Co čeká zlato? Alokované zlato rozhodne

Kilovka zlata

O cenu drahých kovů se vedou těžké boje.  Nyní to vypadá a dvě blížící se bitvy, jedna se zřejmě právě rozjíždí, druhá bude následovat.

Nárůst ceny stříbra o několik dolarů na unci za pár dní během druhé poloviny srpna umocněný růstem s poslední srpnový den  je úvodní salvou. Pokud je pravdou,, že na JP Morgan doléhají omezení v obchodu se stříbrem, jak tvrdí řada zdrojů (např. server Silver Doctor), pak cena stříbra může zastavit pokles trvající prakticky od počátku letošního roku a začít setrvale růst.

Podmínky na trhu stříbra se podle některých analytiků nápadně podobají létu 2010, tedy krátce před začátkem téměř ročního silného růstu jeho ceny. Tento růst pak vyvrcholil short sqeeze až na 50 dolarů za unci.  Podobnost podmínek však nijak negarantuje i analogický vývoj, to bychom měli mít všichni na paměti. Měli bychom ale se míti na pozoru.

U zlata je to podobné. U obou kovů je možný výrazný nárůst jeho ceny do konce letošního roku.  Takovýto vývoj by měl nahlodat finanční zdraví velkých bank s významnými short pozicemi v drahých kovech. Z dlouhodobého pohledu ve prospěch zlata hraje i změna jeho pozice v bankovnictví. Nejtěžším kalibrem  je však alokované zlato.

 

(Ne)alokované zlato

Závěrečná bitva pak bude pravděpodobně někdy v průběhu příštího roku podle mě svedena přes „alokované zlato“.  I když přesné načasování nelze dopředu určit (zatím to, takříkajíc, bublá pod pokličkou), provalení může nastat prakticky kdykoliv.

O co jde?

Jde o zlato, které by měli mít investoři uloženo v bankách, každý investor pak do slova  a do písmena  svoji vlastním jednoznačně přiřazenou cihlu zlata.

Problém je v tom, že banky podle prosakujících informací uplatnily na zlato „částečné rezervy“ podobně jako u klasického bankovnictví a nedrží všechno zlato ve fyzické podobě, velké množství bylo nahrazeno certifikáty v portfoliích bank. Banky se spoléhají na to, že všichni investoři nebudou své zlato požadovat naráz a kdyby ho musely dokoupit, jistí se certifikáty, které kopírují cenu zlata. Na první pohled krásný business plán. který nyní naráží na útes.

Podle některých zdrojů zde probublává problém rozsahem něco nad 1 miliardu uncí. Ano, to není překlep. Bavíme se o miliardě uncí zlata.

První zprávy o tom, že banky nabízely investorům prémium 20-25% za to, že nebudou trvat na fyzickém dodání, ale spokojí se s výplatou v hotovosti, prosákly před přibližně necelými 3 lety. Mimochodem, přesně v době, kdy zlato velice rychle šlo z 1000 na 1200 dolarů za unci. Jaká náhodička…

Nyní ve Švýcarsku nebo i Spojených státech již běží první soudní procesy, kdy investoři požadují po bankách skutečné dodání zlata a nespokojují se s finančním vyrovnáním. V okamžiku, kdy banky budou donuceny dodat klientům fyzické zlato, na jeho trhu dojde k obrovské nerovnováze. Bude zajímavé sledovat, jestli se najde někdo ochotný dodat taková množství zlata. U Číny, Ruska nebo i Německa silně pochybuji, stejně tak u bohatých soukromých investorů. Kdo zbývá? Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Banka pro mezinárodní platby.

Co se stane, když se nepodaří pokrýt tuto poptávku? Cena zlata exploduje k výšinám.

