zachycuje období od roku 1344 do 1998. Vztah mezi zlatem a stříbrem se začal silně vychylovat teprve ve 20. století, což bylo způsobeno zejména postupným rušením zlatých a stříbrných standardů. V grafu je vidět, že během třicátých a devadesátých let se poměr krátkou dobu pohyboval dokonce na hodnotách 100 : 1. Toto nadměrné nadhodnocení zlata oproti stříbru nemělo v dosavadních dějinách lidstva obdoby. Dnešní poměr (28. 3. 2012) je 51 : 1. Aby se docílilo alespoň z části historického poměru, tak musí jít zlato dolů, stříbro nahoru, anebo oba kovy nahoru, ale stříbro rychleji. Zda-li by šly oba kovy výrazně dolů, se mi zdá, v dnešní době stále převládající krize, velice nepravděpodobné.

 

 

Na následujících grafech  je znázorněn vývoj cen zlata, stříbra a jejich poměr v rozmezí 1971- 2009. Období 1979-80 bylo pro drahé kovy obzvláště příznivé, neboť jejich cena, během krátké chvíle, astronomicky vzrostla. Důvodů pro tento nárůst byla celá řada a všechny by stály za důkladné rozebrání. Patřily sem zejména tyto události: druhý ropný šok, revoluce v Iránu a následná Irácko-íránská válka, invaze SSSR do Afghánistánu, cenová kontrola v USA, přetrvávající stagflace v rozvinutých ekonomikách a s tím spojená silná inflace, světová recese na začátku roku 1980 a nakonec spekulace s cenami stříbra, kterou vyvolali bratři Huntové.

Stříbro vystřelilo z 6 $ na maximální hodnotu kolem 49 $ za 1 trojskou unci. Při použití inflační kalkulačky a dnešní kupní síly dolaru [20], mělo 6 $ v roce 1979 hodnotu 18,82 $ (2012), 49 $ je dnešních 153,66 $. Cena stříbra se zvýšila více než 8x. Pokles v ceně stříbra se zastavil až 25. února 1991 [21], kdy se cena pohybovala okolo 3,54 $ (2012 – 5,92 $). Trvalo dalších 12 let, než začalo opět výrazně cenově růst. Maximální hodnoty dosáhlo 28. dubna 2011 – 48,7 $ (2012 – 49,29 $). Byl to opět více než 8 násobný nárůst, ovšem s tím rozdílem, že maximální cena, na které se zatím býčí trh zastavil, byla cca třetinová oproti skutečné současné ceně, jež byla za stříbro v roce 1980 požadována.

 

 

Zlato vzrostlo z cca 200 $ (1979) na nejvyšší hodnotu 850 $ za 1 trojskou unci. V současných cenách by to byl nárůst z 627,17 $ na 2 665,48 $. Cena se zvýšila více než 4x. V následujících letech pak zlato velmi klesalo, až dosáhlo nejnižší hodnoty 20. července 1999 – 252,8 $ (dnešních 345,46 $). Poté se dalo na pozvolný růst a maxima zatím dosáhlo 5. září 2011 – 1 896,5 $ (2012 – 1919,47 $). Cena se tentokrát navýšila 6x. Při porovnání cen 1980 a 2011 je znovu vidět, že původního vrcholu nebylo dosaženo. 28. 3. 2012 se zlato a stříbro obchodovalo za: AU 1 677,6 $; AG 32,5 $. Ačkoliv zažívají v posledních týdnech značné výkyvy (zvláště AU), tak je jejich potenciál pro růst stále značný.

