Samsung si jistí dodávky zlata

Společnost Cluff Gold oznámila minulý týden strategické partnerství s firmou Samsung, kde se společnost Samsung zavázala poskytnout společnosti Cluff Gold minimálně 20 mil USD. Přitom pro Samsung nejde o nijak závratnou investici.

Proč o tom píši? Protože je to první kontrakt tohoto typu. Nemyslím si , že tento kontrakt uzavřel Samsung proto, aby vydělal na zhodnocování akcií (to by podle mě volil akcie významných těžařů s likvidními akciemi). Vidím v tom jiný důvod.

Zlato je pro Samsung a strategickou surovinou. To je první případ, kdy si globální průmyslová společnost spotřebovávající zlato pro své výrobky, si zajišťuje budoucí dodávky zlata tím, že se podílí na zlatém dolu. Nemusí se tak strachovat, že by jim v případě nedostatku na trhu vypadly dodávky.

Jsem zvědav, zda se k podobnému kroku odhodlají i další společnosti.

 

 

Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Tagy:
Komentáře
  1. Kolda napsal:

    Opravdu zajímavé to bude, aš si firmy s přebytky cashe, začnou „spořit“ ve zlatě. Pokud se rozběhne inflace, ale úrokové sazby budou manipulacemi drženy u nuly, tak třeba si i takový Apple řekne, že s těmi 100 mld. musí něco udělat. Zatím je prý zhodnocují 1% p.a. Wealth maintenance jim evidentně zatím nejde tak dobře jako wealth creation.

  2. Jan Dvořák napsal:

    To máš pravdu. Protože tyto firmy budou požadovat dodání a nespokojí se s certifikáty či ETF.

  3. Jan Altman napsal:

    Hm. Tak tomu opravdu nerozumím. Nedostatek čehokoli na volném trhu? To přeci není možné, jen se ustanoví nová rovnovážná cena.

    Pokud by stát trh nějak zablokoval, nepomůže nikomu ani držba akcií zlatého dolu, na nějaká vlastnická práva stát kašle. A pokud „jen“ cena zlata vystřelí vzhůru? No pokud si to Samsung myslí, měl koupit více akcií větších dolů… Pokud mu jde jen o zajištění dodávek, tak je to podle mne nesmysl. Zlato na trhu vždy bude, jen je otázka jeho relativní ceny k jiným aktivům (reálným i virtuálním/papírovým). Ale pokud cena jen prudce vzroste, i zlato z [b]vlastního[/b] dolu bude pro Samsung drahé, protože stále bude muset kalkulovat s tím oportunitním nákladem (kdyby svoje zlato raději prodával).

    Navíc bych řekl, že pro elektronický koncern typu Samsung bude kritičtějším zdrojem stříbro, či kovy vzácných zemin – tam nějaký nedostatek vzniklý spotřebou dejme tomu vzniknout může… Nakonec i platina je asi rizikovější díky koncentraci její těžby. Čili zajišťovat si podle mne prioritně dodávky zrovna zlata moc nedává smysl.

  4. Jan Dvořák napsal:

    Nejde jen o cenu, třeba se bojí o spolehlivost dodávek. Jako klasickou akciovou investici to opravdu nevidím

  5. Jan Altman napsal:

    No jo, ale jak říkám, toho bych se bál daleko víc u stříbra, platiny a kovů vzácných zemin. Zlata je dost, nespotřebovává se a vždy bude dostupné, jen je otázka, za jakou cenu.

    Jediná možnost, jak by se zlato mohlo stát nedostupným, je nějaký státní zásah. Ale stát zasáhne pouze proti spekulativním investorům do zlata a samozřejmě proti občanům – ale ne proti svému exportnímu průmyslu.

    To už by fakt muselo nastat maso brutálních rozměrů: všechny státy těžící Au by zakázaly vývoz, všechny centrální banky by odmítly Au prodávat i půjčovat a zlaté fondy i soukromě držené zlato by bylo (zase) vyvlastněno, tentokrát celosvětově.

    Tedy ne že by se toto nemohlo stát, ale pak i takový Samsung bude mít tisíc jiných starostí, než že zrovna nemá čím pozlacovat konektory (např. hlady umírající zaměstnanci, výpadek elektřiny, rozpad dodavatelsko-odběratelských vztahů, zaseknutí globální dělby práce, obchodu i finančních toků, atd…).

  6. Jan Dvořák napsal:

    I když to zatím nevypadá na „maso brutálních rozměrů“, sbírám informace o čínsko-japonském konfliktu a u nich jeden nikdy neví…

  7. Jan Altman napsal:

    No to je pravda. Sice si říkám, že ani jedna z těch vlád by neměla mít zájem o zhoršení ekonomických vztahů, ale kdo ví….
    Obě země mají ekonomické problémy (čínské zpomalení, japonský dluh, demografická tragedie u obou) a nějaké odvedení pozornosti a svalení viny na nepřítele by mohlo přijít vhod…

  8. Standa napsal:

    Cena zlata není součástí CPI.

    Cena výrobků Samsungu ano. A jak poroste reálná inflace, tak podíl Samsungu na CPI poroste (neboť elektronika je svou trvale klesající cenou spásou pro tvůrce pravidel pro výpočet CPI).

    Centrální banka vlastně svým způsobem reguluje zisk firem podílejících se na CPI.

    Proto pro ně má smysl získat dodávky zlata mimo trh. Výrobci součástek, který tak neučiní, poroste podíl zlata ve výrobních nákladech.

    Nejde o konektory. Jde hlavně o procesory, kde cena zlata dnes činí desítky procent prodejní ceny součástky. Zlato je zde technologicky těžko nahraditelné, resp. je jedním z nejlevnějších materiálů, které splňují technologické nároky. Materiál musí umožňovat výrobu tenkých drátů, vést dobře elektřinu, být inertni a přitom se dobře pájet nebo svařovat (ze slitin zlata je možné vyrábět kvalitní pájky s dostatečně nízkým bodem tání).

Přidat komentář