K jakým výšinám? To je dnes pouze čirá spekulace. Pěticiferná cena zlata nebo možná i nula navíc k jeho dnešní ceně by v takovém případě nemusela být nedostižnou metou. Bavíme se však o ceně fyzického kovu, u certifikátů, ETF apod. podobný skok nečekejme. Proč? Protože zmizí poptávka po nich. Něco takového neustojí banky s velkými short pozicemi na drahé kovy.

Cena stříbra projde podobným vývojem umocněným zmenšením poměru cen zlata a stříbra.

 

Co s tím?

Kdo chce krátkodobě spekulovat, může využít ETF, opce, certifikáty či jiné nástroje finančního trhu. Tradingové výsledky mohou být enormní, ale pouze v případě, že člověk ví, jak tyto nástroje správně používat včetně řízení rizik. Skutečně profitovat (ani zde nelze dopředu samozřejmě slíbit žádné výnosy) z popsaného scénáře však budou jen vlastníci fyzických drahých kovů, kteří budou mít fyzické zlato a stříbro pod svoji kontrolou a ne jenom jako výpis ze „zlatého účtu„.

 

 


Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Komentáře
  1. xbrucek napsal:

    Měl bych dotaz ohledně zlata a jeho „přemístění“ z Tier 3 do Tier 1- od kdy by to mělo platit (nebo už to platí?)?
    předem díky za odpověď

  2. Jan Altman napsal:

    Díky za zajímavý článek!

    Pokud by k takovému vývoji na (ne)alokovaném Au došlo, bylo by to velmi zajímavé, ale jsou tu i rizika:
    Vzpomeňme si, co se v posledních 100 letech stalo vždy, když velké banky nebyly schopné dostát svým závazkům: stát se postavil na jejich stranu (i když příčinou situace byly jejich podvody) a svou mocí pomohl oškubat klienty.
    Nakonec takto vznikly dnešní nekryté peníze – banky také podváděly, vydávaly více bankovek, než kolik měly podkladového zlata a když přišel run, stát podvodné banky nepotrestal, naopak založil centrální banku a banky komerční zbavil povinnosti měnit papírky za kov (zavedl fiat měnu).

    To samé může nastat nyní: stát lehce může přijít s „opatřením na zácharnu bank, proti panice na komoditních trzích, proti hanebným komoditním spekulantům“.
    Tedy nějakýým výnosem může „dát zapravdu“ bankám a podpořit jejich snahu o vyplácení (ne)alokovaného zlata a certifikátů ve fiat měně. A stát dokonce může určit i „férovou“ cenu na základě ceny z před „paniky a spekulativní bubliny na Au“.

    Že vám to přijde šílené a nepravděpodobné? Státy se v zoufalství uchylují k ledasčemu, i v daleko menších problémech zavádějí dosti šílená opatření a toto budou spíše VĚTŠÍ problémy. A že dojde k oddělení fyzického a papírového trhu? Že když stát bude cenu nealokovaného papírového zlata regulovat třeba na 1500 USD, že to fyzické vystřelí k 5000 USD? No tendence k tomu asi bude, ale záleží jen na tom, zda to státu bude vadit, či ne.

    Ono by mu to nakonec vadit nemuselo – držitelé nealokovaného budou oškubání a kam vyletí phyzz státu skoro může být jedno. Tedy pokud stát nezačne mít obavu, že ty jeho dolary a eura oproti prudce rostoucím kovům vypadají velmi špatně a hrozé ztráta důvěry v ně. V takovém případě hrozí, že stát neoškube jen majitele nealokovaného/papírového zlata, ale posvítí si i na držitele fyzického barbarského reliktu.
    Můžeme čekat akce ala válka s Hunt&Hunt.
    Nebo můžeme čekat návrat do legislativního stavu, ve kterém byly USA mezi třicátými a sedmdesátými lety. Tedy zákaz vlastnit kov občany, resp. jeho povinný prodej státu za stejnou „férovou“ cenu, jakou od bank dostali majitelé (ne)alokovaného Au. Bylo by to přeci férové, aby dostali stejně, ne?
    Dnes je EU v tomto ohledu již stejně mocná, jako USA – stačí jeden bruselský výnos a ve všech členských zemích bude automaticky zavedena legislativa zakazující vlastnit fyzický kov.