 

 

Pokračování zde

 

Zdeněk Hloušek

 

 

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články:

 

Štítky: , , ,

Komentáře

  • Jan Dvořák napsal:

    Aktuálně navíc stříbro zůstává ve stínu růstu cen akcií: https://silverum.cz/news/investicni-stribro-ve-stinu-akciove-rally-a-253.html

  • Zdeněk Hloušek napsal:

    čísla: [20] spadá pod odkaz http://www.bls.gov/data/inflation_calculator.htm [21] grafy vývoje cen http://www.24hgold.com/english/gold_silver_prices_charts.aspx?money=USD#

  • Jan Dvořák napsal:

    Díky za doplnění

  • Jan Altman napsal:

    Upínat se k historické maximální ceně stříbra 50USD či jejímu dnešnímu ekvivalentu cca150USD je jistě hezké, ale znamená to upínat se k tomu, že jednak přijdou další bratři Huntové a jednak k tomu, že je někdo v jejich rozletu včas neodstřelí. A já bych řekl, že ti, kteří na podobném vývoji nemají zájem, jsou dnes daleko obezřetnější a jsou vybaveni daleko větší mocí. Tím nechci argumentovat proti investicím do stříbra. Spíš jen, že je potřeba si uvědomit, že možná budete muset počítat s velmi dlouhým investičním horizontem. A samozřejmě záleží (jako i u jiné investice), za kolik nakupujete. Nákup 30% na spotem (10premium, 20dph) lze stěží považovat za investici, resp. asi tak jako nákup akcií ČEZu s třicetiprocentní provizí pro brokera. Tohle už je trochu lepší, ale stále to není ono: http://www.auragentum.de/de/100-Unzen-Cook-Islands-Muenzbarren-kaufen-verkaufen.html Při troše snahy lze kupovat za spot i mírně pod ním. Au i Ag mohou čekat korekce. A to i při vzrůstající nejistotě či ekonomických problémech. Při kolapsu akcií budou obchodníci pokrývat své ztráty výprodejem zlata. Problémy v Asii mohou snížit poptávku po obou kovech. Atd... Každý by tedy měl zvážit svůj horizont.

  • Gobseck napsal:

    Myslím že základní chyba všech co kupují drahé kovy tkví v tom, že si v hlavě nepřecvakli účtování z nominální hodnoty (USD, nebo domácí měna) na váhu. Druhý je (dle mého) omyl, že se v minulosti někdy (za dob existence států) platilo drahými kovy, vždy se platilo penězi, akorát byly někdy místo na papíře nakresleny na drahém kovu. Panovník potřebuje k výběru daní nominál. Z toho mi logicky vyplývá, že těsně před kolapsem systému bude velký propad Au i Ag. Výborně je tato problematika popsána zde: http://runnadolar.wordpress.com/ Úchylnost dnešní doby je hlavně v tom, že se majetek vyčísluje v USD a ty se vyrábějí jedním stisknutím tlačítka, jinak se historie nijak výrazně nemění.

  • Zdeněk Hloušek napsal:

    Gobseck: No právě, kdyby systém padl a nastal rozvrat, tak se domnívám, že budou vysmátí právě lidé, kteří investovali do kovů, neboť neznám nic, co má v těžkých časech tak vysokou peněžní odolnost. Jan Altman: S námitkami souhlasím, ale jak se říká historie se opakuje :) Je pravda, že dnes po započtení všech nákladů při nákupu 1 uncové AG mince v ČR zaplatíte kvůli DPH a přirážce obchodníka přibližně asi 46 USD, stříbro dnes stojí cca 31 USD. V Německu je nákup o dost výhodnější 7% DPH je oproti našim 20 nebe a dudy. Já se na to ovšem dívám tak, že i při této ceně se to z delšího pohledu vyplatí a průmyslové užití stříbra prostě v dohledné době, pokud nebude krize, klesat nebude, takže věřím v silnou poptávku.

  • Gobseck napsal:

    Samozřejmě, ale musejí drahé kovy fyzicky vlastnit. I uschování v bance může být problém, nemluvě o snaze státu v takových to extrémních situacích o jejich vyvlastňování, nebo uvalení zvláštních daní.

