Co čeká zlato? Alokované zlato rozhodne

JOHNDOW: U stříbra je možná ještě důležitější, než produkce a stav rezerv to, co se s ním následně děje. Na rozdíl od zlata, které nikam nemizí a vlastně zlato vytěžené v celé historii lidstva je stále někde v sejfech, nebo ve špercích, se stříbro spotřebovává buď zcela nevratně, nebo s vysokými potencionálními náklady recyklace.

Ag použité na výrobu spodního prádla či deodorantů se z velké části prostě ztratí.
Sloučeniny Ag vystřílené do mraků před vojenskými přehlídkami v Rusku či Číně asi také nikdo nasbírá.
Kdysi jsem někde četl, že jedna raketa Tomahawk obsahuje 500 Oz Ag (tedy rovnej masterbox – což mi tedy přijde poněkud přehnané) – a asi také nikdo nechodí po Iráku, Libyi a dalších zemích a zbytky rozprsklých Tomahawků nesbírá.
Řekl bych, že i ze spotřební elektroniky, počítačů, mobilů a solárních článků se ne všecho stříbro zpět zrecykluje.
Stříbro se používá v drobných množstvích v obrovském spektru výrobků, oxiduje, atd… prostě se spotřebovává nevratně, či vratně za cenu vysokých nákladů recyklace. Z tohoto pohledu nelze vzít parametry jako „těžba“ a „stav rezerv“ u Au a u Ag a z jejich poměru mezi Au a Ag např. vyvozovat, jaký by měl být správný poměr ceny Au/Ag. Oba kovy se fundamentálně liší. Ostatně proto byl americký bimetalismus, tedy pevně stanovený kurz mezi Au a Ag, pěkná blbost, která nemohla fungovat (ale problémy se svedly na trh a následně Ag bylo demonetizováno).

Výše uvedené byl argument svědčící spíše růstu ceny Ag. Ale i Au má své výhody – zatím jen Au (a ne Ag) je monetárním kovem, jen v Au se drží rezervy, jen o Au se mluví jako o alternativní měně a bezpečném přístavu.
Sice jsou zde signály, které by to mohly změnit, ale zatím jde jen o signály – část lidí z číské CB navrhuje držet rezervy i v Ag, v USA či Mexiku se Ag mince dostávají do role legální paralelní měny, obecně prodej Ag mincí v celém světě je enormní a tak se může i stát, že Ag znovu získá monetární roli.
—————————————-
Mimochodem, uživatel Mario zde kritizoval tento web za střet zájmů a propojení s prodejcem kovů.
Mně toto propojení nevadí, všichni o něm přeci víme a můžeme ho zohlednit přo vnímání zdějších článků.
To mi spíše vadí některé články přímo na Silveru, podle kterých „chytří investoři“ kupjí právě to, co je zrovna skladem, shodou okolností s docela vysokým premiem.
Stejně tak mi trochu vadí nekritická obhajoba sortimentu – např. slitků výhradně v násobcích uncí. Podle mne příští monetární systém budou diktovat země BRICS a ty na unce zrovna nejsou. Stejně tak pochybuju, že někdo po kolapsu fiatu bude ohrnovat nos nad Maple Leaf či Filharmonikem a trvat na Buffalu. Nevěřím, že někdo bude trvat na Golden Eaglu a opovrhovat Krugerrandem. Stejně tak nikdo nebude „diskriminovat“ kilové cihly a trvat na stouncových. Kilové kupuji za spot, stouncové bych kupoval s vysokým premiem a DPH a to podle mne postrádá investiční smysl.

Ostatně i Čína taví 1000 uncové cihly a odlévá z toho kilogramové:
https://www.indiavision.com/news/article/business/339477/china-launching-gold-backed-worldwide-currency–now-the-americans-will-have-to-find-a-reason-to-go-to-war-against-china-/

Takže bychom spíš možná měli začít mít zcela opačné obavy a cihly/slitky chtít jen v metrických jednotkách. U mincí to je jednodušší, tam je Oz všeobecně uznávaná jednotka a metrická alternativa neexistuje. Ale Panda možná bude lepší, než Eagle či Buffalo a nikdo nepohrdne Libertadem, MapleLeafem, Filharmonikem a Krugerrandem. A pokud jsou v nákupu citelně levnější, tak není to řešit. Tedy aspoň pro mne, toto je samozřejmě na názoru každého jdnotlivého kupce.

Miroslav Piták : Bezpochyby s růstem ceny poroste i snaha recyklovat. A také snaha hledat alternativní materiály.

Ale to už předpokládáme ten vlastní růst ceny. Čili napřed musí dojít k tomu, o čem zde mluvíme (růst ceny) a pak následně se bude recyklovat.

Otázka je, kolik taková recyklace např. z mobilů či ponožek bude stát – vzhledem k tomu, že toho stříbra tam jsou minimální množství, často je ve sloučeninách, atd… A z těch deodorantů, použitých Tomahawků a rozehnaných mraků ho asi nezrecyklujeme při žádné ceně.

Tzn. část Ag stále bude mizet a zásoby se budou vedle (drahé) recyklace doplňovat stále dražší těžbou ze stále méně bohatých nalezišť.

PS: Ona nakonec se dá recyklovat i ta ropa, že… Je to uhlovodík a vejfukem jde celej do vzduchu. A stačí trochu energie a vhodného katalyzátoru (např. chlorofil) a ze složek vzduchu (CO2 a vodní páry) zase vyrobíme naftu… Jen je otázka za kolik.