    Zdá se vám to šílené? No to bezpochyby je. Ale je to šílenější než třeba podpora biopaliv a solární energie, šílenější, než stovky dalších výnosů?

    Zdá se vám to nepravděpodobné? OK, tak zkuste dát dohromady jiný realistický scénář vývoje poté, co se případně naplní scénář popisovaný v článku (chybějící MILIARDA uncí Au a run klientů požadujících missing Au po TBTF bankách).

  3. Jan Dvořák napsal:

    Stát může přijít s nějakými opatřením, souhlas. To by museli postavit na roveň certifikáty a fyzický kov…Situace by se v takovém případě hodně podobala zrušení směnitelnosti dolaru za zlato prezidentem Nixonem.

    Akorát jsem zvědav, jak by to zdůvodňovali. Těžko bude „hanebnými spekulanty“ nazývat někoho, kdo si od banky koupí cihlu zlata a pak ji chce dodat, ale banka to odmítá, protože ji vůbec nekoupila…

  4. Jan Dvořák napsal:

    Přesun zlata u Tier3 do Tier 1 je součástí Basel III a začne tak platit v nejbližších letech.

  5. VoDo napsal:

    Ja to vidim tak ze nechaj cenu zlata vyrust az do nebe, cina a ostatni veritele zapadu budou nakupovat jako o zavod a zapad jim to bude prodavat, pak zapad silou prosadi system kde zlato nebude mit hodnotu takovou jako si cina a ostatni mysleli, tim se krasne presune bohatsvi zpet k zapadnim statum a zaroven vyresi jejich dluh.

  6. Mario napsal:

    autorovi doporucuju osobni konzultaci s nekterym z adekvatnich pracovniku bankovniho domu, ktery by mu mohl vysvetlit, zda situace nastinena v clanku je mozna, ci nikoli.

    fantazirovani o cene unce zlata >10.000USD patri spise do zasobniku prodejcu komodit (zde to souhlasi), nez nejaka vice ci mene seriozni debata nad budoucim vyvojem.

    je to velice pruhledne. web slouzi k podpore prodeje stribra, a majitel se to ani nesnazi maskovat. proto je mi lito, ze uz tyto stranky nebudu cist. zacatky byly tak zajimave… 🙁

  7. Jan Dvořák napsal:

    O problému chybějícího alokovaného zlata se prakticky nikde nemluví.
    Co se týče konzultace, tak přesně tento problém bude jakýkoliv bankovní dům bagatelizovat. Právě proto je konzultace s nimi bezcenná.

    Pokud jde o ceny, s cenou zlata to může zamávat nevídaným způsobem. Jakým? těžko říci. Také píši, že je to dnes „čirá spekulace“… To snad pro uvedení spolehlivosti odhadů ceny stačí.

  8. plukin napsal:

    Nedelam si iluze s cim muze stat prijit kdyz se mu to bude hodit do klina a ze banky dokazou „neznale“ politiky presvedcit o potrebnosti toho a toho je vec znama..
    Jak to dopadlo onehda s temi kdo si koupili ochranu proti bankrotu Recka? Abrakadabraka, tohle zadny bankrot nebyl mate smulu..ups. Urcite se investori snazi soudit, ale to by nejprve bylo treba zmenit system aby meli rozumnou sanci.
    VoDo: podle Armstrong prave v Cine na zodpovednych mistech sedi byvali zkuseni traderi, takze nemyslim, ze zrovna ti se nechaji opit rohlikem.