  • Jan Dvořák napsal:

    Jasně, že v době krize vlastnit. "Papírové" zlato bude pak k ničemu. Nedávno se o tom psalo zde: https://silverum.cz/news/investicni-stribro-a-investicni-zlato-kov-nebo-etf-a-249.html?zenid=37s2be7m1vvtifpfcbjbhtg6t2

  • Jan Dvořák napsal:

    Jan Altman: pokud máte zájem, je už k dispozici i stříbro s 7% DPH. Jenom si ho musíte zajet vyzvednout do Německa: https://silverum.cz/stribro_nemecko.html

  • Ives napsal:

    Není třeba jezdit do Německa, za 25 EUR vám ho až domů přiveze kurýr. Osobní zkušenost.

  • Jan Altman napsal:

    Jan Dvořák + Zdeněk Hloušek : Jo jo, já už v Německu párkrát nakupoval. Vždy jsem se snažil najít obchod, kde jsem dostal v ten moment nejlepší cenu (ono se to neustále mění). Ne snad proto, že bych si myslel, že je důležité za každou cenu ušetřit procento, ale prostě proto, že když si ty nákupy zanáším do svého software, tak pak mám při vyhodnocování výnosů lepší pocit :-) Podle mne je i v rámci fyzického kovu (ač by možná někdo neřekl, protože už to je poměrně úzká specializace) dobré diverzifikovat. A to nejen mezi Au a Ag (případně Pd a Pt), ale i mezi formami. Tzn. je dobré mít část portfolia v likvidních světových investičních mincích - právě kvůli jejich známosti a likviditě. Ale také je dobré část portfolia mít v něčem, na čem dosáhnu max. profit, tedy něco, co nakoupím nejlevněji (v mém případě kilové Ögussa cihly za spot a 0% DPH z fabriky). No a pro případ, že by došlo na slova silveroptimistů a díky kolapsu USD či díky nedostatku kovu pro průmysl či dalším bros Huntům by cena stříbra explodovala, tak mít nějaké vyložené drobné pro postupné rozpouštění - a na to jsou dobré buď "junk" bývalé oficiální oběhové mince (dolary či ch.franky do cca roku 1968), nebo třeba naše domácí Ag oběhové (republikové pětikačky) či pamětní mince - obojí lze koupit za spot i lehce pod něj. Viz třeba http://silverdoctors.blogspot.com/2012/03/docs-90-junk-silver-now-2-day-sale.html Výhoda starých USD a CHF je, že je zná celý svět. Výhoda starých pamětních CZ mincí je, že většinou ležely v šuplatech a často jsou neohmatané, jak nové: http://nd05.jxs.cz/368/477/f7df004205_84721181_o1.jpg?1333715223

  • Jan Altman napsal:

    Ives: To ano. Ale musíte velkému bratrovi sdělit adresu i číslo účtu. A tím padá jedna z výhod fyzického držení kovu. To platí i u těch místních obchodníků, kteří chtěji zálohovou platbu převodem.

  • rj1 napsal:

    Pánové, nechtěl bych vám brát iluze - taky bych rád viděl svět malinko spravedlivější ale: Myslím si, že je třeba brát v potaz jak většina obyvatelstva vnímá peníze - je jen menšina která tuší nebo ví jak se to má s jejích krytím a téměř zanedbatelná minorita ví o mechanismu vzniku většiny z nich - multiplikaci v systému bankovnictví "částečných rezerv." Všichni vědí, že máme inflaci, ale nikdo se moc nezamýšlí, odkud se bere, berou to prostě jako fakt. Přitom logický by byl přesný opak - až dosud jsme žili v přílivu levných energií a rozmachu technologií, které zvyšovali efektivitu skoro veškeré produkce. Ceny tak měli až dosud klesat. Tohle se mění až teď - s klesající energetickou návratností mnoha přírodních zdrojů. Jenže proces debilizace je v plném proudu, žití na úkor budoucnosti stále pokračuje, životní úroveň tak zatím ještě výrazně neklesá, takže žádné takové otázky nevyvstávají. Co se stane v okamžiku až to "rupne"? Dá se předpokládat, že státy nebudou hned mít žádnou odpověď, pokvete černý trh a barterový obchod - nevěřím ale příliš, že měnou budou drahé kovy. Záleží samozřejmě země od země. V čechách bych čekal spíš cigarety, pálenku, možná nějaké konzervy - pokud se lidé stačí předzásobit. Vlády se mezitím domluví na nějakém řešení přijatelném pro všechny mocnosti- nějaké euro-amero, Čině se nabídnou hodnotná evropská aktiva, plný přístup k těžbě čehokoliv v Africe nebo jinde. Plně zdebilizovaný dav nebude mít problém s přijetím papírového inflačního euro-amera. V televizi vystoupí opět nějaký "Nixon" s tím, že vše bylo dílo spekulantů, kteří požadovali vysoké úroky za euro-americké vládní bondy nebo nějaký podobný žvást, tak jako při bankrotu USA v srpnu 1971.

