Volby ve Francii jako katalyzátor

Minulý víkend jsem psal, že Spojené státy svým zablokováním íránských bank od mezinárodního finančního systému podaly nechtěný podnět ke vzniku konkurenčního finančního systému. Že vývoj může být hodně rychlý, čeká se jen na příhodný katalyzátor. Takovým katalyzátorem se mohou stát právě probíhající prezidentské volby ve Francii, jejich druhé kolo je na programu za dva dny.

Francie, Španělsko, Itálie – všechny tyto 3 velké země odmítají úsporná opatření prosazovaná zejména Německem a doufají v pokračování uvolněné politiky Evropské centrální banky, hodlají prosazovat „prorůstovou“ poltiku charakterizovanou nárůstem veřejných výdajů a deficitem veřejných rozpočtů. Populistické orgie ve všech třech výše zmíněných zemích se blíží, na nějaké požadavky o šetření nebude brán zřetel. Pokud by k tomu náhodou nedošlo, nedávná demonstrace na Václavském náměstí bude vypadat jako přátelské setkání pár kamarádů.

Favorit druhého kola francouzských prezidentských voleb – F. Hollande – může převrátit Francii a následně celou Evropu vzhůru nohama. Slibuje řadu opatření, např. snížení věku pro odchod do důchodu, doplněné výrazným navýšením zdaňování bohatých, stanovením maximální výše odměn, nebo zavedení kontroly ceny benzínu apod. Vyjadřuje se kriticky k politice úsporných opatření, prosazované primárně Německem, navrhuje například nové projednání pracně domluvené rozpočtoví smlouvy, čímž by se debata o záchraně eurozóny vrátila do bodu nula.

Hollandovo vítězství a implementace výše zmiňovaných opatření hrozí řadou dopadů. Holland totiž bude chtít prokázat, že nesliboval jen tak do větru, že je mužem činu. Speciálně v okamžiku, kdy Francie má pocit, že o všem se rozhoduje v Berlíně a oni a zbytek Evropy jsou v německém područí.

Tyto volby mají potenciál vyostřit konflikt mezi Německem propagujcím úsporná opatření a zvětšujícím se zbytkem EU. Podobný konflikt je již na úrovni centrálních bank. Taková situace není dlouhodobě udržitelná.

Ač se nový francouzský prezident bude snažit sebevíc, dostane se do vleku událostí a jeho další kroky pak nebudou řízení tím, co chce a co slíbil, ale tím, k čemu bude okolnostmi dotlačen. Nebude to pro něj nic příjemného.

Něco se musí stát. Něco zásadního.

Dosud jsem zastával názor, že jako první eurozónu opustí Německo a vrátí se k marce. Pořád se mi tento scénář zdá jako nepravděpodobnější. Mezi škálu možných scénářů však musím přidat ještě jeden, o kterém se dosud prakticky nemluví.

Co kdyby jako první opustila eurozónu Francie?

Samozřejmě by se Francie nevzdala eura jen tak z plezíru a pro své vlastní potěšení, ale byla k tomu donucena Německem. Německo, jako největší věřitel Francie držící před 90% francouzského státního dluhu, má na ní silné páky.  Možná by tento scénář pro ni byl i výhodnější, než kdyby eurozónu opustilo jako první Německo spolu s vybranými zeměmi a na Francii zbyla společná měna s „prasátky“. Jenom by v případě, že Sarkozy obhájí post v Elysejském paláci, muselo Německo změnu postojů zdůvodňovat mnohem více, než kdyby Sarkozy nebyl zvolen.

Takovýto vývoj by představoval černou labuť nevídaných rozměrů a katalyzátor řetězce dalších událostí. Jakmile k něčemu takovému dojde, každá země okamžitě hraje jen a jen na své triko, nějaké mezinárodní dohody by šly stranou.

Následný vývoj počínaje jižním křídlem eurozóny přes Čínu až po Spojené státy by pak mohl proběhnout mnohem rychleji a ve svém důsledku přinést mnohem radikálnější (rozuměj systémové) změny, než je drtivá většina lidí ochotna si dnes vůbec připustit, zvláště pokud by šlo o koordinované akce různých zemí. Nový „SWIFT 2“ bude pouze jedním z kroků.

Co by takový proces mohl zahrnovat, o tom více v příštím díle.

 

Předchozí a následující díly aktuální investiční trilogie

1. Rýsuje se nový finanční sytém

3. Jaké změny mohou na devizovém trhu nastat?

 

 

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Komentáře
  1. Ives napsal:

    Honzo: demonstrace na Václavském náměstí, ne setkání:-) Jinak dobré, sám jsem intuitivně tušil a tuším, že pokud zvítězí „soudruh“ Hollande, tak ten si s Merkelovou nebude v žádném případě „notovat“ tolik jako „maďarský Žid“. Tím pádem se vztahy mezi dvěma nejsilnějšími členy EU zadrhnou. No bude to zajímavé. Čeká se, že vyhraje Hollande, ale možná přijde překvapení… Počkejme si.

  2. Jan Dvořák napsal:

    mělo být „nedávná demonstrace na Václavském NÁMĚSTÍ bude vypadat jako přátelské setkání pár kamarádů.“ opravuji.
    Díky

  3. Toxic napsal:

    Nepřekvapilo by mě, kdyby Sarkozy vyhrál.. A to jakýmkoliv způsobem.. Přeci jen Hollande se do krámu nikomu nehodí..

  4. Jan Dvořák napsal:

    ….jasně, zvláště když sčítání hlasů má na starosti firma L-3 Communications 🙂

  5. VoDo napsal:

    Evropa se nerozpadne, vybuduje se jedno ministerstvo financi a bude se to ridit z Bruselu.

  6. Mattoni napsal:

    VoDo: 1+1=2 a s tím ani chlapci v Bruseli nic nenadělaj, aneb jak říká DEERRICK z diskuze na akcie.cz: Kecama dluhy nezaplatíš.

    Mayer Amschel Rothschild může bejt na svoje potomky náležitě hrdej….

  7. VoDo napsal:

    Mattoni: jaky dluhy? Kdo komu dluzi? Vzdyt je to jako by mama dluzila tatovi, tak se to proste nejak vydeli, plus se k tomu prida nejakej ten statni majetek vymenou za dalsi pujcky, ci zakony, dane a pojede se dal, necekejte armagedon, ci konec jednotny evropy, tim nerikm ze nemuzou odpadnou schnily catsi jako recko co irsko, ale neni politicky pruchozi nechat to padnou, neni to ani chytry, soucasna garnitura by sla od valu a prisel by strejda s knirkem. Zase ale nerikam ze vse je ok, neni, a jeste nejakou dobu nebude, ale konec spatnyho obdobi se blizi a bude nasledovat dvacet let prosperity, ovsemze ne vsech, ale tech co budou makat a vyuzijou prilezitosti, ti co sedej opodal budou sedet i nadale. Prirozenost je rust ne pad.

  8. Mattoni napsal:

    wincore: Díky za odkaz, o Ronu Paulovi vím a sleduju, co se kolem něj děje. Vnímám Rona, ale především jeho syna Randa jako poslední šanci USA na záchranu, každopádně, kdyby oni začali úřadovat, tak by to byl slušnej rachot a na trzích by to vytvořilo celkem solidní turbulence.

    VoDo: Buď půjde Německo z eurozóny nebo Španělsko, Itálie, Řecko, Slovinsko, Portugalsko, Irsko, Francie, Slovensko, Belgie. Je vcelku jedno, kdo z nich půjde první, další budou následovat a ti co teď nejsou přímo ohroženi (Finsko, Nizozemí) nebo se o nich aspoň nepíše, to držet nebudou. V EU nic, snad kromě schengenu, není OK, je to přeregulovanej fašisticko-socialistickej hybridní bazmek se zdaněním na vrcholu Lafferovi křivky (možná už za vrcholem) a obrovským zadlužením jak místních vlád tak jednotlivých občanů, kterej se zhroutí. Fakt, že je to politicky neprůchozí pouze způsobí, že to budou držet až do maximálního extrému, ale bude jim to prdlajs platný.

  9. Mattoni napsal:

    Mimochodem, až přijde někdo, kdo bude chtít udělat audit ECB obdobně jak to chce Ron Paul udělat s Fedem, tak to taky bude zajimavé. 🙂

  10. Jan Dvořák napsal:

    Podle průzkumů vyhrál Hollande s 52,6% hlasů.

  11. Toxic napsal:

    Tak to jsem opravdu překvapen.. Zajímavé to bude i v Řecku..

  12. Jan Dvořák napsal:

    V Řecku tipuji nové volby

  13. Ives napsal:

    Tak překvápko se nakonec nekonalo, asi už čtu moc konspiračních teorií, měl jsem za to, že musí vyhrát Sarkozy, byť by to bylo podvodem. No uvidíme, jak si monsieur Hollande bude notovat s madame Merkelovou (a v jakém jazyce). Obecně začínám slyšet více a více hlasů proti úsporám a splácení dluhů a naopak více hlasů pro expanzivní fiskální politiku, která sice podpoří hospodářský růst, ovšem na úkor rostoucího zadlužení. No jak tohle všechno dopadne?

Přidat komentář