  9. Gobseck napsal:

    Taky mi už tento článek připadá už moc paranoidní. Až se utrhne cena fyzického zlata od papírového, tak už je naprostý konec obchodování a nemůže následovat nic jiného než uzavření trhů. Nejsou všichni tradeři takoví pitomci aby nevěděli co se děje. I když zavřou trhy, veřejnosti chvíli potrvá než se zorientuje a přestane nekryté peníze akceptovat, vlády své koryta taky tak rychle neopustí, budou vymýšlet různé levárny aby je lůza nepověsila. Světu vládnou obchodníci a né politici. Projděte si historii, hra je pořád stejná, jen kostýmy a kulisy se mění. Pud sebezáchovy má každý. Jedině že by něco vypnulo internet, to jediný to dokáže rychle zastavit, to je ale na jinou diskusi.

  10. Kolda napsal:

    Mario má evidentně silný názor na to, zda „situace nastinena v clanku je mozna, ci nikoli“. Bohužel nám svůj názor nesdělil. Potěšilo by mne, kdyby to mohl napravit.
    Předpokládám, že takovou situaci pokládá za vyloučenou. Ale proč? Podvody jsou běžné v jakémkoliv businessu, máme snad Mariovi věřit, že banky jsou svaté?
    Já si tedy určitě nemyslím, že by se cena za papírového a fyzického zlata rozešla už příští rok. Ale fakt, že banky nemají všechno „alokované“ zlato, beru jako axiom.

  11. michal napsal:

    Just think of all of those derivative contracts that must be called in from London (ratio one oz of physical per 100 oz of paper gold)!

  12. johndow napsal:

    Nevim jak hodne je toto presny udaj, ale rezervy stribra jsou podle toho jen 10x vetsi nez zlata, a rocni produkce stribra je take mene nez 10ti nasobna
    https://www.usdebtclock.org/gold-precious-metals.html

  13. Jan Altman napsal:

    JOHNDOW: U stříbra je možná ještě důležitější, než produkce a stav rezerv to, co se s ním následně děje. Na rozdíl od zlata, které nikam nemizí a vlastně zlato vytěžené v celé historii lidstva je stále někde v sejfech, nebo ve špercích, se stříbro spotřebovává buď zcela nevratně, nebo s vysokými potencionálními náklady recyklace.

    Ag použité na výrobu spodního prádla či deodorantů se z velké části prostě ztratí.
    Sloučeniny Ag vystřílené do mraků před vojenskými přehlídkami v Rusku či Číně asi také nikdo nasbírá.
    Kdysi jsem někde četl, že jedna raketa Tomahawk obsahuje 500 Oz Ag (tedy rovnej masterbox – což mi tedy přijde poněkud přehnané) – a asi také nikdo nechodí po Iráku, Libyi a dalších zemích a zbytky rozprsklých Tomahawků nesbírá.
    Řekl bych, že i ze spotřební elektroniky, počítačů, mobilů a solárních článků se ne všecho stříbro zpět zrecykluje.
    Stříbro se používá v drobných množstvích v obrovském spektru výrobků, oxiduje, atd… prostě se spotřebovává nevratně, či vratně za cenu vysokých nákladů recyklace. Z tohoto pohledu nelze vzít parametry jako „těžba“ a „stav rezerv“ u Au a u Ag a z jejich poměru mezi Au a Ag např. vyvozovat, jaký by měl být správný poměr ceny Au/Ag. Oba kovy se fundamentálně liší. Ostatně proto byl americký bimetalismus, tedy pevně stanovený kurz mezi Au a Ag, pěkná blbost, která nemohla fungovat (ale problémy se svedly na trh a následně Ag bylo demonetizováno).