  • Kolda napsal:

    Navážu na Jana Altmana Upínat se k historickému poměru Ag:Au 1:16 je jistě hezké, ale znamená to upínat se k tomu, že stříbro je monetární kov. A to bohužel už není. Průmysl to zásadně změnil, protože kdysi nebyl a teď je. Základní vlastností kovu je vysoké stock to flow ratio, tedy poměr zásoby a spotřeby. U zlata je obrovský, u stříbra velmi malý. I silver bugs s oblibou opakují, že stříbra je málo, ba stále méně a jeho technologické využití neustále stoupá. A mají pravdu. To je ovšem skvělé pro komoditu (komoditní spekulaci) ale mizerné pro monetární kov. Ergo kladívko stříbro není monetární kov. A už nikdy nebude. Stavět peněžní systém na komoditě, kde peněžní zásobu může rozvrátit technologická změna, by byla šílenost. Pokud tedy ve velkém hromadíte stříbro, počítejte s tím, že jedete v komoditách. Jakobyste třeba hromadili měď. To neznamená, že nevyděláte, možná i více jak na zlatě, ale rozhodovat o tom budou úplně jiné faktory než o růstu zlata. A o návratu k historickému poměru Ag:Au 1:16 či dokonce jeho stabilizaci nemá cenu se ani bavit. Pokud se tak stane, bude to jen krátkodobá náhoda.

  • Jan Altman napsal:

    Kolda: No ono to u toho stříbra není tak jednoznačné, spíše má duální roli - tedy monetární i průmyslovou a z dnešního pohledu asi vede ta průmyslová. Ale nedívejme se na to jen z našeho CZ pohledu, ze kterého je opravdu vzpomínka na prvorepublikové stříbrné pětikoruny dost matná. Podívejte se, jak se na Ag dívá američan, mexičan, číňan, atd... Tam je monetární role Ag v silném povědomí. Nebo jinak: podívejme se na produkci amerických, mexických, kanadských, čínských, australských a rakouských mincoven. Ag mincí se na mnoha místech světa razí obrovské množství a tyto mince končí... kde vlastně? Kdo vlastně kupuje tyto obrovské objemy stříbrných mincí a jaké s nimi jejich držitelé mají plány? Počítají s tím, že zase začnou obíhat? Kdyby jim šlo jen o komoditu, kupují tu nejlevnější formu - kilové čí 30tiKg/100Oz cihly - a nebo staré oběhové mince, či dokonce příbory za pár procent pod spot (a ne nové 1 Oz investiční mince s prémiem a DPH). To svěděčí spíše pro monetární užití - a za posledních 20 let jich bylo vyraženo tolik, že by zvládly obsloužit pěknou řádku obchodů. Opravdu by mne úpřímně zajímal průzkum mezi těmi statisíci lidí, kteří 1 Oz Ag mince hromadí - co si od toho slibují a co s nimi plánují a v jakém horizontu. Nechce se takového výzkumu nějaká agentura chopit? To, že přes velké objemy vyražených mincí, je stále vlastní jen malé promile lidí, nic neznamená, nějak se začít (ale s čím přesně?) musí a každá revoluce má malý předvoj, ke kterému se až později přidá retardovaná masa. Jinak nejsem si jist, že podmínkou monetární funkce kovu je to, že ho existují velké zásoby a že ho nespotřebovává průysl. To podle mne není pravda. Kdysi dávno se ze zlata dělalo ledacos včetně nádobí, protože to byl velmi pohodlně zpracovatelný kov. A naopak - pokud by cena Ag vzrostla třeba na těch 1:16 Ag:Au tak se přestane spotřebovávat nevratně a začne se masivně recyklovat a zásoby narostou. Trh má na ledaskajé otázky jednoduché řešení: CENA.

