Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (1.část)

stribrne_cihly

Toto je výňatek z analýzy Jana Hájka přebrané s jeho souhlasem.

Základní otázka, kterou si musí budoucí investor zodpovědět, zní: Co vlastně od investice do stříbra očekáváme? Prvním důvodem pro investici do drahých kovů by měla být ochrana úspor před znehodnocením. Teprve na druhém místě je v případě investování do drahých kovů zisk. Ano, je to tak. Investiční stříbro (a samozřejmě i investiční zlato), nakupujeme primárně proto, abychom ochránili svoje peněžní přebytky (čili zisky z podnikání, z tradingu, nebo úspory) před znehodnocením. Participace na růstu ceny stříbra nebo ceny zlata (anebo na poklesu ceny zlata a stříbra, jak si podrobněji ukážeme v dalším dílu) až následným krokem.

Víme tedy, proč stříbro a zlato kupujeme. Jak velkou část úspor je vhodné proměnit ve stříbro a zlato? Univerzální odpověď pochopitelně neexistuje. Přesto máme orientační vodítka, která nám mnohé o alokaci peněz do stříbra a zlata mnohé napoví. Pokud má investor dojem, že světová ekonomika nemá nějaké zásadní problémy, nebo že inflace příliš neporoste, pak postačí držet investiční kovy v objemu cca 20 % volných aktiv. Pokud zastáváme skeptičtější pohled na budoucnost světových měn a globální ekonomiky, pak stojí za zvážení zvýšení objemu drahých kovů až na 35 %.

Pokud se na situaci podíváme z hlediska absolutních čísel, pak minimální investiční portfolio by mělo být v objemu cca 300 tisíc Kč. Maximální objem prostředků pro zajištění jedince, které by měly být uloženy v drahých kovech, je kolem 5 mil Kč. Proč právě tato čísla?

První částka, 300 tisíc Kč, stačí v případě velkých ekonomických potíží k přežití dejme tomu po dobu půl roku až jednoho roku. Druhá částka, čili 5 milionů korun, patrně postačí i v případě skutečného kolapsu (státu, ekonomiky apod.) k úspěšnému restartu existence investora a jeho rodiny. Tato čísla jsou samozřejmě, jak bylo řečeno výše, jen orientačním vodítkem. Každý investor musí sám uvážit, s jakou částkou by v případě potíží vystačil k přežití i kolik by potřeboval k restartu vlastní existence (například pro nový rozjezd podnikání, pro přestěhování za prací apod.).

Nejde totiž o nákup toho nejlevnějšího, ale toho nejlepšího. O tom, co a proč konkrétně do portfolia nakoupíme, si povíme v další části tohoto seriálu.

 

 

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Komentáře
  1. Jan Dvořák napsal:

    Buffett jiný názor a je to jeho výsostné právo.

    p. Hájek také mluví o tom, že primárním důvodem investice do drahých kovů je zajištění, ne spekulace na růst ceny. Takže zas tak moc se od Buffetta neliší…

  2. rj1 napsal:

    V případě kolapsu státu nebude rozhodující kolik vlastní příslušný investror stříbra, daleko důležitější by bylo množství jíného kovu – olova…
    Stříbro mělo a má poměrně široké použití v průmyslu, poptávka po něm se nástupem elektroniky ještě zvýšila, patří navíc ke kovům, které jsou za vrcholem těžby – náklady na těžbu budou stoupat, množství dostupného kovu bude klesat. Cena – výjádřená vůči současným nebo budoucím měnovým jendotkám – ať už jimi bude cokoliv – bude stoupat. Ne zítra, z dlouhodobého pohledu určitě. „Zítra“ možná jen vůči současným měnovým jednotkám 😉

  3. Profa napsal:

    No stříbro je pořád „chudší příbuzný“ zlata.1 kg zlata má nyní cenu zhruba 1 milión Kč;5 milionů Kč je tedy zhruba 5 kg zlata.V případě stříbra je to složitější, na těch 5 milionů korun je ho třeba cca kolem 200 kg (tedy asi 2 metráky). Kde ho budete prosím skladovat????
    Jinak naprosto souhlas drahé kovy jsou především „držák hodnoty“a zajištění před znehodnocením měny (inflace atd).

  4. Standa napsal:

    Profa: Pravda, 5kg zlata naskládáte do plechovky od piva, zatímco na dva metráky stříbra byste si musel rezervovat tak tři krabice od bot. Ale i to se dá. Jen ho neodnesete na zádech. Na druhou stranu, 5 milionů ve zlatě je potřeba pro investora rozjíždějícího znovu svůj podnik od nuly na jiném místě. Skromný spořínek tolik nepotřebuje.

    Jak ho skladovat? Myslím si, že cenné zkušenosti našich předků platí i dnes. Všichni ti, kteří v minulosti o naspořené drahé kovy přišli, si nejspíš říkali společně s dnešními současníky na internetu: Dnes je jiná doba. Klidnější.

    Tradice velí zakopat a zasadit nad ním jabloň. (Oheň ani povodeň na něj nedosáhne. Dobýt ho zpět není jen tak, a případní nájezdníci ho nedostanou.) Případně zazdít. (Dobýt ho zpět je snadnější, ale vyšší je i riziko, že o něj přijdeme.) Nebo uložit do truhly; moderní lidé si koupí trezor. (Vhodné při rychlém útěku s nejistou možností se vrátit. Na druhou stranu se případný nenechavec snadno dovtípí, že podívat se dovnitř asi stojí za námahu.) Naivnější lidé volí bankovní sejf. (Ten je velmi bezpečný v dobách míru, avšak riziko roste v nejistých dobách a za doby panování nenechavých panovníků. I v době moderní demokracie už do bankovních sejfů pracky nenechavých politiků dosáhly. Nikdy nevíte, jestli jednou nebudete stát ve frontě před zavřenou bankou, a přemýšlet, jestli by přece jen nebylo lepší prchat hned, ale s prázdnými kapsami.)

  5. LenkaAg napsal:

    Doporučuji nákup či se poradit na eshop.aukcni-zlato.cz Garance nejnižší ceny, poradenství, originální fotky. Jinak obecně doporučuji jednou za čas koupit 1 OZ minci (31,1gramů), kde se pohybují ceny cca 700,-Kč+ Nejpopulárnější je lunární kalendář. Cena pak roste i numizmaticky. Tímhle se skvěle zajistíte na stáří či v budoucnu.

Přidat komentář