    Výše uvedené byl argument svědčící spíše růstu ceny Ag. Ale i Au má své výhody – zatím jen Au (a ne Ag) je monetárním kovem, jen v Au se drží rezervy, jen o Au se mluví jako o alternativní měně a bezpečném přístavu.
    Sice jsou zde signály, které by to mohly změnit, ale zatím jde jen o signály – část lidí z číské CB navrhuje držet rezervy i v Ag, v USA či Mexiku se Ag mince dostávají do role legální paralelní měny, obecně prodej Ag mincí v celém světě je enormní a tak se může i stát, že Ag znovu získá monetární roli.
    —————————————-
    Mimochodem, uživatel Mario zde kritizoval tento web za střet zájmů a propojení s prodejcem kovů.
    Mně toto propojení nevadí, všichni o něm přeci víme a můžeme ho zohlednit přo vnímání zdějších článků.
    To mi spíše vadí některé články přímo na Silveru, podle kterých „chytří investoři“ kupjí právě to, co je zrovna skladem, shodou okolností s docela vysokým premiem.
    Stejně tak mi trochu vadí nekritická obhajoba sortimentu – např. slitků výhradně v násobcích uncí. Podle mne příští monetární systém budou diktovat země BRICS a ty na unce zrovna nejsou. Stejně tak pochybuju, že někdo po kolapsu fiatu bude ohrnovat nos nad Maple Leaf či Filharmonikem a trvat na Buffalu. Nevěřím, že někdo bude trvat na Golden Eaglu a opovrhovat Krugerrandem. Stejně tak nikdo nebude „diskriminovat“ kilové cihly a trvat na stouncových. Kilové kupuji za spot, stouncové bych kupoval s vysokým premiem a DPH a to podle mne postrádá investiční smysl.

    Ostatně i Čína taví 1000 uncové cihly a odlévá z toho kilogramové:
    https://www.indiavision.com/news/article/business/339477/china-launching-gold-backed-worldwide-currency–now-the-americans-will-have-to-find-a-reason-to-go-to-war-against-china-/

    Takže bychom spíš možná měli začít mít zcela opačné obavy a cihly/slitky chtít jen v metrických jednotkách. U mincí to je jednodušší, tam je Oz všeobecně uznávaná jednotka a metrická alternativa neexistuje. Ale Panda možná bude lepší, než Eagle či Buffalo a nikdo nepohrdne Libertadem, MapleLeafem, Filharmonikem a Krugerrandem. A pokud jsou v nákupu citelně levnější, tak není to řešit. Tedy aspoň pro mne, toto je samozřejmě na názoru každého jdnotlivého kupce.

  14. Jan Altman napsal:

    JOHNDOW: Ještě k tomu faktu, že stříbra se vytěží jen (ani ne) 10x tolik, co zlata: Zkuste se na tom vašem linku podívat, kolik se vytěží daoších drahých kovů.

    Takové platiny se vytěží citelně méně, než Au, její cena dlouho bývala tak 1.5x vyšší, než Au. A teď je nižší! Je to signál k nákupu? No možná. Ale třeba to tak bude už napořád. A pokud např. Čína oznámí zlatem krytou měnu, zcela jistě to bude mít na Au pozitivnější vliv, než na Pt. A další věc: platiny a palladia se vytěží stejně, ale cena je dramaticky jiná.

    Tzn. pokud chcete vyvozovat nějaké „pravidlo“ na odhad „správného“ kurzu Au k Ag, tak si jednoduše můžete vyzkoušet jeho platnost na jiných párech (Au/Pd, Au/Pt, Pt/Ag, Pd/Ag, …).

  15. johndow napsal:

    Jan Altman: Velice dekuji za rozsahlou odpoved. No u Platiny a Paladia me ta cisla pomerne hodne prekvapila, myslel jsem si blahove ze jsou mnohem(o jeden rad) vyssi.

  16. Jan Dvořák napsal:

    Rozměňování zlata Čínou na kilovky není nic překvapivého, zde na serveru jsem o tom psal již před prázdninami.
    https://proinvestory.cz/cina-rozmenuje-zlato-a

  17. michal napsal:

    Ted Butler : silver will rise greater than gold. Because silver is consumed and gold hoarded, the amount of above ground silver is less than gold.

  18. michal napsal:

    ISTANBUL: Turkey is more than making up for a slide in exports to Europe with record gold sales to Iran, steadying its current-account deficit and boosting lira bonds.
    Sales of precious metals to Iran jumped to $6.2 billion this year through July from $21.9 million in the same period last year, accounting for 70 per cent of Turkey’s increase in exports this year.

  19. Miroslav Piták napsal:

    Recyklace stříbra je významným faktorem ovlivňujícím celkovou nabídku. Zatímco těžba stříbra v období 2002-2011 vzrostla z 594,5 mil oz na 761,6 mil. oz., recyklace stříbra ve shodném období vzrostla ze 197,3 mil. oz na 256,7 mil. oz.

    Myslím, že se shodneme i na tom, že čím vyšší bude cena stříbra, tím poroste i objem recyklace, protože se logicky z ekonomického hlediska vyplatí stříbro recyklovat.

  20. Jan Altman napsal:

    Jan Dvořák: Jojo, já netvrdím, že to je nějaká novinka, jen že to docela překvapivě jsou kila a ne třeba 10 a 100 Oz slitky…

    Čili takové 🙂 :

    Jules: You know what they call a Quarter Pounder with cheese in France?
    Brett: No.
    Jules: Tell ‚em, Vincent.
    Vincent: A Royale with cheese.
    Jules: A Royale with cheese! You know why they call it that?
    Brett: Because of the metric system?

  21. Jan Altman napsal:

    Miroslav Piták : Bezpochyby s růstem ceny poroste i snaha recyklovat. A také snaha hledat alternativní materiály.

    Ale to už předpokládáme ten vlastní růst ceny. Čili napřed musí dojít k tomu, o čem zde mluvíme (růst ceny) a pak následně se bude recyklovat.

    Otázka je, kolik taková recyklace např. z mobilů či ponožek bude stát – vzhledem k tomu, že toho stříbra tam jsou minimální množství, často je ve sloučeninách, atd… A z těch deodorantů, použitých Tomahawků a rozehnaných mraků ho asi nezrecyklujeme při žádné ceně.

    Tzn. část Ag stále bude mizet a zásoby se budou vedle (drahé) recyklace doplňovat stále dražší těžbou ze stále méně bohatých nalezišť.

    PS: Ona nakonec se dá recyklovat i ta ropa, že… Je to uhlovodík a vejfukem jde celej do vzduchu. A stačí trochu energie a vhodného katalyzátoru (např. chlorofil) a ze složek vzduchu (CO2 a vodní páry) zase vyrobíme naftu… Jen je otázka za kolik.

  22. Miroslav Piták napsal:

    Jan Altman No já jsem chtěl hlavně na jasných číslech ukázat, že stříbro jen nemizí, jak mám občas pocit z českých i zahraničních článků, ale že se ho recykluje nemalé množství, aktuálně objem rovnající se třetině roční těžby. I objem těžby v dlouhodobém horizontu roste.

    Při detailnější analýze spotřeby stříbra je zřejmé, že na straně poptávky v dlouhodobém horizontu s velkou pravděpodobností poroste napětí, protože předchozí růst spotřeby stříbra v průmyslu byl kompenzován dlouhodobým poklesem spotřeby ve fotografickém průmyslu. Celková poptávka tohoto odvětví byla v roce 2011 66,1 mil. oz oproti 204,3 mil. oz. v roce 2002, zatímco poptávka v průmyslu vzrostla od roku 2002 do 2011 z 355,3 mil. oz na 486,5 mil. oz s vrcholem 500 mil. oz v roce 2010.

  23. Jan Dvořák napsal:

    Jan Altman:
    Proč kilovky? Jak jsem psal, kdyby došlo na jejich použití při vypořádání mezinárodních plateb, jsou to akorát „drobné“.
    Pro bohaté soukromé investory je to také akorát objem. To nebudou kupovat po uncovkách.

Přidat komentář