  • heechee napsal:

    Myslím si, že obliba mincí je dána nízkou absolutní cenou za 1 ks (každý nekupuje Ag po kilech) a taky je tato forma prostě hezčí. No, a taky se pak aktiva ve stříbře dají snadněji dělit v případě postupného prodeje (nebo při použití jako platidla :-)).

  • Jan Altman napsal:

    To je pravda. Na druhou stranu staré pamětní mince či oběhové mince mají ještě nižší absolutní cenu za kus (ČSR pětikoruna cca 70Kč čili 10x méně, než uncová), jsou taky hezké (ty zachovalé kousky), v případě postupného prodeje se dají dělit ještě lépe a nákup je daleko výhodnější (často i lehce pod spot). A mají možná trochu větší šanci někdy mít navíc i sběratelskou hodnotu. Já to zatím beru stylem: od každého trochu

  • Kolda napsal:

    Jan Altman: Zlaté šperky a nádobí není spotřeba. To je stále uložené bohatství, které v případě potřeby může obíhat a obíhalo. S cenou máte pravdu. Prudký vzrůst ceny může stříbro defakto deindustrializovat a tím získá opět více na monetární povaze. Kde kupujete ty ČSR pětikoruny? Prodávají se zhruba za spot?

  • Jan Altman napsal:

    Já je kupuju za spot, ale zrovna ty pětikoruny obíhaly a je to na nich většinou vidět. Lepší jsou ty pamětní mince, ty většinou jen ležely někde v šuplících a bývají jako nové, jen trochu zšedlé. Nejlepší je domluvit se někde, kde je vykupují za pár procent pod spotem - výkupny kovů, zastavárny, atd (neplátci DPH). A vůbec nejlepší by bylo založit si vlastní výkupnu...

  • wincore napsal:

    Ives: mohl bys dát tip, který že kurýr to doveze za 25EUR? Co jsem se díval, tak by mě přišel na skoro 4000CZK. Můžeš napsat třeba na mail: win@email.cz Díky.

  • Ives napsal:

    To wincore: možná chápeš pod pojmem "kurýr" trochu něco jiného než co jsem, já prostě klasickou zásilkovou službu typu DHL apod. Doveze to na adresu, kterou uvedeš. Viz např. zde: http://www.nuernberg-edelmetalle.de/Liefer-und-Versandkosten:_:1.html Zone IV: (Polen, Tschechien, Ungarn, Slowakei, Slowenien) Bis 500,00 Euro: 25,95 Euro Ab 500,01 Euro: 30,95 Euro - ale koukám, že už zrovna tento obchod nějak podražil, objednal jsem si nad pětset euro minulý rok a platil jsem jen 25 euro... No ale jsou i jiné internetové obchody v Německu a je jich docela dost, ze kterých lze vybírat. Ještě mám zkušenost s: http://beck-edelmetalle.de/content/6-lieferung-agb - tady si účtují 25 EUR max. Možná jsi myslel nějakého člověka, který veze sólo zásilku jenom pro tebe. Tady mě napadá, že bys mohl pověřit někoho známého-spolehlivého, který občas jezdí autem do Německa nebo přes Německo někam dál, aby ti zboží v Německu vyzvedl a za malý bakšiš přivezl sem.

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo